18.11.2019 | Svátek má Romana


USA: Sleva na výpalném jako pobídka

20.4.2019

Představte si, že hostíte svého šéfa. Po večeři si ten dobrý muž pohladí břich, krkne, pak usrkne Courvoiseru, vezme si pravé Havana, které jste mu nabídli, zapálí, vypustí namodralý obláček a řekne:

„Skvělé jídlo, skvělé pití, to musí být sakra drahé.“ Zvedne ruku, aby nemusel poslouchat vaše skromné vytáčení. „Nic mi nepovídejte, na dobrou baštu já mám oko. Tak to máme kaviár a Dom Perignon jako entré, tři chody, dvě lahve Bordeaux Rotschild 1966, zákusek, koňáček, kafíčko, doutníček, a když připočteme práci, co s vařením měla vaše žena, svíčky a ubrousky, jsme na šesti tisících. Plus padesát procent za to, že jsem tady… což nám dohromady dělá… ano, dejte mi devět tisíc a budeme si kvit.“

„Člověče, vy jste se zbláznil!“ vybuchnete, šéf nešéf.

Ta groteskní, neuvěřitelná scéna je obrazné vyjádření skutečnosti. President Donald Trump chce zinkasovat spojence za to, že na svém území hostí americké vojáky. Zaplaťte všechny naše výdaje spojené s vaší ochranou a půlku navíc jako příplatek za tu výsadu a čest. Není známo, zda plán stříže vyšel z presidentovy hlavy, jisté však je, že jej pokřtil Cost Plus 50.

„Bohaté, bohaté země, které my chráníme, máte avízo,“ prohlásil Tump v Pentagonu 17. ledna za potlesku generality.

Potrefení se ozvali. Nejhlasitější protest přišel z Itálie, jejíž státní dluh přesahuje 130 % hrubého národního produktu. Tamní tisk označil Cost Plus 50 za vydírání hodné sicilských mafiánských kmotrů. Italové již odevzdávají Pentagonu desátky, ale celková suma je držena pod pokličkou, protože lidé by mohli mít nemístné otázky. Odhadem by měla být zhruba 18 % procent všech nákladů. Podle Trumpova plánu by Itálie musela zaplatit plné zaopatření 12.000 amerických vojáků, které činí 180 dolarů denně na muže a ženu v uniformě, plus náklady na údržbu letiště bojových letounů F-16 na základně v Avianu a Singonelle, přístavu Šesté flotily v Gaetě a správu Camp Darby, největšího skladiště vojenské výzbroje a výstroje mimo území USA. Pro zemi, která balancuje na okraji finanční propasti, by byl nárůst vydání z 18 % na 150 % jobovka.

V Německu, kde dochází k mocenské změně a mají jiné starosti, ministerstvo zahraničí vydává konejšivé zvuky ve smyslu počkáme a uvidíme. Němečtí poplatníci zatím platí miliardu dolarů ročně za privilej hostit 32.000 amerických vojenských příslušníků, čili 20 % všech výloh. Trumpův plán by mohl vynést bratru počítáno až šestinásobek.

Není od věci připomenout, že řeč jde o skutečnostech mezinárodních vojenských paktů a národní obrany. Některé jsou známé, jiné přísně utajované. Pravidla skrývaček se liší od jedné země k druhé. Je to jako když se loď přibližuje v mlze k pobřeží - vidíme obrysy, ne skutečné panoráma.

Japonsko vydává za ochranu padesáti tisíc amerických vojáků 4,4 miliard ročně, což je 75 % všech výloh. Cost Plus 50 by příspěvek hravě zdvojnásobil. Tokio o tom zatím mlčí. Anglický deník The Japan Times ke zprávě o Trumpově plánu připojil rozbor klíčové a nezastupitelné úlohy, kterou má americká základna v Jomitanu u Okinawy na mocenské šachovnici v oblasti Pacifiku. Takové výmluvy ovšem USA připustit nemohou, to by mohl říct každý, a kampak bychom došli.

Američané zkoušeli Trumpův plán v Soulu, když tam v únoru vyjednávali smlouvu o pobytu 28.500 vojáků v Jižní Koreji. Jednání za americkou stranu vedl zkušený John Bolton, který radí presidentovi v otázkách národní bezpečnosti. Jeho jihokorejský protějšek zpočátku rázně odmítl Cost Plus 50, ale nakonec souhlasil s kompromisním řešením. Jižní Korea zvýší příspěvek o osm procent z 830 milionů dolarů na 924 milionů. Bolton musel spolknout, že smlouva bude platit pouze rok a ne pět let, jako tomu bylo doposud.

