Trefovat se vší silou i za cenu faulů do Donalda Trumpa, toť příkaz dne. Všude na světě, bohužel. Každý, kdo si říká „demokrat“, se musí alespoň jednou týdně někde na veřejnosti dostatečně vymezit vůči Trumpovi, protože tak je to spravne a tak to ma byť. A také je zjevné, že žádný podraz a žádný faul není dost dobrý.

Nikdy jsem si nedovedl představit, že by něco takového mohlo nastat, i když blížící se volby v USA ukazovaly na smršť, která se blíží. Ale přece jen, že až tak? Jako by nebyl nikdo schopen rozumně uvažovat, vydechnou, chvíli sledovat kroky nové administrativy, promyslet reakci a pak vypustit větu či souvětí. Já si nemohu vzpomenout na žádného trochu významného státníka, s výjimkou snad Theresy May, že by zachoval klid. A řekl bych, že i Angela Merkelová zachovává jakési opatrné dekorum. Pokud jsem někoho přehlédl, pak se omlouvám. Donald Trump je rudý hadr a tento shit storm se valí médii a éterem jako kalná voda při pořádné povodni. Myslím, že Trump něco takového čekal, ale nemyslím si, že by čekal až tak šílené reakce.

Příběh Michaela Flynna, který rezignoval, protože jednal před volbami s ruským velvyslancem, není pro Trumpa jistě nic příjemného, a chytré to nejspíš také nebylo. O tym žádná. Nicméně není to zase nic tak neobvyklého, jak dále píši. Ale to, co vyvádí nyní CIA, FBI, a přepjaté, až hysterické reakce amerických politiků všeho druhu a zařazení svědčí o jediném: je to svým způsobem docela pěkné a prokazatelné spiknutí. A o tom, že Soros a jeho OSF koordinuje a financuje chystané dubnové protitrumpovské demonstrace v globálním měřítku, se již píše v nemainstreamových médiích.

Každý, kdo nemá hlavu jen na to, aby mu nepršelo do krku, vidí, že se ve strukturách americké administrativy a tajných služeb pracuje na popravě Trumpa, a to plnou parou. Zatímco když Obama poslední tři týdny před skončením svého funkčního období vydával o půlnoci last-minute exekutivní příkazy, kterými bezprecedentně, věren své zbabělé povaze, zadělával svému následovníkovi na velké problémy a mydlil mu schody, nikdo si ani neupšoukl. Žádné demonstrace, žádné výkřiky - a že důvodů pro demonstrace bylo dost. Nikdo to totiž neorganizoval. To, co se děje teď, je stoprocentně organizované a koordinované a já cítím zápach připravovaného impeachmentu. Na tom se nade vší pochybnost horečně pracuje a řada amerických politických figur se s tím ani neskrývá.

Neznám případ v moderních dějinách, kdy by zaměstnanci administrativy doslova deptali muže a ženy hlavy státu a za jejich zády bojkotovali kroky svého politického vedení. Demokraté v Senátu a Sněmovně reprezentantů nedělají opoziční práci, ale jedou nepokrytě ve spiknutí s insidery v administrativních strukturách, kteří se zkušeně prohánějí ve vzbouřené bramboračce transitivního období americké administrativy. Historická paralela: když se rozpadlo Rakousko-Uhersko a vznikla nadivoko Česká republika, císařské úřednictvo v Čechách pracovalo, jako by se nechumelilo, a plnilo svěřené úkoly pro nové pány - svědomitě a řádně. A tak to má být. Kdo je gážista, nemá se co otírat o nové vedení, nemá co podnikat kontraproduktivní kroky či bojkotovat nové šéfy. Když nesouhlasí, tak dobrá, ať táhne a najde si místo tam, kde může konečně něco užitečného dělat.

A tak si prostřednictvím silně konzervativního serveru Breitbart připomeňme Obamova poradce Ryana Matleyho, který v době presidentské kampaně v r. 2008 před zvolením Baracka Obamy vyjednával s hrdlořezy z Hamásu, ačkoli byl později pevnou součástí Obamovy administrativy na různých postech. Nevím o tom, že by se někdo střílel do hlavy. Když v srpnu 2014 Michael Ledeen, bývalý konzultant National Security Council a U.S. Defence Department, zveřejnil, že Obama v první kampani ustanovil černý kanál do Teheránu, aby ujistil mulláhy, že je přítelem Islámské republiky a že budou s jeho politikou spokojeni, bylo ticho po pěšině a nikdo ani nepípl, aby Obama, tato temná postava dějin USA (jak se jistojistě nakonec bude psát i v učebnicích), měl klid na tvořivou práci ve prospěch nových pořádků s cílem změnit USA z tygra v předoucího líného kocoura, který nejlepší výkon podává na zádech. A to jeho ambasadorem v tomto spiknutí byl bývalý velvyslanec USA v Tehéránu za dob šáha M. Rézy Páhlávího W.G. Miler, který posbíral za Obamy i mnoho jiných funkcí v administrativě. Takže kdo je tady vlastně padouch? Prostě v očích „demokratických médií a politiků“ není průšvih jako průšvih. Ještě tak měřit všem stejně!

Všimněme si jedné podstatné věci. Trumpovi se vyčítá, že se dostatečně nehlásí k principům demokracie a lidských práv, a tato výtka je leitmotivem všech protitrumpovských aktivit. Jako by věčné přežvýkávání slova demokracie a katalogu lidských práv, která jsou dnes již bezbřehá a zahrnují i právo na štěstí a šťastnou dovolenou, samo o sobě vedlo k demokracii nebo ji zavádělo či udržovalo v chodu. O demokracii žvanili i komunisté před pádem Berlínské zdi - a byla zde snad demokracie? Demokracii má v názvu leckterý despotický stát, například Kimova KLDR. Je tam snad demokracie? Já to vidím tak, že opak je pravdou, protože kdo dokola mele o demokracii a utlouká každého, kdo má jiný názor, nálepkou nedemokrata, autokrata a populisty, tak sám demokratem není, ani co by se za nehet vešlo. Ostatně Trumpovi odpůrci svým chováním sami sebe dostatečně usvědčují z toho, že demokracie je jen potud, pokud s nimi souhlasíte.

Jen taková poznámka na samý konec: jestli politici z Demokratické strany, ale i někteří republikáni a takzvaní „kovaní demokraté“ ze špiček EU a členských zemí EU, autokrati z globálních firem a holomci typu Soros a jiní, kteří se dnes jako proletáři spojují proti Trumpovi v bezprecedentní neuvěřitelně hloupé štvanici, zasejí tento vítr, pak sami jednou sklidí bouři. A to jen proto, že si nevidí na špičku nosu.

A takhle my tady žijeme.