Johna Boltona vystřídal v Bílém domě Robert O’Brien. Jak dlouho se bude Trumpovi líbit?

Americký prezident Trump si nejbližší spolupracovníky nevybírá primárně podle jejich politických názorů, nýbrž na základě důvodů osobních: jak se mu líbí, jak mu padnou do oka. Po čase však zjistí, že se s nimi názorově rozchází, tak je propustí a nahradí novými, kteří se mu líbí teď. Důsledkem je vysoká fluktuace.

Trump je v úřadu dva roky a osm měsíců a za tu dobu vystřídal tři šéfy kanceláře, dva ministry zahraničí, dva ministry obrany a čtyři poradce pro národní bezpečnost.

Kdysi v jeho vládě dominovala trojka generálů: Kelly coby šéf prezidentské kanceláře, Mattis coby ministr obrany a McMaster coby bezpečnostní poradce. Ani jeden z nich už v Trumpově vládě není.

McMastera, jehož powerpointové prezentace Trumpa nudily, v dubnu loňského roku nahradil John Bolton se zaslouženou reputací jestřába, veterán republikánských vlád od Reagana dále a v té době bezpečnostní analytik televize Fox News. Jeho přímočarost padla Trumpovi do oka, tak se stal jeho bezpečnostním poradcem.

Principiální poradce

Bolton je principiální; vnímá svět jako velice nebezpečné místo, v němž vlastní bezpečnost zajistí jen vojenská síla: odstrašující hrozba jejího použití či přímo její použití.

Postupně však mezi ním a Trumpem narůstaly rozpory: Boltonovi vadilo, jak Trump rétoricky poklonkuje severokorejskému Kim Čong-unovi. Byl stoupencem tvrdé linie vůči Íránu, což byl i Trump a jeho ministr zahraničí Pompeo. Jenže Trump se nedávno chtěl osobně setkat s íránským prezidentem Rúháním, což se Boltonovi nelíbilo. Navíc Trump hodlal do prezidentského odpočinkového sídla Camp David pozvat na jednání vůdce afghánského Talibanu, a to těsně před 18. výročím teroristických útoků 11. září 2001. Bolton dělal vše, aby k tomu nedošlo.

Nakonec sešlo ze setkání Trumpa s Talibanem (který těsně předtím provedl bombový útok v Kábulu) i ze setkání Trumpa s Rúháním (kvůli íránským útokům na západní tankery). Bolton byl však jeden z mála lidí v Trumpově okolí – možná jediný –, kteří mu otevřeně a hlasitě oponovali a netajili se tím před médii. Z Bílého domu odešel 10. září.

Následně Írán drony a raketami podnikl útok na saúdskoarabská ropná zařízení; vyhodnotil to zřejmě tak, že stoupenec nejtvrdší linie americkou vládu opustil, a proto si může dovolit víc než předtím.

Mnozí se obávali, že po Boltonově odchodu Trump propadne snu být velký „mírotvorce“; bude chtít se Severní Koreou, Íránem i Talibanem vyjednat dohody za každou cenu, které označí za své velké vítězství – i když budou pro Ameriku a její spojence nevýhodné; což by se za Boltona nestalo.

Schopný a zkušený muž

Jenže člověk, kterého si Trump vybral za nového bezpečnostního poradce, Robert O’Brien, je zkušený a schopný; některými považován za mírnější formu Boltona.

Za George W. Bushe byl americkým zástupcem na Valném shromáždění OSN, v roce 2012 radil republikánskému prezidentskému kandidátovi Mittu Romneymu, v primárkách 2016 dalším dvěma republikánským kandidátům jiným než Trump, ale Trump ho v květnu 2018 učinil svým speciálním velvyslancem pro záležitosti rukojmích, jehož úkolem je v klidu a tichosti vyjednávat propuštění amerických rukojmích v zahraničí. Více si ho oblíbil letos v létě, když ve Švédsku zajistil propuštění černošského rapera, jenž si říká A$AP Rocky a který byl ve Švédsku zadržen za výtržnosti a násilnosti. Trump se totiž snaží víc než kterýkoli jiný republikánský prezident od dob Eisenhowera v 50. letech 20. století na svou stranu přetáhnout od demokratů co nejvíc černošských voličů. O’Brienovi neuškodilo, že Trumpovi veřejně polichotil: označil ho za toho vůbec nejlepšího vyjednavače, pokud jde o propuštění amerických rukojmích, aniž by USA musely platit jakékoli výkupné…

Jinak je stoupencem tradiční republikánské zahraniční a bezpečnostní politiky. V roce 2016 vydal knihu Zatímco Amerika spala, která je ostrou kritikou Obamovy zahraniční politiky a parafrází na knihu Zatímco Anglie spala z roku 1940, v níž mladičký John F. Kennedy kritizoval britskou politiku appeasementu v době Mnichova v roce 1938; za americký Mnichov v ní označil Obamovu dohodu s Íránem v roce 2015.

Jeden recenzent shrnul názory O’Briena takto: „... mír lze zajistit jen prostřednictvím síly; Amerika je silnější, když je partnerem svých spojenců a jejich spolehlivým přítelem; velikost Ameriky spočívá v lidech, kteří respektují tradici a vládu zákona; a ano, ve světě jsou ti dobří a ti špatní.“

Opatrnější nástupce

Bolton by to řekl stejně, ale na rozdíl od něho diplomatičtější O’Brien do tak otevřených sporů s Trumpem zřejmě nepůjde.

Každopádně nyní, když Trump má čerstvého ministra obrany i čerstvého bezpečnostního poradce, z celého jeho zahraničně-bezpečnostního týmu má na něj největší vliv ministr zahraničí, politicky zkušený Mike Pompeo.

A jak dlouho ve funkci vydrží O’Brien? Člověk je v pokušení citovat klasika: „Dávám mu rok, maximálně...“´

LN, 25.9.2019