Italové, Němci, Japonci a Jižní Korejci v uplynulých desetiletích bezpočtukrát protestovali proti přítomnosti amerických vojáků, které drtivá většina z nich vnímá jako okupanty. Vládnoucí elity to bohorovně přešly. Když ale budou muset sáhnout do kapsy, byť státní, bude to jiná káva. Jednorázový odběr by se dal skrýt v rozpočtu, dlouhodobý vyžaduje transfuzi. Liberální medicína předepisuje oškubat poplatníky nebo jim utáhnout opasek, případně obojí. Ani jedno, ani druhé elity nemusí přežít, když se rozkřikne důvod.

Postoje v USA jsou podle stranické příslušnosti. Republikáni projevují souhlasné mručení, ale žádné nadšení. Vicepresident Pence se dal slyšet, že když se něco musí udělat, tak se to udělat musí. Válečné partě je šumafuk, kde vláda bere peníze, hlavně že tečou.

Demokraté odsuzují Cost plus 50 jako další Trumpovu hrubou chybu, poukazují na její možné geopolitické následky a vyjadřují naději, že zdravý rozum zvítězí.

Jejich mluvčí Nancy Pelosi, předsedkyně Kongresu a třetí nejvlivnější politická osobnost v zemi, vyjádřila své stanovisko následovně: „Je to špatný dobrý nápad, jehož čas nepřišel.“

Opravdu?

Trump za svým plánem stojí. Nechal ustavit zvláštní komisi, která zkoumá, jednak za co všechno a kolik přesně z té či oné spojenecké země USA mohou vymáčknout, jednak případné odpustky z přídavných padesáti procent za to, že spojenec bude nejen poslušný, ale i vstřícný. Například kdyby Německo vyslalo jednotky Bundeswehru do Litvy na ruskou hranici, mohlo by dostat odpustek z příplatku třeba až třicet procent. To zde ještě nikdy nebylo, slevit výpalné jako pobídku.

Uvažme dále, že v současné době utrácí USA za vojenské výdaje víc, než dalších dvanáct zemí dohromady včetně Číny (224 miliard dolarů), Ruska (44 miliard) a Indie (55,2 miliard). Zbrojní rozpočet pro americkou armádu na tento rok dělá 716 miliard a připravovaný rozpočet v příštím roce má vzrůst na 750 miliard. Pětinu z přiklepnuté částky spolknou výlohy na 200.000 vojáků sloužících ve 177 zemích na téměř osmi stech základnách.

Státní dluh USA, z něhož demokratické vlády Clintona a Obamy financovaly neústavním způsobem mimorozpočtové válečné výdaje, což je návyk, ve kterém Trumpova administrace pokračuje, přesáhl k dnešnímu dni 22 bilionů dolarů.

Nekryté bankovky roztáčejí ozubené soukolí inflace. Dolar ztrácí na peněžních trzích důvěru. Řada států v čele s Ruskem a Čínou se zbavuje amerických státních dluhopisů a horem dolem kupuje zlato. Čínský jüan se stále víc prosazuje jako mezinárodní platidlo místo dolaru.

Když se dolar zhroutí, zkolabuje celý finanční systém a dojde k celosvětové krizi. Stávající hospodářský a mocenský řád skončí.

V dané situaci je každý dolar zvenčí do americké válečné truhlice žádoucí a vítaný. Pelosi měla spíš říct, že Cost Plus 50 je dobrý špatný nápad, jehož čas přišel. To však nemůže udělat. Politik, který souhlasí s úhlavním protivníkem, musí jít od válu.

Bude zajímavé sledovat, jak se která vláda k americkému požadavku postaví. Můžeme se začít vsázet, kdo z evropských politiků první řekne Trumpovi, že se zbláznil. Můj bílý kůň je Matteo Salvini. Bílý, protože žádného černého na startu nevidím.

P.S.Není od věci otázka, zda bratři Slováci vědí, co činí, když zvou americké vojáky k sobě na halušky.



SOUTĚŽ: Zapojte se do velké fotosoutěže o hračky Fisher-Price
SOUTĚŽ: Zapojte se do velké fotosoutěže o hračky Fisher-Price

Milé maminky, letos jsme si pro vás opět připravili velkou fotosoutěž se značkou Fisher-Price! Vyfoťte své děťátko s jeho oblíbenou hračkou, nahrajte ji do soutěže a získejte hodnotné ceny.






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.