Prezident Trump sesazen nebude, ale politika si musí přijít na své

Soudní výbor Sněmovny reprezentantů minulý pátek schválil po stranické linii poměrem 23:17 (demokraté pro, republikáni proti) dva články obžaloby (impeachmentu) prezidenta Trumpa. Celá sněmovna má o nich hlasovat tento týden a vzhledem k demokratické většině není pochyb o schválení; když toto čtete, impeachment už asi schválen je.

Ty dva články obžaloby jsou vágní: „zneužití moci“ a „obstrukce Kongresu“. Nejzávažnějším důvodem obžaloby byl Trumpův telefonický rozhovor s ukrajinským prezidentem Zelenským v červenci, v němž ho žádal, aby vyšetřil případné korupční aktivity Huntera Bidena na Ukrajině; Hunter je synem Joea Bidena, favorita demokratických primárek a tedy nejspíš soupeře Trumpa v listopadu 2020.

Trump dále v rozhovoru naznačil, byť explicitně neřekl, že to vyšetřování bude podmínkou dodání zbraní a finanční pomoci, kterou Ukrajina potřebuje pro svou obranu před Ruskem. Ta pomoc byla odhlasována Kongresem; jednalo se o zákon, který Trump podepsal. Jenže on ji pozdržel. Dle obžaloby tudíž Trump zneužil zahraniční politiku země pro vlastní politické cíle.

Republikáni kontrují, že ji pozdržel jen o málo dní, navíc uvolnil, aniž by od Ukrajiny dostal cokoli, a ze zákona má povinnost tlačit na každou zemi, aby vyšetřovala korupci, ať už kohokoli. Takže vlastně o co jde? Pro impeachment nebyl solidní důvod. Vlastně žádný zákon nebyl porušen – na rozdíl například od impeachmentu Billa Clintona, který se dopustil křivé přísahy a maření spravedlnosti.

Politický, nikoli kriminální proces

Podle republikánů jde o zpolitizovanou věc bez obsahu a stranický boj demokratů. Podle demokratů jde o cynickou a pokryteckou obranu Trumpa republikány, kteří mu promíjejí, co by neprominuli žádnému demokratickému prezidentovi.

Je dost možné, že v tom obě strany mají pravdu.

Proces impeachmentu je politický, nikoli kriminální. Jde o politický úsudek, co jsou „misdemeanors“, jednání proti dobrým mravům, jež jsou podle ústavy důvodem k impeachmentu. Zatímco na impeachment (obžalobu) stačí ve sněmovně nadpoloviční většina, na sesazení prezidenta v Senátu jsou nutné dvě třetiny senátorů, 67 ze 100. Dnes mají v Senátu republikáni většinu poměrem 53:47; aby byl prezident Trump sesazen, muselo by se k demokratům přidat alespoň dvacet republikánských senátorů.

Od samého počátku tedy bylo jasné, že Trump sesazen nebude. Proč tedy impeachment? Předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová se mu dlouho bránila, ale po zveřejnění informací o telefonátu Trumpa se Zelenským se pro něj rozhodla. Mnozí demokraté to vnímají jako věc svědomí, mají potřebu dát najevo, že „takto ne“. Ale byl tady i druhý důvod: udržení demokratické členské základny politicky aktivizované a spokojené, že vedení demokratů proti Trumpovi bojuje. Radikální levicové křídlo demokratů totiž chtělo impeachment Trumpa už od 20. ledna 2017, tedy ode dne, kdy Trump do prezidentského úřadu vstoupil.

Kdyby nyní demokraté ve sněmovně impeachment neschválili, tato radikální levice by byla na ně naštvaná a ve volbách 2020 nevolila nebo volila Zelené, čímž by demokratům ublížila a pomohla Trumpovi.

Zároveň ale Pelosiová politicky vyvažovala: když dala něco levicovým radikálům, dala něco i demokratům umírněným: v den, kdy byly ve výboru odhlasovány články obžaloby, dovolila, aby se hlasovalo i o tom, co po ní Trump dlouho chtěl a co ona blokovala, tj. o nové obchodní dohodě mezi USA, Mexikem a Kanadou (USMCA), kterou vyjednal Trump a která nahrazuje bývalou dohodu NAFTA. Čeká se, že její schválení proběhne hladce za podpory většiny demokratů i republikánů a ti umírnění demokratičtí kongresmani pak budou moci svým centristickým voličům říci: „Podívejte, my jsme nadstraničtí, spolupracujeme i s tou druhou stranou...“ – což jim v jejich obvodech ve volbách 2020 pomůže.

Noční můra demokratů

Pokud jde o voliče jako celek, dosavadní průběh impeachmentu na ně neměl žádný dopad, nijak jejich názory nezměnil. Ti, kdo byli pro, jsou pro i nyní; a ti, kdo byli proti, jsou proti i nyní. 47 procent pro, 46 procent proti (podle jednoho průzkumu je to už opačně, takže podpora možná klesá), což ale odpovídá stálým preferencím Trumpa: ve volbách získal 46 procent hlasů a Hillary Clintonová 48 procent hlasů.

Před demokraty se tak rýsuje noční můra: bude se opakovat rok 2016, demokratický/á kandidát(ka) získá většinu hlasů, ale Trump dostatečný počet hlasů ve většině států, a tak volby vyhraje.

Mimochodem, demokratický kongresman Jeff Van Drew, který zastupuje obvod, v němž v roce 2016 pohodlně vyhrál Trump, s impeachmentem nesouhlasí a bude hlasovat proti. Jinak by prohrál příští volby; ale bude-li hlasovat proti impeachmentu, prohraje v demokratických primárkách. Cestou z dilematu pro něj je: změna stranické příslušnosti.

Takže zatím nejhmatatelnějším důsledkem impeachmentu bude přechod jednoho kongresmana od demokratů k republikánům.

LN, 19.12.2019