ARCHITEKTURA: Slovenská epopej 1
Vyrazili jsme v sobotu 19. 6. z Prahy. První architektonická zastávka byla v městečku Skalica na slovensko-moravských hranicích. Hezké místo s několika krásnými kostely a kalvárií, vše vzorně opraveno. To platí i Jurkovičově rané stavbě Spolkového domu z roku 1904 s hrázděným zdivem, lidovými motivy a mozaikou Mikoláše Alše, uvnitř velká síň s Úprkovými obrazy. Na místním hřbitově je několik Jurkovičem navržených travertinových hrobek.
Slovenský travertin je i materiálem monumentální Štefánkovy mohyly na Bradle – dalším díle „slovenského Plečnika“ Dušana Jurkoviče (1868-1947). I ta je vyčištěná a opravená a je z ní impozantní výhled do krajiny. Architekt ji navrhl na počátku 20. let, slavnostně byla otevřena v roce 1928. Je to krásná stavba, která na slunci doslova září, zejména poté, co byl zašlý travertin vyčištěn.
První den jsme zakončili ve známých lázních Piešťanech, kde je neznámějším dílem Kolonádový most (1931-33) dalšího významného slovenského architekta Emila Belluše (1899-1979), absolventa pražské techniky (je to takový „slovenský Bohuslav Fuchs“). Na mostě je známá socha Berlolámače Roberta Kühmayera. Část mostu je krytá a zasklená (s vitrážemi Martina Benky). Působivá stavba. Za mostem původní klasicistní lázně a jejich secesní dostavba od architektů Armina Hegedüse a Henrika Böhma. Za zmínku stojí dále funkcionalistické lázně Eva od trojice Wimmer – Szönyi – Kolátor (Franz Wimmer byl ve 30. letech profesorem pražské německé techniky, Endre Szönyi předním slovensko-maďarským architektem a teoretikem, který vydával v Bratislavě skvělý časopis Forum, a Václav Kolátor byl pražským expertem na moderní koupaliště (sám byl též závodním plavcem) – mj. autorem skokanské věže a bazénu pod Barrandovem (dnes ve stádiu rozpadu). V lázeňském areálu též velká sanatoria Viktora Uhliarika ze 70. let, naproti přes řeku Váh je kulturní dům Ferdinanda Milučkého z téže doby a ve městě i Bellušova funkcionalistická pošta se zaobleným průčelím a několik pěkných hotelů z 30. let (architekti Weinwurm, Vécsei, Weisz ad.). Mimochodem, kdysi se v Piešťanech šejci z arabských zemích jen míhali, tentokrát jsme jich potkali jen pár.
Příště se podíváme do Krohova komunistického ráje v Nové Dubnici, dále do Trenčianských Teplic se slavným Krejcarovým Machnáčem, do Žiliny s Behrensovou synagogou a Martina.
zlukes@mistral.cz
Archiv rubriky Architektura až do r. 1998