Jedním z nejúžasnějších aspektů historického vítězství Donalda Trumpa bylo to, jak špatně skoro každý v médiích i v politice odhadl situaci v zemi. Během předvolebních měsíců se elity zas a znova nechávaly slyšet, že jsem buď neupřímný, nebo že je má předpověď Trumpova vítězství příznakem šílenství. Rozdíly mezi námi jsou ve skutečnosti odrazem velmi rozdílného chápání reality.

Elity utvrzovaly samy sebe v přesvědčení, že americké voličstvo je stejné, jako bylo v letech 2008 a 2012, pouze že jsou příslušné stejné charakteristiky výraznější. To je vedlo k domněnce, že žádný republikán nemůže vyhrát prezidentské volby, ledaže by dosáhl dramaticky větší podpory různých skupin než Mitt Romney (republikánský kandidát na úřad prezidenta v roce 2012 – pozn. překl.), který utrpěl drtivou porážku u Hispánců, Afroameričanů i ženských voliček.

Dále předpokládaly, že není možné, aby Donald Trump našel u těchto skupin více přízně než Mitt Romney; to byl přece podle nich příjemný, přitažlivý kandidát, kdežto Trump je odpudivý a útočný.

A říkaly si, že účast ze strany těchto demografických skupin bude vysoká a mužských bílých voličů že bude málo. (Jejich doba už přece koneckonců historicky pominula.)

V tomto přesvědčení je utvrzoval nedostatek porozumění a představivosti. Průzkumy zvažovali na základě těchto předpokladů a dospívali k výsledkům, které takovým závěrům zdánlivě dávaly za pravdu.

Tehdy se politicko-mediální establishment obrátil k samomluvě a začalo jim připadat, že každý, koho znají, je proti Trumpovi. To vysvětluje, proč Hillary Clintonová a její spolupracovníci považovali za dobrou strategii útočit na jeho podporovatele. Vskutku se domnívali, že lidé rozhodnutí volit Trumpa tvoří jen okrajovou menšinu.

Na základě toho všeho se v politických kruzích i v médiích začal ozývat jediný názor, že v úterý večer utrpí Trump dějinnou porážku.

Nakonec se ukázalo, že jejich předpoklady jsou domečkem z karet. Dopadlo to tak, že určujícími nebyly demografické skupiny. O osudu voleb rozhodly vůdčí schopnosti.

Kdyby nežili v takové izolaci ode všech ostatních v zemi, mohli si všimnout, že je valná většina Američanů odsuzuje. Před touto realitou však elity zavíraly oči.

Jak uvádí Pat Caddell ve své zásadní úvaze o „povstání amerického lidu“, přinesl Trumpovi vítězství jeho finální argument. Podle Caddellova průzkumu jsou Američané v drtivé většině přesvědčeni, že:

1. Moc obyčejných lidí nad řízením naší země den ode dne slábne, neboť političtí vůdci na obou stranách bojují o ochranu vlastní moci a výsad na úkor blaha lidu. Je třeba, abychom obnovili to, v co skutečně věříme: reálnou demokracii (aby lid skutečně vládl) a opravdové svobodné podnikání. SOUHLAS = 87 %; NESOUHLAS = 10 %

2. Zemi řídí souručenství úřadujících politiků, mediálních vědátorů, lobbistů a dalších mocných zájmových skupin, jimž jde jen o peníze, a to ve vlastní prospěch na úkor amerického lidu. SOUHLAS = 87 %; NESOUHLAS = 10 %

3. Většině politiků opravdu záleží na lidech, jako jsem já. SOUHLAS = 25 %; NESOUHLAS = 69 %

4. Mocenské zájmy bank z Wall street, které je pojí s korporacemi, odbory a politickými zájmovými skupinami, využívají financování politických kampaní a lobbingu ke zmanipulování systému ve svůj vlastní prospěch. Plení miliardy dolarů z národního bohatství na úkor každého muže, ženy i dítěte. SOUHLAS = 81 %; NESOUHLAS = 13 %

5. Ve Spojených státech existuje dvoukolejná ekonomika, která pro většinu Američanů znamená každodenní zápas, v němž je obtížné najít dobré zaměstnání, a ve které všechny odměny získávají obří korporace. Potřebujeme zásadní změny v našem ekonomickém systému pro nápravu této nerovnosti. SOUHLAS = 81 %; NESOUHLAS = 15 %

6. Politickým vůdcům jde více o ochranu jejich moci a výsad, než aby dělali to, co je správné pro americký lid. SOUHLAS = 86 %; NESOUHLAS = 11 %

7. Dvě hlavní politické strany jsou příliš zavázány zájmům korporací a jiným zvláštním zájmům, než aby vytvářely nějakou významnou změnu. SOUHLAS = 76 %; NESOUHLAS = 19 %

8. Skutečný zápas o Ameriku neprobíhá mezi demokraty a republikány, nýbrž mezi obyčejnými Američany a vládnoucími politickými elitami. SOUHLAS = 67 %; NESOUHLAS = 24 %

Tato čísla popisují realitu, jejíhož pochopení nejsou elity psychologicky schopny. Proto si neuvědomily, že se země – a voličstvo – dramaticky změnily, a to způsobem, který nijak nesouvisí s demografií.

V úterý verze reality, jak ji chápou Američané, porazila verzi elit – formou této porážky bylo zvolení Donalda Trumpa prezidentem.

Autor je bývalým předsedou Sněmovny representantů Kongresu USA (1995 – 1999). Je autorem nového románu „Duplicity“ a společně se svou manželkou Callistou Gingrichovou napsal „Rediscovering God in America: Reflections on the Role of Faith in Our Nation’s History and Future“ (Objevme znovu v Americe Boha. Úvahy o roli víry v našem národě v minulosti a v budoucnosti, vydalo nakladatelství Center Street 17. května 2016). Zde jehowebová stránka. Se souhlasem převzato ze Speroforum.com. Pro KONZERVATIVNÍ LISTY přeložila Ivana Kultová.