Pátek 13. června 2025, svátek má Antonín
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 99 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

ARCHITEKTURA: Karel Pařík aneb Český architekt v Bosně

Pařík - známky

Jeho portrét najdeme i na známce. Tak si váží Bosna a Hercegovina českého architekta, který kdysi přišel do bosenské metropole Sarajeva z Vídně, kde absolvoval studia u slavného Theophila von Hansena na Akademii výtvarných umění. Nyní vychází knížka, která nás s jeho osudy a dílem seznamuje.

Tím architektem byl Karel Pařík (1857-1942), rodák z Veliše u Jičína, osobnost, která stojí za více než 150 realizovanými stavbami v Bosně a Hercegovině. Projektoval paláce, muzea, školy, divadla, vily, katolické i evangelické chrámy, ale i synagogy nebo mešity. Sarajevo je jeho pracemi doslova poseté. Nebyl přitom jediným Čechem, který v této multinárodnostní jihoslovanské zemi působil. Zejména poté, co osmanská říše byla v roce 1878 donucena území Bosny a Hecegoviny svěřit do správy Rakouska-Uherska (a v roce 1908 se země stala součástí monarchie), odcházely na Balkán stovky Čechů nejrůznějších profesí, z umělců tam pobýval například malíř Jaroslav Čermák, malíř a etnograf Ludvík Kuba, spisovatel Josef Holeček, fotografové František Topič a Rudolf Bruner-Dvořák a také architekti. Vedle Paříka též František Blažek, Karel Pánek, Josef Pospíšil a svou stopu tam zanechal i zakladatel české moderní architektury Jan Kotěra, jehož modernistická budova banky Slávie stojí v Sarajevu dodnes.

Pařík - Šerijatská škola

Pařík - kostel sv. Josefa

Karel Pařík se během vídeňských studií seznámil s mladším kolegou Josipem Vancašem a oba začínající architekti pak odcházejí pracovat do Bosny. Získali totiž významnou zakázku v Sarajevu – projekt katedrály Nejsvětějšího Srdce Ježíšova, kterou v neogotickém stylu dokončili v roce 1887. Úspěch této realizace pak logicky oběma mladíkům otevřel cestu k prestižním zakázkám.

Český architekt se v Sarajevu usadil a oženil. Jeho první samostatnou zakázkou byla stavba komplexu budov Penzijního fondu. Samozřejmě ve stylu tehdy dominující neorenesance, zjevně inspirovaném pracemi jeho vídeňského učitele Hansena. Jeho vliv je patrný i na následujících dílech, jako byla Šerijatská škola a sarajevská radnice, obě s tehdy rovněž oblíbenými maurskými motivy na průčelí. Stavba Společenského domu zase připomíná svým pojetím Zítkovu a Schulzovu budovu pražského Rudolfina.

Pařík - Synagoga

Pařík na sklonku devatenáctého století také cestoval. Navštívil španělskou Alhambru, Itálii, Řecko i Egypt, kde studoval své oblíbené arabské motivy. Zkušenosti ze svých cest pak uplatnil u řady dalších staveb, např. evangelického komplexu na břehu řeky Miljacky (dnes bosenská Akademie výtvarných umění). V roce 1899 získal od císaře Františka Josefa I. za své dílo rytířský řád.

Na prahu dvacátého století následuje řada dalších monumentálních staveb bosenské metropole. Synagoga v oblíbeném pseudomaurském stylu byla třetí největší svého druhu v Evropě. Na budově kasáren se objevuje v jeho tvorbě i nezvyklý náznak secese ve stylu vídeňského Otto Wagnera. Další dominantou města se stal komplex budov Národního muzea, kde autor opět těží z tradic neorenesanční hansenovské architektury. V letech 1909-12 přestavuje Pařík Císařskou mešitu a v pozdním věku navrhuje neorománský kostel sv. Josefa.

Pravděpodobně žádný český architekt neměl nikde ve světě takové příležitosti, jako Pařík. Dnes má kromě své poštovní známky v Sarajevu i své náměstí. Byl obnoven také architektův hrob, který nese epitaf: Karel Pařík - Čech rodem, Sarajevan osudem. Jeho architektonickému dílu se věnovala badatelka Branka Dimitrijević a také český historik a diplomat Jiří Kuděla, který se pokusil z kusých informací sestavit jeho životní pouť. Společně s dokumentaristou Janem Boňkem vytvořili důstojnou životopisnou publikaci Karel Pařík, architekt evropského Sarajeva, jež je doplněna i o stať Zdeňka Uherka, věnovanou českým krajanům v Bosně, text historika fotografie Pavla Scheuflera, jenž zaměřil svou pozornost na fotografy Topiče a Brunera-Dvořáka a konečně finální kapitoly z pera architekta Davida Vávry, jenž Paříkovo dílo poznal během natáčení dokumentu České televize z cyklu Šumné stopy režiséra Radovana Lipuse. Nechybí desítky barevných i černobílých dobových i současných fotografií, reprodukcí plánů, map a dokumentů, soupis staveb a rejstřík nebo několikajazyčné résumé. Vydal Eminent v Praze 2012, 280 stran.

LN, 29. 12. 2012

Foto Jan Boněk

***************************
Upozornění:
V nakladatelství Paseka vychází knížka Zdeňka Lukeše a fotografa Pavla Hrocha
Praha moderní - Velký průvodce po architektuře pražského centra 1900-1950 (více zde)

Benjamin Kuras
13. 6. 2025

Macron dostal od manželky facku za Muslimské bratrstvo

Aston Ondřej Neff
13. 6. 2025

Všechno, co stát staví, trvá dlouho.

Tomáš Vodvářka
13. 6. 2025

Staré české přísloví může mít i omezenou platnost.

Ivo Fencl
13. 6. 2025

Jsou rádce Jak psát. Proč nevytvořit jednou i radu Jak nepsat?

Alexander Tomský
13. 6. 2025

Pater Halík nejspíš podléhá schematickému pohledu na svět.

kurl Lenka Kuřilová
13. 6. 2025

Znečišťující látky v ovzduší, které začátkem týdne zaznamenalo několik výzkumných stanic, pocházely...

Miloš Balabán
13. 6. 2025

V lednu sužovaly Los Angeles obří požáry, teď se druhé největší město USA opět dostalo do epicentra...

jhr Jan Hron, ČTK
13. 6. 2025

Izraelská armáda uvedla, že během útoku na Írán v rámci operace Vzpínající se lev zasáhla v...

berr Roman Berežanský
13. 6. 2025

Pětačtyřicetiletého muže pobodal v pátek odpoledne neznámý útočník u pražského metra Luka a pak...

Ditta Stein
13. 6. 2025

Izraelský úder na jaderná zařízení v Íránu ukázal, že Izraelci mají vojenskou převahu a skvělou...

Vyhledávání

TIRÁŽ NEVIDITELNÉHO PSA

Toto je DENÍK. Do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston). Příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce.

ondrejneff@gmail.com

Rubriku Zvířetník vede Lika.

zviretnik.lika@gmail.com

HYENA

Tradiční verze Neviditelného psa. Sestává ze sekce Stručně a z článků Ondřeje Neffa - Politický cirkus a Jak život jde. Vychází od pondělka do pátku.

https://www.hyena.cz