Americký prezident Barack Obama oznámil v dlouho očekávaném projevu, že hodlá neprodleně reformovat systém monitorování elektronické korespondence a telefonního odposlechu americkými tajnými službami.

O tom, že Národní bezpečnostní úřad monitoruje a skladuje tzv. metaúdaje čili informaci o číslech a délce hovorů všech Američanů a cizích státních činitelů včetně spojenců, se svět dozvěděl z odhalení bývalého smluvního spolupracovníka americké rozvědky Edwarda Snowdena, který žije nyní v Rusku, jež mu poskytlo dočasný azyl.

Je příznačné, že ještě v létě loňského roku hned poté, co se do světového tisku dostala první várka skandální informace ze Snowdenovy dílny, Barack Obama hájil činnost svých tajných služeb jako zcela legální a užitečnou. Byl to, podle jeho slov, důležitý nástroj boje proti terorismu, který probíhá pod přísným soudním dozorem, v žádném případě neporušuje práva Američanů a není v rozporu s Ústavou Spojených států. Tento postoj byl podpořen jak většinou expertního společenství, tak justičními orgány, které odmítly celou řadu žalob na nezákonnost monitorovacího programu.

Události posledních měsíců a zejména další a další vhazování odhalující informace do západního tisku a heroizace Edwarda Snowdena učinily obhajobu původní pozice neudržitelnou, a tak se Barack Obama zachoval v souladu se svou zvyklostí: co včera hájil jakožto správné a zákonné, označil dnes za špatné a neústavní. Minulý pátek oznámil, že značně omezuje kompetence Národního bezpečnostního úřadu, zejména jeho přístup ke skladované elektronické informaci. Nyní pro získání přístupu k databance budou tajné služby muset žádat o souhlas soudu, ovšem s výjimkou případů, jež ony samy budou pokládat za mimořádné. Bude omezen také okruh osob, jež jsou terčem pozorování. Zatímco dříve mohli vyšetřovatelé sbírat údaje o všech, kdo se dostali do jejich hledáčku, třeba i ve vzdálené souvislosti s podezřelou osobou, nyní řetězec podezřelých bude podstatně kratší a bude končit na bezprostředních účastnících odposlouchávaných hovorů.

Odposlouchávání cizích státníků bude rovněž ztíženo, neboť, jak prohlásil Obama, jejich postoje můžeme snadno zjistit jejich přímým dotazováním. Přísnějším pravidlům bude podléhat také délka schraňování takovéto zpravodajské informace a způsob jejího využití. Prezident slíbil, že odposlechem získané údaje nebudou zneužity pro potlačování kritiky nebo jiného smýšlení, ani pro získání konkurenčních výhod pro americké společnosti.

Lidé z Obamova okolí zdůrazňují, jak těžké bylo toto rozhodnutí pro prezidenta – profesionálního právníka – který se dostal k moci díky příslibu maximálně chránit práva a svobody Američanů. Nicméně snaha zachránit zbytky popularity mu stála za změnu postoje, tím spíše, že i tato změna zůstala polovičatá – kupříkladu Obama ponechal FBI právo v případě potřeby žádat od telekomunikačních operátorů údaje o hovorech jejich klientů. První reakce na prezidentův projev byla smíšená. Čelní zákonodárci si vzali oddechový čas na prostudování nových pravidel a jejich možných dopadů na protiteroristické programy Spojených států.

Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus