6.7.2020 | Den upálení mistra Jana Husa


USA: Hořící města Ameriky

4.6.2020

Čím déle budou nepokoje pokračovat, tím větší budou Trumpovy šance na znovuzvolení

Dění v Americe až nepříjemně připomíná rok 1968. Hořící obchody a budovy, násilné demonstrace, rabování. Policejní brutalita následovaná brutalitou lůzy. Ta podobnost s rokem 1968 je v tom, že bezpráví není omezeno jen na jedno město, takových bylo bezpočet, ale rozšířilo se do měst dalších po celé Americe.

Základní fakta jsou známa: ve městě Minneapolis bílý policista při zatýkání klečel na krku černošského podezřelého osm minut, dva další ho přidržovali, čtvrtý přihlížel, následně zatýkaný zemřel. Nastaly násilné protesty, rabování, žhářství, které se rozšířily do měst jako Atlanta, Chicago, Dallas, Los Angeles, Portland, New York, Washington; to je jen jejich parciální výčet.

Policista je zatčen, půjde před soud. Původně měl být obviněn z vraždy, nyní jen ze zabití z nedbalosti, neboť se zjistilo, že mrtvý trpěl závažnou srdeční nemocí, dále vysokým tlakem, a byl pod vlivem alkoholu či drog; obžalobě by se tudíž nepovedlo vraždu u soudu prokázat. Každopádně expolicistovi (všichni čtyři už byli propuštěni) hrozí deset let vězení.

Minnesota. Až nudně klidný stát

Přitom stát Minnesota, v němž se Minneapolis nachází, je až nudně klidný, pokrokový a spolehlivě demokratický. V posledních jedenácti prezidentských volbách volil demokraty, naposledy republikána v roce 1972, kdy Nixon vyhrál ve 49 z 50 států. Volil demokrata i v roce 1984, když Reagan rovněž vyhrál ve 49 z 50 států; ano, tím státem, kde nevyhrál, byla Minnesota. Před Nixonem volila republikána dvakrát v 50. letech, generála Eisenhowera. Obě dekády předtím jen demokraty. Takže za posledních devadesát let se v USA konalo dvaadvacet prezidentských voleb; Minnesota dala hlas republikánským kandidátům jen třikrát.

Město Minneapolis mělo republikánského starostu naposledy před šedesáti lety; americká velkoměsta mají demokratické starosty dlouhodobě. Republikán byl naposledy starostou LA před dvaceti lety, Detroitu před šedesáti lety, Filadelfie před sedmdesáti lety a Chicaga před devadesáti lety. Jen New York se vymyká; zločinnost tam byla tak vysoká, že v roce 1993 zvolili starostou Giulianiho, po něm Bloomberga, který ale přešel přes nezávislé k demokratům. Nynější starosta je demokrat.

Při hodnocení toho, co se stalo a děje, veškerá rozumnost vychází z těchto dvou pravd: když někdo spáchá zločin, tak to neopravňuje druhé rovněž páchat zločin. A za zločin je odpovědný ten, kdo ho spáchal, nikoli ten, kdo ho nespáchal. Za žádných okolností není správné omlouvat ani brutální policisty, ale ani rabující lůzu. Nejsou to „revolucionáři“, nejsou to „bojovníci za sociální spravedlnost“, jsou to vandalové v lepším případě a zločinci v horším.

Proč to dělají? Někteří pro zábavu. Jiní chtějí to zboží zdarma. A někteří z důvodů ideologických. Zásadním a prvním úkolem státní moci je chránit lidské životy a jejich svobodu. Nutnou podmínkou ochrany života a svobody je udržení práva a pořádku. Bez nich nelze chránit životy, svobodu, lidskou důstojnost či spravedlnost. Obnovit právo a pořádek v amerických městech je prvotní, vše ostatní může následovat až potom. Policie původně v Minneapolisu selhala a to hned dvakrát; nejdřív ten brutální zásah policisty, a pak exces opačný: první noc proti rabování a žhářství nezasahovala. Když se násilnosti rozšířily i do měst dalších, starostové požádali o povolání Národní gardy (tj. ozbrojených oddílů státních, nikoli federálních). To by mělo stačit, armáda nutná nebude.

Donald Trump nemusí hnout ani prstem

Každopádně spravedlnost a právo si vyžadují potrestání zločinců, ať už těch v modrém (amerických policejních uniformách), kteří se dopustili nezákonné brutality, anebo v černém (rouškách, maskách či kuklách protofašistických bojůvek, které si říkají „Antifa“), kteří rabují, zapalují a brutálně útočí na ty s názorem jiným.

Proti těmto násilnostem jsou téměř všichni, i jinak velice radikální černošští aktivisté, jako například Van Jones, kdysi poradce prezidenta Obamy (musel rezignovat kvůli svému radikalismu), dnes moderátor na CNN. Ničení a rabování obchodů, jejichž mnozí majitelé jsou chudí a mnozí i černoši, totiž není bojem proti „systému“ či „sviním“ (jak říkají policistům), nýbrž ničením obživy prostých lidí. Jste chudý, máte malý obchůdek a někdo vám ho v „boji“ za vaši „sociální spravedlnost“ vyrabuje a podpálí. Inu, pomohl vám, bližnímu svému…

Horké léto 1968 vyústilo v prezidentské volby na podzim, v nichž zvítězil republikán Richard Nixon, kandidující pod heslem „právo a pořádek“. Čím déle bude rabování a žhářství pokračovat, tím více to bude zvedat šance na znovuzvolení Donalda Trumpa, který svými tweety, jak jinak, zastává tu nejtvrdší, nejradikálnější pozici ve prospěch práva a pořádku. Aniž by musel hnout prstem, protože právo a pořádek ve velkoměstech je odpovědností primárně starostů, potažmo guvernérů. Život není fér a Trump má více štěstí než rozumu.

LN, 2.6.2020

Autor je ředitel Občanského institutu



Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.