Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996USA: Uvedení do ponurých představ
Koncem osmnáctého století, přesně v roce 1798, Thomas Malthus stvořil svůj výtvor „An Essay on the Principle of Population“, se svou předpovědí, že lidské rozmnožování předstihne schopnost se uživit, takže podlehneme důkladnému hladomoru. Což neodradilo pozdější generace mudrců, aby nedocházely k neméně úchylným závěrům. Například Paul Ehrlich, profesor na Stanfordově univerzitě ve slunné Kalifornii, v roce 1968, značně památném v českém světě, stvořil dílo „The Population Bomb“, bestseller, jehož se prodalo víc než dva miliony výtisků, s důkladným varováním: Bitva o přežití lidstva skončila, šlus, finito. V dekádě 1970 a 1980 stovky milionů pozemšťanů hladem vymřou.
Teď, v posledním dni měsíce máje letošního roku 2017, Walter E. Williams, můj oblíbený autor, ekonom, též černoch, uveřejnil stať z názvem OVERPOPULATION HOAX čili o podvodu, smyšlence, nejapném žertu. Posloužíme si jedním kritériem - hustotou obyvatelstva. Severní Korea: 518 lidí na každou čtvereční míli, na rozdíl od Jižní Koreje, kde hustota je víc než dvojnásobná (1261). Hongkong ohromí údajem 16 444, ten ale přetrufne výtečně si počínající Singapur s údajem18 513. Porovnejme s Kongem (75 osob na čvereční míli) nebo Somálskem (36 osob).
Pohlédněme na jiné kriterion - GDP, Gross Domestic Product, k potvrzení nesmyslu, že menší hustota obyvatelstva vede k jeho větší prosperitě. Zde jsou pak výsledky vyjádřené v milionech amerických dolarů: Severní Korea ($17,396), Jižní Korea ($1,411,246), Hongkong ($320,668), Somálsko ($5,707), Kongo ($41,615), Singapur ($296,967).
Největší hrozbou prosperitě není počet obyvatelstva, ale počínání jeho vlády.
Zimbabwe poslouží rovněž varovným příkladem: kdysi velmi výtečně si počínající kolonie s úrodnou půdou, prosperujícícm zemědělstvím, zdatně fungujícím školním systémem, ale způsob vládnutí přivodil úpadek, hrozbu prosazujícího hladomoru pod taktovkou devadesátiletého diktátora Roberta Mugabeho ve zlatém paláci.
Mohutností své neschopnosti se rovná a snad i předčí nyní hladovějící
Chudoba v současném světě má pramálo společného s hustotou, množstvím obyvatelstva. Zásadní jsou skutečná občanská práva, soukromé vlastnictví, vláda zákona a hospodářský systém, který je blíž kapitalismu a nikoliv komunismu.
- - -
Jak by se asi v dnešních dnech ke stavu světa vyjádřil praotec Karel Marx?
Znal jsem vlastně jen jednoho autenticky věřícího komunistu, jímž byl talentovaný podivín Ivan Sviták. Ten skutečně vydržel trápit se Marxovým výtvorem Das Kapital. První díl ještě vyšel za jeho života, o vydání všech dalších dílů se postaral přeživší spolutvůrce Engels.
