Britské znovuzavádění karantény na příjezdech ze zahraničí a současné vnitrostátní uvolňování zavání panikou

Ode zdi ke zdi. Tak je možné charakterizovat nejnovější rozhodnutí britské vlády, tedy rozšíření čtrnáctidenní koronavirové karantény na příletech nebo příjezdech do země. Ke Španělsku, Portugalsku, Belgii a Lucembursku nyní přidala také Francii, Monako, Holandsko a Maltu, plus část Karibiku, ale uvolnila domácí stav nouze.

Opatření začala platit od čtyř ráno v sobotu, tedy s méně než 24hodinovou lhůtou k návratu naštvaných Britů z dovolené. Ve Francii jich bylo 160 tisíc a nastal chaos v Calais. Některé aerolinie mezitím sáhly ke zvýšení cen a provozovatel tunelu pod kanálem La Manche oznámil, že už nejsou místa ve vlacích pro automobily ani pěší cestující bez rezervace.

Opatření zároveň uzavřelo Britům nejkratší pozemní cestu na kontinent přes sousední země. Zbývají dražší trajekty do Německa, Dánska nebo Norska a letecká spojení do vzdálenějších „méně nakažených“ zemí.

Britská vláda ospravedlňuje zavedení karantény například 66procentním nárůstem nákazy ve Francii během posledního týdne a hranicí je prý 20 případů čtrnáctidenních nakažení na 100 tisíc osob.

Je ale nepochopitelné, že vláda zároveň ohlásila uvolnění vnitrostátních nouzových opatření a otevření divadel a koncertních sálů, kosmetických salonů, svateb do 30 hostů, kasin, kuželkáren a kluzišť nebo menších sportovišť.

Uvolnění kontrastuje s nově vyhlášenými lokálními stavy nouze, stále platícími kvůli nárůstu nákazy v 18 britských městech, včetně nejnověji Prestonu v hrabství Lancashire i s objevem nového ohniska nákazy se 300 případy v Northamptonu.

Za lokální stavy nouze prý může nedostatek disciplíny. Tedy nenošení roušek v dopravních prostředcích a obchodech nebo malé odstupy v hospodách a restauracích (i přes povinnou registraci hostů) a také nelegální večírky mládeže. Policie je nestíhá rozhánět, uděluje pokuty, ale je mírnější ohledně kontroly rychlosti na silnicích, protože klíčové je zvládnutí epidemie.

Podivné je také oznámení vlády, že snížila počet provedených testů na koronavirus mezi obyvatelstvem o 1,3 milionu. Prý kvůli nepřesným údajům a dvojitému počítání, zpochybňujícímu přesnost údajů. Kritika – a nejen z řad opozice – je tvrdá.

Je tedy možné soudit, že uvolnění vnitrostátních restrikcí a současné zavádění karantény na příjezdech ze zahraničí je jen dalším příkladem nesystematičnosti nebo zjevné paniky vlády premiéra Borise Johnsona, jako během celé koronavirové krize. Kritizovaly to ostatně už i dva parlamentní výbory.

Děje se tak na pozadí kolapsu ekonomiky, včetně nárůstu nezaměstnanosti v důsledku bankrotů podniků a před několika dny oznámeného hospodářského poklesu země za druhé čtvrtletí o 22 procent – téměř dvojnásobek průměru Evropské unie.

Podivné je také až křečovité trvání britského premiéra na normálním zářijovém začátku školního roku za každou cenu – kvůli promeškaným měsícům výuky od jara a fiasku známkování odhadem –, i kdyby prý měly být opět uzavřeny hospody a restaurace. Konec prázdnin je na obzoru, ale zmíněné uvolnění by vše mohlo zkomplikovat – to jen podtrhuje chaotičnost vládních kroků.

Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus