Minulý týden americký prezident prohlásil, že existence zvláštního detenčního zařízení pro zajaté bojovníky džihádu v kubánském Guantánamu je to, co rozšiřuje řady stoupenců Islámského státu.

Vzhledem k tomu, že již předtím vyjádřil Barack Obama přesvědčení, že více než poměry na Blízkém východě vzestupu radikalismu pomáhá rétorika amerických republikánů, je jasné, že se jedná o ucelený světonázor, dá se říci o Obamovu doktrínu.

Smysl doktríny se dá shrnout takto: terorismus není příčinou, ale důsledkem protiteroristického boje. Kdyby Spojené státy nekladly zlu zbytečný odpor, pominulo by samo od sebe. Jen tímto přesvědčením se dá vysvětlit evoluce amerických postojů ve vztazích s Putinovým Ruskem.

Nedávná rezoluce Rady bezpečnosti OSN o urovnání syrského konfliktu, kterou členové Rady schválili jednomyslně a samotní účastníci konfliktu označili za naprosto nefunkční, byla výsledkem návštěvy ministra zahraničí Johna Kerryho v Moskvě.

Ve smyslu popsané Obamovy doktríny návštěva byla mimořádně úspěšná – všechny postoje Moskvy v otázce syrského konfliktu Washington přijal za své a slíbil ještě vehementněji prosazovat vyhlášené ruské cíle. Po namáhavém jednání s Putinem John Kerry sdělil americkým novinářům, že Bílý dům již netrvá na okamžitém odstoupení prezidenta Asada.

Ani výsledná rezoluce Rady bezpečnosti se o osudu diktátora nezmiňuje ani slůvkem. John Kerry zopakoval známou Putinovu formulaci o tom, že „Asadův osud musí určit samotný syrský lid v regulérních volbách“ – ačkoli, co znamená v podmínkách rozvráceného státu slovní spojení „syrský lid“ a jak zajistit regulérnost voleb v diktátorském režimu, ví jen pánbůh.

V překladu z diplomatického jazyka na lidský to znamená, že syrský vůdce, největší to terorista v regionu, zůstane u moci neomezeně dlouho, bude-li chtít.

Ovšem ani demonstrativní zrada vlastních předsevzetí ohledně budoucnosti Asada nezastínila další úspěch Obamovy doktríny. John Kerry vysvětlil novinářům v Moskvě, proč je správné skoncovat s mezinárodní izolací Ruska kvůli jejímu záboru Krymu a podněcování separatismu na východě Ukrajiny.

Připomenu, že posílení izolace Kremlu označil Barack Obama za prioritní cíl americké politiky ve svém posledním Poselství o stavu Unie. Agresor již nemusí vracet území, která neprávem zabral, nemusí ani doslovně plnit podepsané dohody – pro ukončení izolace a zrušení sankcí stačí, když se spokojí s lupem a nebude se snažit prolomit linii zastavení palby.

Není divu, že kremelští pánové jednali se zaoceánským prosebníčkem s bohorovnou povýšeností – Putin, když vlídně poplácával Kerryho po rameni, mu poradil, aby se příště, až pojede do Moskvy, lépe vyspal.

Jak už to bývá, flagelantská doktrína sebeobviňování byla kvitována Kremlem s ještě větším pohrdáním než obvykle: ve svém projevu ke Dni čekistů Vladimír Putin označil Spojené státy za nepřítele míru, který ohrožuje nejen Rusko, ale také zbytek světa.