I když Hillary Clintonová má slušnou šanci stát se příští prezidentkou Spojených států, dořešit problém normalizace americko-kubánských vztahů bude muset Barack Obama.

Má na to stále ještě půldruhého roku a to by mu mělo stačit. Jeho rendezvous s kubánským protějškem Raúlem Castrem naznačilo, že on sám rozhodně inklinuje k obnovení diplomatických styků s Kubou, což by mělo korunovat jeho osmileté úsilí na mezinárodním poli, které většina Američanů hodnotí jako vcelku neúspěšné.

Na rozdíl od komunistické diktatury, jakou „Ostrov svobody“ stále ještě je, v Americe to nezáleží jen na prezidentově vůli. Otevřít velvyslanectví v Havaně nelze, dokud země figuruje na seznamu sponzorů mezinárodního terorismu, jenž se pravidelně aktualizuje americkou vládou. Bílý dům by rád vyšel vstříc přání svého šéfa a prezident by rád vyslyšel doporučení svého Bílého domu, avšak skutečnost, že na všeamerickém summitu v Panamě Barack Obama své finální rozhodnutí neoznámil, svědčí o tom, že v demokracii to tak jednoduše nefunguje.

Po setkání s Castrem americký prezident prohlásil: „Zda zůstane, či nezůstane Kuba na seznamu podporovatelů terorismu, závisí výlučně na faktech, nikoli na ideologických předpojatostech. Okolnosti se mění a s nimi se mění samotný seznam. S definitivním rozhodnutím posečkám, než dostanu náležitá doporučení.“

Země zařazená na seznam sponzorů terorismu je fakticky odříznuta od světového finančního systému. Kuba se tím pádem zatím nachází ve stejném postavení s dalšími státy-štvanci, jako jsou Súdán, Sýrie a doposud také Írán.

Procedura vyřazení země ze seznamu není jednoduchá. Vláda ve své žádosti Kongresu musí doložit, že během posledního půl roku nebylo prokázáno, že by Kuba podporovala terorismus. Zákonodárci mají 45 dnů na to, aby vládní návrh prozkoumali. Pokud ho nechají bez odpovědi, znamená to, že s ním mlčky souhlasí. V opačném případě mohou podniknout pokus o jeho zablokování shodným usnesením obou komor Kongresu.

Čelní demokratický senátor Robert Menendez, sám potomek kubánských politických imigrantů, již nyní obvinil své spolustraníky v Bílém domě, že uměle uspíšili vypracování kladného doporučení, aby to stihli k zahájení panamského summitu.

Kuba se dostala na černou listinu americké vlády v roce 1982 za svou podporu levicově radikálních hnutí v Latinské Americe. V poslední zprávě z roku 2013 ministerstvo zahraničí konstatovalo, že Kuba běžně poskytuje útočiště teroristům z organizace baskických separatistů ETA a z kolumbijské marxistické fronty FARC. Nyní stejný resort konstatuje, že se Kuba stále více distancuje od vojenského křídla ETA a snaží se o zprostředkování mírových jednání FARC s kolumbijskou vládou. Letos v zimě se zdálo, že Kubu každou chvíli zaplaví delegace amerických podnikatelů ze zemědělství a turismu, emitentů kreditních karet a operátorů mobilních telefonů a internetu.

Raúl Castro ovšem s otevřením ostrova nespěchá, očividně ze strachu před příliš překotnými změnami. Proto návštěvy kubánského hlavního města zástupci ministerstva financí a obchodu Spojných států se doteď neuskutečnily a jejich termíny nebyly doladěny.

V posledních týdnech vzrostl počet charterových letů na Kubu z New Yorku a New Orleans, avšak pravidelné letecké spojení zatím nebylo navázáno. I když na ostrově již působí soukromé agentury zajišťující ubytování cizinců.

Videoportál Netflix oznámil, že hodlá na ostrově distribuovat seriály a filmy i přesto, že přístup k vysokorychlostnímu internetu má doteď jen hrstka Kubánců. Lavina se strhne co nevidět.