ARCHITEKTURA: Karel Pařík aneb Český architekt v Bosně
Jeho portrét najdeme i na známce. Tak si váží Bosna a Hercegovina českého architekta, který kdysi přišel do bosenské metropole Sarajeva z Vídně, kde absolvoval studia u slavného Theophila von Hansena na Akademii výtvarných umění. Nyní vychází knížka, která nás s jeho osudy a dílem seznamuje.
Tím architektem byl Karel Pařík (1857-1942), rodák z Veliše u Jičína, osobnost, která stojí za více než 150 realizovanými stavbami v Bosně a Hercegovině. Projektoval paláce, muzea, školy, divadla, vily, katolické i evangelické chrámy, ale i synagogy nebo mešity. Sarajevo je jeho pracemi doslova poseté. Nebyl přitom jediným Čechem, který v této multinárodnostní jihoslovanské zemi působil. Zejména poté, co osmanská říše byla v roce 1878 donucena území Bosny a Hecegoviny svěřit do správy Rakouska-Uherska (a v roce 1908 se země stala součástí monarchie), odcházely na Balkán stovky Čechů nejrůznějších profesí, z umělců tam pobýval například malíř Jaroslav Čermák, malíř a etnograf Ludvík Kuba, spisovatel Josef Holeček, fotografové František Topič a Rudolf Bruner-Dvořák a také architekti. Vedle Paříka též František Blažek, Karel Pánek, Josef Pospíšil a svou stopu tam zanechal i zakladatel české moderní architektury Jan Kotěra, jehož modernistická budova banky Slávie stojí v Sarajevu dodnes.
Karel Pařík se během vídeňských studií seznámil s mladším kolegou Josipem Vancašem a oba začínající architekti pak odcházejí pracovat do Bosny. Získali totiž významnou zakázku v Sarajevu – projekt katedrály Nejsvětějšího Srdce Ježíšova, kterou v neogotickém stylu dokončili v roce 1887. Úspěch této realizace pak logicky oběma mladíkům otevřel cestu k prestižním zakázkám.
Český architekt se v Sarajevu usadil a oženil. Jeho první samostatnou zakázkou byla stavba komplexu budov Penzijního fondu. Samozřejmě ve stylu tehdy dominující neorenesance, zjevně inspirovaném pracemi jeho vídeňského učitele Hansena. Jeho vliv je patrný i na následujících dílech, jako byla Šerijatská škola a sarajevská radnice, obě s tehdy rovněž oblíbenými maurskými motivy na průčelí. Stavba Společenského domu zase připomíná svým pojetím Zítkovu a Schulzovu budovu pražského Rudolfina.
Pařík na sklonku devatenáctého století také cestoval. Navštívil španělskou Alhambru, Itálii, Řecko i Egypt, kde studoval své oblíbené arabské motivy. Zkušenosti ze svých cest pak uplatnil u řady dalších staveb, např. evangelického komplexu na břehu řeky Miljacky (dnes bosenská Akademie výtvarných umění). V roce 1899 získal od císaře Františka Josefa I. za své dílo rytířský řád.
Na prahu dvacátého století následuje řada dalších monumentálních staveb bosenské metropole. Synagoga v oblíbeném pseudomaurském stylu byla třetí největší svého druhu v Evropě. Na budově kasáren se objevuje v jeho tvorbě i nezvyklý náznak secese ve stylu vídeňského Otto Wagnera. Další dominantou města se stal komplex budov Národního muzea, kde autor opět těží z tradic neorenesanční hansenovské architektury. V letech 1909-12 přestavuje Pařík Císařskou mešitu a v pozdním věku navrhuje neorománský kostel sv. Josefa.
Pravděpodobně žádný český architekt neměl nikde ve světě takové příležitosti, jako Pařík. Dnes má kromě své poštovní známky v Sarajevu i své náměstí. Byl obnoven také architektův hrob, který nese epitaf: Karel Pařík - Čech rodem, Sarajevan osudem. Jeho architektonickému dílu se věnovala badatelka Branka Dimitrijević a také český historik a diplomat Jiří Kuděla, který se pokusil z kusých informací sestavit jeho životní pouť. Společně s dokumentaristou Janem Boňkem vytvořili důstojnou životopisnou publikaci Karel Pařík, architekt evropského Sarajeva, jež je doplněna i o stať Zdeňka Uherka, věnovanou českým krajanům v Bosně, text historika fotografie Pavla Scheuflera, jenž zaměřil svou pozornost na fotografy Topiče a Brunera-Dvořáka a konečně finální kapitoly z pera architekta Davida Vávry, jenž Paříkovo dílo poznal během natáčení dokumentu České televize z cyklu Šumné stopy režiséra Radovana Lipuse. Nechybí desítky barevných i černobílých dobových i současných fotografií, reprodukcí plánů, map a dokumentů, soupis staveb a rejstřík nebo několikajazyčné résumé. Vydal Eminent v Praze 2012, 280 stran.
LN, 29. 12. 2012
Foto Jan Boněk
***************************
Upozornění:
V nakladatelství Paseka vychází knížka Zdeňka Lukeše a fotografa Pavla Hrocha
Praha moderní - Velký průvodce po architektuře pražského centra 1900-1950 (více zde)
Donald Trump dal Rusům padesátidenní lhůtu k příměří
Lidé si pletou Rusko s někdejším Sovětským svazem.
Herec Donald Sutherland se narodil 17. července 1935.
Poslední záchranné kolo se jmenuje Babiš.
V pondělí 7. července přiletěla do Izraele neobvyklá delegace.
Snad nebudu pokládán za plagiátora Václava Klause, ale dovolím si také napsat krátké Zápisky z...
Mnohé překvapil, možná šokoval. Hlavně fanoušky. Slávistický šéf Jaroslav Tvrdík totiž poprvé...
Vdova po odpůrci současné ruské vlády Alexeji Navalném kritizuje vystoupení ruského dirigenta...
Za vážná označil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa o...
Dohoda SOCDEM se Stačilo! i komunistickou stranou, kterou místopředseda sociální demokracie Lubomír...