Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyčlenil ze státního rozpočtu 50 milionů dolarů na zřizování psích útulků, aby podpořil realizaci politiky „žádný pes, který je léčitelný a adoptovatelný, nesmí být utracen“. Toto tažení proti eutanázii psů ostře kontrastuje s tím, že v Kalifornii je zároveň zcela legální nejen asistovaná sebevražda, ale i její doporučování smrtelně nemocným pacientům hospitalizovaným na psychiatrických klinikách - např. při pokročilé Alzheimerově chorobě.

Nemělo by nás to ovšem překvapovat v zemi, kde progresivní liberálové odbourali veškerou morálku, tradici i vžitou představu jedinečnosti a posvátnosti lidského života. Jejich hodnoty jsou výslednicí libovůle a fantazie. Jeden z jejich výrazných představitelů, renomovaný filosof Peter Singer, profesor bioetiky na prestižní Princetonské univerzitě, bez rozpaků prohlašuje například toto:

„Lidský novorozenec si nijak neuvědomuje svou vlastní existenci v čase. Zabití novorozence proto nelze srovnávat se zabitím osoby, která si sama sebe uvědomuje a chce, aby její život pokračoval.“

Z tohoto ryze materialistického hlediska nelze pochopitelně nic namítat nejen proti potratům, ale ani proti zabíjení novorozenců. A proč bychom měli vůbec považovat lidský život za něco cennějšího než život psa nebo třeba i komára? Posvátnost a nedotknutelnost lidského života je podle Singera jen náboženským přežitkem, celý rozdíl mezi nimi není než v délce vývoje a dosaženém vývojovém stupni. Různé živočišné druhy jsou dány jen jinak uspořádanými molekulami v podstatě stejné organické hmoty.

Dotaženo do důsledků, miliony obětí nacismu a komunismu jsou jen přirozeným výsledkem evoluční selekce, v níž přežívají ti nejsilnější. Ohledně těch, co podlehli a nepřežili, si není třeba dělat zvláštní starosti a výčitky, byla to jen méněcenná hmota, která zákonitě musela ustoupit hmotě vyvinutější a schopnější. Analogicky i staří, nemocní a neschopní budou nakonec chtě nechtě muset udělat místo mladým, zdravým a silným. Eutanázie bude proto nejen povolena, ale časem přímo uzákoněna jakožto nevyhnutelné ekonomické opatření, kterým naše liberálně pokroková a náboženských předsudků zbavená společnost ušetří výdaje na důchody a zdravotnictví, když se zbaví neproduktivní složky obyvatelstva.

Viděno Singerovou darwinistickou perspektivou, není tedy nic divného na rozhodnutí kalifornského guvernéra financovat útulky pro psy, aby nemuseli být utráceni, zatímco utrácení nenarozených dětí a přestárlých nebo nemocných má v Kalifornii zelenou. No řekněte, není to pokrok?