21.10.2019 | Svátek má Brigita


USA: Příležitost Donalda Trumpa

14.11.2016

Víte, jaký je rozdíl mezi mokrým mývalem a Donaldem Trumpem? Mokrý mýval nemá na kontech miliardy dolarů.

Tento vtip na vlastní adresu – s odkazem na svůj vysmívaný účes - vyprávěl na kamery jedné ze svých zábavných show Donald Trump. Zvolení tohoto „mokrého mývala“ americkým prezidentem indikuje několik významných změn ve společenském myšlení.

Předně ukázalo, že se současná politika stala divadelní inscenací, která má své herce, postavy, kulisy, diváky a příběh, který nemusí nutně být shodný s tím, co bychom mechanicky nazvali realitou. Trump však v tom není první.

Do jisté míry tato podoba politického marketingu, který nadřazuje formu nad obsah, provází americkou a později i světovou politiku nejméně od časů J. F. Kennedyho. Ke zdánlivé dokonalosti to pak dovedl Barack Obama, který za osm let svého mandátu nepřekročil faktický stín své první věty „Yes, we can“.

Nic dalšího, zač by byl zlatým písmem v čítankách, nevykonal, když nepočítáme osm válek, v nichž je Amerika dnes angažována a které po něm zdědil právě Trump. Jestli ten překročí stín „mokrého mývala“, se nedá zatím odhadovat. Faktem je, že vizuální doba zábavy, která mu pomohla k vítězství, je i jeho dílem.

Jestli dokáže sestoupit z obrazovky a dělat politiku pro lidi, brzy uvidíme. Z předchozí věty je nejdůležitější spojení „politika pro lidi“. Po volbě bylo možné z mnoha komentujících úst politiků i novinářů slyšet pohrdlivé posměšky, že Trumpa nezvolili liberálové z velkoměst, ale konzervativci z venkova, případně mrzutí dělníci bez práce z průmyslových center Středozápadu.

Příležitost se opakovat nebude

V tom je možná klíč vysvětlující prohru Hillary Clintonové: její povýšený arogantní postoj k těm, jež její elitní třída nepovažuje za dostatečně sobě rovné. Clintonová se opírala o domnělou moc liberálních médií, intelektuálů z kateder, umělců a lidí z tzv. neziskovek. Ti všichni ale vytvářejí zpravidla jen virtuální vesmír, který nijak fakticky materiálně nepřispívá k národnímu produktu.

Jeho tvůrci jsou daleko spíše oni opovrhovaní kovbojové a manuální zaměstnanci z továren. Teprve z toho, co oni vyprodukují, mohou ty neziskovky inkasovat na své mítinky, brožury a nátlakové akce. Pochopil to Donald Trump, stejně jako to u nás pochopil Miloš Zeman.

Na hraně mezi onou fikční mediální politikou, uzavřenou do svých frází bez obsahu, a otevřením se světu nevlídné, ale produktivní reality, se dnes pohybuje premiér Sobotka, a všimněte si, kdo mu to nejvíc vyčítá: přece zástupci té mediální elity.

Trumpovo vítězství ukazuje, že lidé, a to bez ohledu na to, v kterém konkrétním místě euroatlantického prostoru, už jsou syti slov a chtějí činy. O to odpovědnější úkol teď před Trumpem stojí. On má příležitost zamést pod koberec celou tu falešnou politickou korektnost, vyžírkovství mediálních moralistů a přezíravost jedněch vůči druhým.

Ta příležitost se však nebude opakovat. Pokud to Trump nezvládne, pak teprve bude platit, že je Amerika doopravdy v problému. A to si nepřejme, už kvůli nám samotným.

Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus



Další pochybení pardubické nemocnice. Novorozenci nepodali včas léky
Další pochybení pardubické nemocnice. Novorozenci nepodali včas léky

Nemocnice v Pardubicích čelí dalšímu obvinění. Při porodu novorozence tamní personál včas neodhalil problém, který bylo možné vyřešit medikací. Dítě bude mít doživotní následky.






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.