Vznikala oprávněná otázka, do jaké míry byl sám Marx marxistou. Například Nathaniel Weyl, sám někdejší komunista, ve své knize „Karl Marx: Racist“ se dotýká neřestných sklonů svých následovníků, například Mexikánů. Sarkastický Marx napsal: „Je to vskutku takové neštěstí, že líní Mexikáni přišli o znamenitou Kalifornii a beztoho by nevěděli, co si s s ní počít?“
Marx vzdor svému rodinnému původu byl též antisemita, jak vidno v jeho eseji „O židovské otázce“ uveřejněné v roce 1844, čili ještě před veleslavným komunistickým manifestem. Marx se takto vyjádřil: „Jaké je náboženství Židů? Huckstering (podomní kšeftování). Jaký že je jejich Bůh? Peníze. Ty jsou žárlivým, závistivým bohem Izraele....“
Vzdor skutečnosti, že ve dvacátém století komunismus byl odpovědný za vraždy sto milionů lidí, značnou podporu komunismus a socialismus získává v kruzích intelektuálů. Harvardský vědec Richard Pipes vysvětluje: „Intelektuálové už z povahy svých povolání věnují obrovskou pozornost slovům a ideám. A přitahují je socialistické ideje. Ideje komunismu jsou pro ně důležitější než jejich praxe. Na druhé straně, nacistické ideje byly pouhé barbarství, nic nelze říct v jejich prospěch. To ovšem znamená, že levičáci celého světa budou nadále zbožňovat ideje komunismu.“
- - -
Vracím se k dřív zmíněnému černošskému mysliteli a autorovi Williamsovi a neveselým událostem nynější nejčerstvější doby. V květnu (17.5.2017, Townhall) uveřejnil stať s názvem „Sheer Lunacy on Campus“. Začíná povzdychem, že rodičové, daňoví poplatníci a štědří dárci mají pramalé ponětí o lunacy - nynějším zpotvoření úrovně ústavů vyššího vzdělání, stavu naprosté nedospělosti. Tak tomu je mezi profesory, jakož i administratívnimi činiteli v nejvýznamnějších pozicích. Williams uvádí příklady takové academic lunacy. Například na univerzitě Purdue profesor David Sanders argumentoval ve prospěch přesvědčení, že foetus (“plod, zárodek“) jsou lidská stvoření, a proto nahé dětské tělíčko se rovná dětské pornografii. Na univerzitě Clemson v Jižní Karolině úředník Lee Gill (se specializací chief diversity officer a s ročním platem $185.000), uplatňuje princip, že požadavek dodržovat včasný příchod na pracoviště se rovná projevu rasismu. Na kalifornském učilišti Hastings College of the Law. došlo ke zřízení tzv. „Chill Zone“ - prostorů, kde žactvo může odpočívat, pospávat, meditovat, věnovat se yoga pohybům. Na University of Michigan Law School, nyní po Trumpově volebním vítěství, studenti mají k dispozici služby psychologa ve speciální místnosti s bublinami a těstem na hraní. Ve snaze snížit napětí mezi studenty práv, Joshuan M. Silverstein, profesor na univerzitě v Arkansasu v hlavním městě Little Rock, každá americká fakulta práva by měla odstranit známku C a nejnižší legitimní známkou by mělo být B minus.
Nynější akademické klima se začíná podobat smíšení infantilismu, mateřské školky a totalitarianism. Přibývá výhodných příležitostí nenávidět domácí americké prostředí (hate-American lessons). Studentské hnutí na kalifornské univerzitě v Irvine si odhlasovalo, s podporou profesorského sboru, aby nedocházelo ke zveřejňování americké vlajky, s předpokladem, že některé studenty to přivádí do stavu s nepříjemnými pocity (Makes some students uncomfortable and creates an unsafe, hostile environment). Vlajka je symbolem projevu nenávisti. (The flag is a symbol of hate speech.) U.S. is the world ́s most evil nation. USA je výtvor hříšný, nejšpatnější, nejodpornější stát na světě. V nedávném vydání New York Times na straně komentářů (op-ed) Ulrich Baer, probošt na New York University, vyjádřil názor, že „idea svobody projevu neznamená blanket (“prázdný, bezvýrazný, bezobsažný) souhlas komukoliv říct cokoliv.“
Takové představy pronikají nejen do prostorů s požadavky vyššího vzdělání, ale i do nižších školních stupňů. Je to druh uvažování s úspěšným totalitárním zásahem do práva se projevit, pozvat řečníky a dodatečně jejich pozvání zrušit, tak jak se stalo v nedávném případě Milo Yiannopoulosovi na UC Berkeley či Charlesi Murrayovi na Middlebury College. Baerova vize je prosazováním totalitního zašněrování.
