Tak se zase nedohodli. Ano, další, už sedmé kolo jednání mezi Evropskou unií a Británií o pobrexitových vztazích, v pátek skončilo opět bezvýsledně. Bylo to prý jasné už od čtvrtka. Taky se oba hlavní vyjednávači, Michel Barnier a David Frost, pak dokonce vzájemně veřejně obvinili z nechuti ke kompromisům.

Začíná tedy hrozit i pro většinu Britů nepřijatelný tvrdý brexit. Čas letí, a aby mohla dohoda platit s koncem roku a s tzv. přechodným obdobím, musí být – kvůli procesu ratifikace všemi zeměmi Unie – ruka v rukávě nejpozději během závěrečného kola rozhovorů od 2. října. Zbývají tedy jen týdny. (Příští kolo začne 7. září v Londýně.)

Bez kompromisu by Británie odešla pouze na bázi strohých pravidel Světové obchodní organizace, takže prakticky s prázdnou. A s perspektivou zdlouhavých hraničních kontrol, cel, tarifů a zdražení potravin v obchodech. Pro evropskou, koronavirem postiženou ekonomiku by to byla kalamita.

Nelze ovšem zapomínat, že tvrdý brexit „bez závazků“, ale zjevně s výhodami členství, si i nadále přejí oponenti dohody ze skupiny ERG (teď převážně tvořící vládu premiéra Borise Johnsona).

Podle zprávy deníku The Times britská delegace ještě zhoršila situaci, když (v rozporu s pravidly) nakonec předložila svůj údajně „konsolidovaný a právnicky formulovaný“ návrh textu celé dohody, a to bez sporných kapitol.

Jak víme, ty zahrnují závaznou míru pravidel regulace obchodu kvůli zabránění nekalé konkurence. Včetně Brity nejnověji požadovaného pokračování nynější činnosti jejich logistických firem v Unii. Druhým problémem jsou – vzhledem k blízkosti Británie a kontinentu – pásma rybolovu.

Připomeňme, že britský hlavní vyjednávač Frost brzy odejde do funkce bezpečnostního poradce vlády (přes nedostatek zkušeností). Nemusí tedy mít zájem na dosažení dohody, stejně jako, podle vyjednávače Barniera, jej nemá premiér Johnson.

Pozoruhodné však je, že irský premiér Micheál Martin řekl v Dublinu novinářům (po Johnsonově „neinzerované“ návštěvě), že Downing Street si prý dohodu opravdu přeje, a to kvůli dalšímu nezhoršení ekonomického dopadu koronaviru.

Jasno tedy stále není. Mezitím skončil týden dalších přešlapů britské vlády. Ohledně trvajících nejasností koronavirové karantény a také s obratem o 180 stupňů při stanovení maturitních výsledků počítačovým algoritmem (a ne učiteli). Demonstrující studenti zvítězili, přesto požadují rezignaci „neschopného“ ministra školství Gavina Williamsona (během krize na dovolené) a cestovní průmysl zas volá po regionalizaci karantény. Johnson ale až dosud mlčel.

Byl celý týden na dovolené ve stanu (naneštěstí na cizím pozemku vedle své skotské chalupy, kde také bez povolení rozdělal oheň). Ani slovem ale vládní průšvihy nekomentoval.

Co by asi taky řekl? Že on i jeho vláda přitakávačů, sestavená podle podpory brexitu a loajality upovídanému bavičovi, nejsou schopni smysluplných kroků v mimořádných časech, včetně pobrexitových jednání? To už Britové dávno vědí. Taky Johnsona v popularitě teď předstihl vůdce opozice Starmer.

Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus