Všechna americká významná média se zásadně vyhýbají jakékoliv zmínce o prezidentově problematickém původu. Kdo zapochybuje, je automaticky buď ignorován, nebo znicotněn, zesměšněn. Embargo je totální, žurnalisté, pravidelně se pachtící za všemožnou pitomostí, si v tomto případě netroufnou jevit zájem. Na šerifovu tiskovou konferenci se ale dostavila významná britská osobnost, lord Christopher Monckton, bývalý poradce Margaret Thatcherové. Předložené důkazy ho přesvědčily, že Obamou poskytnutý dokument je falzifikát.

Americká media ani Bílý dům prozatím neuspěly kurážného šlechtice zastrašit. V The Washington Times, 25. června 2012, uveřejnil zprávu "Is the President the President?" (s informací o získání dalších podrobností na www.moncktononline.com), a rovněž celostránkový text "Obama's Sword of Damocles." Citoval ustanovení americké ústavy, že zákon, schválený oběma komorami Kongresu, prezidentovým podpisem vstoupí v platnost. Stejně tak by platnosti pozbyly všechny zákony, Obamou kdy podepsané. Jeho stoupenci budou záležitost legitimity protahovat až do jeho znovuzvolení. Lord Monckton vyjádřil ale své přesvědčení, že média, téměř všechna zaujatá v Obamův prospěch, nezvládnou udržet tuto zeď tvrdohlavého mlčení.

K tomu případně vypomůže vydaná Moncktonova zpráva, 20 stran, adresovaná Sněmovně lordů. V ní se uvádí, že Obamův rodný list, zveřejněný 27. dubna 2011, jakož i Selective Service Registration Form jsou falzifikáty.Na zhotovení padělku rodného listu se zejména podílel zdravotnický odbor (Department of Health) státu Havaj. "Lze předpokládat dopad závažnější, než byla aféra Watergate, což zanechá Británii a západní země bez vedení teď v dobách finančních nejistot," Monckton varuje. Americké sdělovací prostředky - The New York Times, The Washington Post, tyto údajné pilíře, záruky novinářské integrity, jakož i televizní kolosy CNN, CBS, NBC, ABC - dosud neutrousily ani jedno slovo.

- - -

Již se ale objevují výjimky. Jeffrey T. Kuhner, prezident Edmund Burke Institute, pravidelný přispěvatel v The Washington Times, uveřejnil 23.7.2012 svou úvahu"Is U.S. facing a Constitutional crisis?", v níž prezidenta tuze nelichotivě charakterizuje jako mazaného podvodníka, nestoudného oportunistu, že jeho elaborate hoax ("důkladně vypracovaný podvod") vrhá Ameriku do unprecedented crisis, je to největší skandál v dějinách země. Kuhner navazuje na nevyhnutelnost dopadu, anulujícího platnost aktů moci výkonné, zákonodárné i soudní. Všechna rozhodnutí - od miliardových dotací churavějící antumobilce General Motors, po amnestie ve prospěch milionu ilegálních přistěhovalců takto znicotněna. Akty ilegálního prezidenta přestanou rovněž být legální, rovněž tak slavnostně uzavřené smlouvy, s důkladným mezinárodním dopadem.

- - -

Je v eminentním zájmu nejen Obamových obhájců zabránit pokusům zabývat se Obamovou minulostí. Ta by hodně nepříjemnostmi potřísnila i mnohé politiky a byrokraty, kteří v někdejším nadšení pro Obamu ignorovali ono vetting - důkladné kádrové prověřování.

Rovněž by se neradovali přemnozí fanoušci, kteří Obamu extravagantně glorifikovali. Což i dost vysvětluje důslednou neochotu médií se tak explozivní záležitostí dotknout.

U mnohých to třeba vůbec není zbabělost, oportunismus, strach z vlastní diskreditace.. Pramálo nadšení z důvodů zcela nesobeckých projevovali i Obamovi oponenti, u nichž nad vidinou vlastní satisfakce převládla představa katastrofy, kolapsu jak politického, tak hospodářského, velikánské ústavní krize s mezinárodním dopadem.

Jak jinak pochopit důvody, proč Obamovi rivalové, od dřívějšího McCaina po nynějšího Romneyho, se neodvážili takto přímo na Obamu zaútočit? Během prezidentské kampaně 2008 poradci protikandidáta McCaina na něj marně naléhali, aby vytáhl aspoň jeden trumf, jenž přece mohl Obamu dost hravě odrovnat. K dispozici byl třeba precedent fiaska kandidáta Dukakise, tehdy guvernéra státu Massachusetts, který vrahovi Hortonovi dal propustku z vězení na pár dní, během nichž znovu znásilnil a vraždil. Což pohřbilo Dukakisovy prezidentské naděje.