- - -
Tuto pramálo veselou kapitolku uzavřu použitím textu s názvem „Can Our Universities Be Saved?“z pera autora Michaela Browna, Townhall, 12.6.2017. Započnu zmínkou o Grinnell College v Iowě, nejen jeho alma mater, ale také moje první kantorská adresa: čtyřleté učiliště, to zcela první na západ od řeky Mississippi, kde se dostalo vzdělání řadě velikánů včetně někdejší hollywoodské celebrity Gary Coopera.
Ale i na žírné prérie Iowy již proniká celonárodní úpadek. I tam se takto jako slavnostní řečník na promocích projevil komik jménem Kumail Nanjiani, nic o něm nevím a ani vědět nebažím. Projevil se totiž radou mít hodně sexu s imigranty. Teď je obtížná doba a taková zkušenost by přispěla k vylepšení tamější morálky.
K podobnému vylepšování začalo docházet už aspoň v roce 1989, signálu rozpadu vědeckého komunismu. Tehdy Mike Tyson, primitiv, boxer těžké váhy, obdržel čestný doktorát na mně neznámém učilišti jménem Central State University in Ohio. Ve svém děkujícím projevu, se tento zasloužilý rohovník vyslovil takto: „Nejsem si jist, jakým doktorem jsem se teď stal, ale jak se zde rozhlížím po přítomných rozkošných sestrách, tak myslím, že budu doktorem gynekologie.“
Dochází k trapném radikalizaci i nejznamenitějších univerzit, jako je třeba Princeton, někdejší adresa velikána Alberta Einsteina. Tam teď působí podivně pojmenovaná Keeanga-Yamahtta Taylor, profesorka amerického černošství (assistant professor in African American studies at Princeton), která na promoci Hamphire College ve státě Massachusetts charakterizovala prezidenta Trumpa jako „rasistického, sexistického megalomaniaka“. Že jeho politika je nejen těžkou urážkou, potupou, ale i projevem násilí a krutosti.
Senátor Jeff Sessions, nyní povýšený do vládní funkce jako Attorney General, byl touto čerstvou vědkyní označen za příčinu rozpadu černošské rodiny (“devastating impact on black families and communities“), aniž by ovšem mohla posloužit sebemenším důkazem tak absurdního tvrzení. Nicméně většina posluchačů souhlasila s jejími nehoráznostmi.
Katrin Trinko v Daily Signal zveřejnila výsledkyzjištění Young American Foundation, že přední univerzity pozvaly letos 45 levicových liberálních řečníků a 4 řečníky konzervativnějšího ražení, takže ideologický nepoměr byl většt než desetkrát ku jedné. Mezi tou miniaturní menšinou byl viceprezident Mike Pence, který promluvil na Notre Dame University ve svém rodném státě Indiana. Během jeho projevu 100 graduantů na protest odešlo.
Citovaný zdroj tohoto textu je rovněž autorem nadcházející knihy s názvem SAVING A SICK AMERICA: A PRESCRIPTION FOR MORAL AND CULTURAL TRANSORMATION. Zmínku si zaslouží první promoce na Harvardu, učilišti zrozeném v době třicetileté války v roce 1636. Tehdy graduantů bylo devět, všichni museli promluvit ve třech jazycích (latina, řečtina, hebrejština) srozumitelných všem přítomným.
Nejen tehdy centrem úsilí bylo vzdělání a nikoliv leftist indoctrination, vštěpovat tu kterou ideologii.
Podaří se univerzity ještě zachránit? Důkladný to úkol, ale jiné řešení nezbývá.
Tím nejlepším ovšem bude pocketbook - náprsní taška, tobolka, ochota univerzity financovat.
KONEC
