Nová premiérka vyráží do nevděčné a rizikové role

Víte, co je to efekt skleněného útesu? Měli byste, neboť jeho ukázku možná právě vidíte v Británii. Odtamtud pochází i výraz glass cliff effect. V roce 2003 ho použili profesoři Exeterské univerzity Ryanová a Haslam, když vysvětlovali, proč se tolika firmám, do jejichž čela nastoupily ženy, nedaří. Vysvětlení spočívá v záměně příčiny a následku. Ve skutečnosti to je prý často tak, že ženy se dostávají na čelné pozice ve chvíli, kdy je firma (ale i stát či politická strana) v krizi. Prostě v situaci, kdy muži se do nevděčné role nehrnou. Fakt, že teprve druhou premiérkou Británie se stala Theresa Mayová (a soupeřila s ní Andrea Leadsomová), jako by hypotéze o skleněném útesu nasvědčoval.

Premiérce Mayové není co závidět. Řeší problém, který nastolilo suverénní rozhodnutí voličů o tom, že Británie má vystoupit z EU. Řeší ho tak, že nehlásá alternativní nápady typu opakování referenda, ale staví se k jeho výsledku čelem (ač sama hlasovala jinak). Ale ještě větší problém je možná jinde – ne v technikáliích britského odchodu z EU, ale v tom, jak vůbec hlas britských voličů interpretovat a jak na to mají reagovat britské politické elity.

Skleněný útes nespočívá jen v tom, že premiérkou je žena. Ještě více spočívá v chaotické reakci politiky na „hlas lidu“. Za normálních poměrů – tedy takových, pro které byla Británie celé Evropě dlouho vzorem – by se teď ke slovu hlásila opozice. Vyrukovala by se svým plánem B, se stínovými ministry i programy a vláda by se ocitla pod tlakem. To dnes neplatí. Zkuste si sami malý test: tušíte vůbec, co chce a žádá, jaký plán B má a jak ho hodlá prosadit labouristická strana Jeremyho Corbyna?

Po pravdě řečeno to netuší skoro nikdo. Historicky vzato byli labouristé odpůrci britského členství v EU: chránili svůj dělnický elektorát před otevřenou konkurencí. Když jim před referendem v roce 1975 domlouval německý kancléř Helmut Schmidt, použil oslovení „soudruzi“ – dílem z legrace, ale dílem vážně. Teď by asi nepomohlo ani to. Británie se stále pokouší výsledky referenda vykládat: „Není to běžné, ‚mírové‘ předání moci. Je to nový začátek téměř ve všech směrech, mimořádný okamžik, který si zaslouží být testován a zhodnocen všeobecnými volbami,“ píše Alex Massie v listu The Spectator s tím, že volby by se měly konat nejlépe už letos v říjnu. To ovšem premiérka Mayová odmítá. Vždyť má před sebou témata, jako je uchování Velké Británie vcelku. Už tušíte, co obnáší efekt skleněného útesu?

LN, 14.7.2016