Politická levice ve Spojených státech se nyní chopila nejotevřeněji rasistických idejí snad od dob německého nacionálního socialismu z 30. a 40. let 20. století.

Jejich rasistický pohled, podle něhož je barva kůže měřítkem veškeré reality, pravdy, hierarchie a morálních hodnot, představuje děsivou regresi.

Během nedávných nepokojů byly výlohy obchodů a synagogy ve Spojených státech počmárány antisemitskými slogany. Je zbytečné tvrdit, že závažnost těchto hrozeb je přehnaná. Aktivista v rozhovoru s Fox News otevřeně pohrozil, že pokud se starosta New Yorku Bill de Blasio a guvernér státu New York Andrew Cuomo nesetkají s protestujícími, tak odvede demonstranty vybavené kanystry s benzínem do Diamantové čtvrtě, aby ji vypálili. O Diamantové čtvrti je známo, že v ní pracuje hodně Židů.

Ideologie, která redukuje lidské bytosti na barvu jejich kůže, se nehodí do žádné společnosti, zejména ne do multirasové.

Jedním z požadavků mnoha lidí na levici je zaplacení bilionových reparací (když milujete, na nákladech nezáleží) potomkům otroků. Tento požadavek představuje tři problémy:

Prvním problémem je kolektivní vina: Myšlenka, že odpovědnost za zločiny jednotlivců nese celá skupina, jak zločinci, tak oběti. Jak nedávno na Twitteru poznamenal Larry Elder, americký rozhlasový moderátor, spisovatel a právník, který je sám černoch: „Reparace představují proces, při němž peníze lidí, kteří nikdy nebyli otrokáři, dáte lidem, kteří nikdy nebyli otroky.“

Druhým problémem je přenos viny napříč generacemi: Myšlenka, že plynutí času nic nemění a že děti, které se dosud nenarodily, budou v budoucnosti odpovědné za zločiny svých předků a za zločiny všech předků „skupiny“, ke které patří.

Všimněte si, že kolektivní vina a přenos viny napříč generacemi jsou dvě odvěká teoretická a morální schémata antisemitismu – například „Židé zabili Ježíše!“ Jean-Paul Sartre to nejzřetelněji ukázal ve své knize Antisemita a Žid (Réflexions sur la question juive).

Třetím problémem je rasa, přesněji barva kůže. Z pohledu mnoha lidí, zejména na dnešní politické levici, je člověk definován především barvou kůže; nějakým způsobem je s ní ztotožněn a všechno ostatní je vedlejší. Bílý člověk může být považován za zločince na základě barvy kůže, stejně jako Židé byli považováni za zločince na základě jejich židovství.

Konečně, identifikace potomků otroků by vyžadovala vyčerpávající genealogické a genetické mapování celé americké populace až po poslední fragment DNA – dokonce ani totalitní Čína se neodvážila zajít tak daleko – a to vyvolává neodbytné otázky. Co Američané, kteří mají bílé i černé předky, například prezident Barack Obama? Co Američané, kteří mají mezi svými předky jak otroky, tak otrokáře? Co nespočet Američanů, kteří jsou smíšeného původu? Budeme měřit jejich lebky, čelisti, vyhodnocovat procentuální zastoupení předků jedné i druhé rasy? Tomuto postupu ​​dávali přednost nacisté.

Co dělat?

Neměli bychom dopustit, abychom padli do primitivní pasti rozlišování lidí pouze podle jejich rasy. Ze všech civilizací od dob starověkého Říma a říše Alexandra Velikého je současné západní civilizaci tento rasový koncept snad nejvíce cizí.

Redukce lidských bytostí jen na barvu jejich kůže představuje největší porážku humanistického a politického myšlení.

Měli bychom být schopni přijít s něčím lepším, než je tato levicová znovuobjevená rasová nenávist. Skvělý americký ekonom Thomas Sowell, který je také černoch, napsal:

„Nic neodporuje vizi dnešních intelektuálů více než skutečnost, že to byli obchodníci, zbožní náboženští vůdci a vládnoucí elity západních impérií, kteří společně zničili otroctví po celém světě. Ale pokud to nezapadá do vidění světa dnešních intelektuálů, jako by se to nikdy nestalo.“

Všichni slušní američtí představitelé musí přestat ustupovat a musí přejít na všech frontách do ofenzívy. Zařazení Antify mezi teroristické organizace je prvním krokem správným směrem.

Autor je belgický klasický liberál, spisovatel a zakladatel l’Institut Hayek v Bruselu. Má doktorát z filozofie z pařížské Sorbonny a také řídí investice evropských společností.

Překlad původního textu:Is All We Are the Color of Our Skin?
Překlad: Radomír Bobek