Prezident Donald Trump po neúspěchu ve snaze zrušit Obamacare, tj. zdravotní pojištění z doby vlády Baracka Obamy, dosáhl konečně kýženého velkého úspěchu. Republikáni konečně zachovali jednotu a prosadili snížení daní.

Snížení daní, které obsahuje daňová reforma prosazená republikány, je největší od doby vlády Ronalda Reagana mezi lety 1981/89. Reagan dokonce snížil daně v nejvyšší příjmové skupině mnohem razantněji, než přináší daňová reforma Donalda Trumpa.

Během Reaganova prezidentství došlo ke značnému snížení daní z příjmu, například v nejvyšší příjmové skupině došlo k poklesu ze 70 % na 28 % během sedmi let, avšak celková suma vybraných peněz na daních z příjmů se zvýšila o 54 % (28 % při započítání inflace). HDP se po propadu v roce 1982 zotavil a rostl za rok průměrně o 3,4 %, což je však méně než poválečný průměr 3,6 %. Nezaměstnanost dosáhla vrcholu v roce 1982 hodnotou 9,2 % a poté po celou dobu Reaganova prezidentství klesala, přičemž počet zaměstnaných se zvýšil o 16 milionů a také inflace výrazně poklesla.

Růst příjmů z daní i při jejich snižování byl pozoruhodným dokladem toho, že nesmyslně vysoké daně vedou jednak ke snaze „optimalizovat“ daňový základ, a vyhnout se tak vysokým platbám daní, a jednak k tomu, že se snižuje ochota více vydělat a „spadnout“ do vyšší daňové sazby. Reagan současně zásadním způsobem zvýšil výdaje na obranu, a i přes rostoucí výběr daní tak federální rozpočet vykazoval schodek. Není to tedy tak, co tvrdí někteří odpůrci daňové reformy Donalda Trumpa, že Trumpova reforma povede na rozdíl od Reaganovy k růstu schodku federálního rozpočtu. Ke schodku docházelo i za Reagana, i když se na tom podílelo podstatné zvýšení armádního rozpočtu.

Tehdejší Sovětský svaz nebyl vzhledem ke slabosti své ekonomiky schopen čelit závodům ve zbrojení se Spojenými státy, a Reaganova politika tak dosáhla toho, že po konci éry Leonida Iljiče Brežněva nastoupil do funkce generálního tajemníka KSSS Michail Sergejevič Gorbačov a ten se s Reaganem dohodl na omezení jaderných zbraní. Na konci Reaganovy éry pak započalo postupné zhroucení východoevropských komunistických režimů - i díky tomu, že Gorbačov odmítl vojensky intervenovat v tehdejší východní Evropě. Československo pak spolu s Rumunskem bylo mezi posledními státy někdejšího východního bloku, kde komunisté ztratili svou nadvládu na konci roku 1989. Reaganomika, jak se o ekonomické politice Ronalda Reagana často s despektem mluvilo, tak kromě zlepšení stavu americké ekonomiky vedla ke zhroucení komunistického bloku na čele se Sovětským svazem.

Ne všichni ekonomičtí experti očekávají, že opatření Trumpovy administrativy a radikální snížení daní se promítne do rychlejšího růstu americké ekonomiky a domnívají se, že při současné nízké úrovni nezaměstnanosti způsobí snížení daní a vyšší chuť utrácet zvýšení inflace. Očekávají, že Trumpova politika ještě prohloubí federální deficit, a to i proto, že i Trumpova administrativa usiluje o rychlejší růst výdajů na obranu. Demokraté pak přijatou reformu odsuzují jako nevýhodnou pro 99 % s tím, že pomůže jenom korporacím a bohatým. Nicméně to ukáže čas.

Prosazení nižších daní v Kongresu je skutečně prvním zásadním výsledkem Trumpova prezidentství. Už bylo na čase, protože doposud působili republikáni poněkud chaoticky, zejména při snaze zrušit Obamovu zdravotní reformu. Mimochodem, právě ona se kvůli zvýšení federálních výdajů na pojištění až 20 milionů doposud zdravotně nepojištěných obyvatel USA podílela na deficitu federálního rozpočtu.

Republikáni také museli strpět porážku svého kandidáta na uvolněné místo senátora za stát Alabama, kde po téměř třiceti letech republikánských senátorů zvítězil, i když jen těsně, kandidát demokratů. Pokud by se republikáni dále hádali mezi sebou a nedokázali prosadit jistě velmi důležitou daňovou reformu, která bezpochyby pomůže většině jejich voličů, riskovali by další pokles popularity. Demokraté naopak na základě doplňovacích voleb věří, že jsou v příštím roce schopni eliminovat republikánskou většinu v Senátu a zkomplikovat tak Trumpovi jeho vládu po těchto volbách.

Donald Trump a republikáni potřebovali po měsících nezdarů velký úspěch a ten se nakonec těsně před Vánoci dostavil. Možná, že se prosazení daňové reformy promítne do další projednávané agendy tak, že se Trumpovi podaří prosadit i další důležité body jeho programu v oblasti bezpečnosti, kde i na základě jeho bezpečnostní strategie počítá stále se zdí na hranicích s Mexikem. Ostatně poté, co Nejvyšší soud Spojených států povolil aplikaci Trumpova nařízení na omezení vstupu do USA pro osm vybraných zejména arabských států, se zdá, že jeho vláda může dosáhnout mnohem více, než se ještě před nedávnem zdálo.

Převzato se svolením autora z JanBarton.blog.idnes.cz