Na vlastní kůži jsem prožíval důsledky Vietnamu. Podle mě to byla tragédie, která otevřela brány všem těm, kteří předvádějí své choré vidění společnosti dnes. Všichni lemplové (ne všichni) se tehdy nechali odblešit a odvšivit, vyléčili své vyléčitelné pohlavní nemoci. Zajeli ke svým bohatým rodičům a z šuplíku vytáhli diplom, který během války za tátovy prachy někde získali. 

Protože v normální produktivní společnosti by se kvůli zpropadené kapitalistické konkurenci neuživili, mnozí z nich zasedli na místo starých profesorů, kteří prostě umírali nebo už prostě odešli na odpočinek. Ti noví měli a mají vymalováno. Stali se (v Americe!) šlechtou. Konkurence? To je jen pro hlupáky, kteří se snaží něco uklohnit a na trhu prodat. Když však jeden z těch „hlupáků“ něco doma ve sklepě vymyslí a druhý den prodá za hromadu peněz, stane se okamžitě terčem pro dříve zmíněné šlechtice. Je to zlý kapitalista! Jidášský obolos, který oni,jako vrcholní intelektuálové každý měsíc jako měsíc dostanou, je (Bože, jak nespravedlivé!) jen špetkou prachu proti tomu, co vydělává ten šupák, který si něco vymyslel.

Už druhá generace studentů, která vyrostla pod vlivem těchto rovnoprávnost milujících šlechticů ducha vyrostla a v mnohém případě dosud nezapomněla, že slova jako americký tavicí kotel, patriotismus, konkurence, rodina, tradice a podobně byla jejich profesory označena za nebezpečná pro jejich vlastní vizi společnosti.

Vietnamská válka skončila. Bylo nutno zajistit nové vzdělávací kádry. Byl jsem jedním z těch, kteří hrůzou kvičeli, když všeobjímající idiot Jimmy Carter protlačil v neméně idiotském Kongresu znárodnění škol. Ti různé ochlupení hipíci předtím začali lít do hlav své rudé vidiny výrostkům až po absolvování základních škol. Díky Carterovi a ignorantskému voličstvu už od osmdesátých let masírují marxismem a nenáviděním kapitalismu a Ameriky v komunistických uniích organizované učitelky dětičky už první třídě. (Najde se i chlap, ale obyčejně je to něco mezi chlapem a ženskou.)

V úterý minulý týden si najednou značně nasupení rodiče ve Virginii, ale ne jen tam, konečně všimli. Virginské volby sledovala celá Amerika. Přičítám jen jednu pozitivní věc proklatému čínskému covidu: Děcka byla zavřená doma a nejedna do té doby se školou spokojená máma si všimla textů, které děti přes počítače dostávaly. Oheň na střeše! Jak se do toho dají rozzuřené mámy, ti genderovci, globalisti, oteplovači, bezhraničáři, BLMáci či Antifáci a jiná rudá svoloč nemají šanci. Způsob, kterým Trump všechny tyto pravdy nedávno vyřvával do světa, kdekoho nechal na vážkách, avšak obrovská armáda slyšící neučesanou, holou pravdu o tom či onom ho postavila na piedestal. Zmíněné intelektuálské šlechtě hodil vidle do špic a přibrzdil lavinu. 

Zkušenost jedenácti měsíců neuvěřitelných chyb a jejich důsledků Bidenovy Rudé gardy sjednotilo i ty, kteří předtím váhali. Nový mladý guvernér v donedávna ještě prirudlé Virginii a jeho kolegové bravurně předvedli, jak v obraně staré Ameriky pokračovat. Ne, ještě jsme neprohráli!