Takovou motivací si lze vysvětlit také obstrukce, počínání americké justice. Došlo přece k desítkám iniciativ soudní cestou se domáhat zjištění, zda Obama je oprávněn zastávat úřad prezidenta. Prozatím všechny soudy, včetně Nejvyššího soudu ve Washingtonu, odmítly se tak ošemetnou záležitostí zabývat ("to be denied a full hearing"), bez přiznání oprávněnosti kohokoliv se takto zajímat ("lack of standing"). Lord Monckton tuto neochotu ohleduplně charakterizoval slovy "the judges used intelectually questionable arguments".

- - -

Obama oprávněně předpokládá aspoň 90 % podpory u černochů, jejichž převážnou až výlučnou motivací je rasová (a leckdo by dal přednost označení rasistická) loajalita.

Jiným spolehlivým zdrojem podpory jsou Hispanics, svým počtem již přetrumfnuvší černošskou komunitu. Obama zejména získal jejich popularitu prosazováním legalizace ilegálů pocházejících zejména z Mexika.

Obama rovněž oprávněně spoléhá na podporu odborů, převážně ve veřejném sektoru (byrokraté, učitelé, policisté, požárníci), homosexuálů, mezi ženami zejména svobodných matek a dalších příjemců přemnohých vládních podpor.

Etnické menšiny tradičně podporovaly Demokraty, což nyní bude znamenat další posun levicovým politickým směrem, víc přizpůsobovat Ameriku evropskému modelu štědrého státu (welfare state) se zárukami nezvládnutelných výdajů a finančních krizí. Čili pokračování nynější politiky rozdávání peněz za účelem získávání hlasů.

Dosavadní průzkumy veřejného mínění potvrzují, že Obamova strategie je úspěšná. Však připomeňme si slova H.L. Menckena, moudrého komentátora, když se vyjádřil ve smyslu, že nelze prodělat dostatečným podceňováním inteligence americké veřejnosti.

Vidina znovuzvolení je tedy v realistickém dosahu.

- - -

Nebo třeba není. Mesiášova aureola už povážlivě pohasla, jak například bohatě dokumentováno knihou The Amateur: Barack Obama in the White House (Regnery, 2012), bestseller na seznamu New York Times. Autor Edward Klein, renomovaný publicista, na základě svědectví téměř dvou set osobností z Obamova tábora ho nešetrně hodnotí jako levicového ideologa, břídila (Bungler-in-Chief), usilujícího "odvrátit pozornost od důkazů své neschopnosti, prosazovatele závislosti na vládě rozdáváním (handouts), v odporu, vzpouře proti hodnotám společnosti, která si ho zvolila". Čili vyřčený verdikt,.ještě před nedávnem nepředstavitelný.

Prozatím největší přemet provedl vlivný týdeník Newsweek, s oprávněnou reputací neochvějného Obamova obdivovatele: "Svým způsobem Obama stojí nad svou vlastí, nad celým světem - je cosi jako Bůh." Tak ujistil editor Evan Thomas po vítězných volbách 2008.

Vydání z 19. srpna 2012 vypadalo hodně jinak: Na obálce sice nadále Mesiášův portrét, jenže se slovy HIT THE ROAD, BARACK. Why We Need a New President.

Autorem takového doporučení je významný vědec Niall Ferguson, profesor historie na Harvardu (a manžel pozoruhodné Ayaan Hirsi Ali, somálského původu, bývalé členky nizozemského parlamentu, s fatwou na její hlavu). Ve velmi podrobném textu hodnotí výkon tohoto prezidenta jako pitiful ("ubohý, žalostný"), že se stáváme" 50 : 50 národem" - polovina platí daně, druhá polovina pouze pobírá podpory. Voliči teď aby se rozhodli, zda nadále chtějí Obamův rambling, solipsistic narrative, až by se pak dočkali, že žijí v jakési verzi Evropy s nízkým růstem, vysokou nezaměstaností, ještě většími dluhy a skutečným geopolitickým úpadkem.

- - -

Nejlepším řešením by tedy bylo, aby Obama volby prohrál a vítězové by nemuseli prohrát zbytek prestiže své vlasti., ušetřit se blamáže zveřejněním též vlastních trapností, tiché jejich pohřbení.

Pořád lepší než mít ty šibenice. Ovšem nejlepší je žít v podmínkách bez obou takových zkušeností.

Zmínkou o československé minulosti jsem tento tristní text začal a zmínkou o české budoucnosti ho teď ukončím, s přáním ohleduplného průběhu tamější nadcházející prezidentské volby.

KONEC

Neoficiální stránky Oty Ulče