14.10.2019 | Svátek má Agáta


USA: Hillary a WikiLeaks

6.5.2017

Hillary Clintonová jako by se nemohla smířit se svojí porážkou v prezidentských volbách a neustále hledá viníky svého neúspěchu. Samozřejmě ne přímo doma v USA u svých voličú a blízkých spolupracovníkú v kampani, ale mimo.

Naposledy se vyjádřila ve smyslu, že server WikiLeaks publikoval Ruskem ukradené, respektive ruskými hackery ukradené emaily Johna Podesty, které ji osobně a celou volební kampaň poškodily. Upřesňuji - John Podesta byl hlavní postava prezidentské kampaně Hillary Clintonové, který předtím působil ve službách prezidenta Billa Clintona a následně jako poradce prezidenta Baracka Obamy. A dále pokračuje: „Myslím, že je prostě nemožné si něco takového vymyslet. Dělali jsme chyby? Samozřejmě. Dopustila jsem se chyb? Ach můj bože, to ano. Četli jste mou zpověď i prosbu o odpuštění.“

Co se vlastně stalo?

WikiLeaks zveřejnil tisíce e-mailů Demokratické strany, které ukázaly, že během primárek strana ve skutečnosti pracovala výhradně na volební kampani paní Clintonové. Dále Clintonová uvádí, že je přesvědčena, že důvodem její volební porážky bylo vměšování, ke kterému došlo v posledních deseti dnech volební kampaně s tím, že byla na začátku hlasování ve vedení. „Měla jsem silnou pozici nejen podle našich průzkumů a analýzy dat, ale také v souladu s dotazy u volebních uren po celé zemi, pokud jde nejen o nutné hlasy, ale i o hlasy voličů,“ konstatovela a dále pokračuje, že dopis šéfa FBI Jamese Comeye z 28. října a „ruský WikiLeaks“ vyvolaly pochybnosti v myslích lidí, kteří byli nakloněni pro ni hlasovat, ale nakonec se báli.... Čeho se báli? O tom se již paní exministryně ale nezmiňuje, škoda.

Teď trochu do minulosti

Za počátkem úniku dat, které byly zveřejněny na serveru WikiLeaks, stojí analytik armádní rozvědky Spojených států Bradley Manning, který měl podle New York Times prvotní dokumenty získat již mezi únorem a květnem 2010. Bylo proti němu vzneseno dvacet obvinění. Bylo konstatováno že z jeho viny došlo k největším úniku utajovaných informací v historii USA. Prozradil statisíce dokumentů společnosti WikiLeaks ve snaze vyprovokovat národní debatu o zahraniční politice USA, jak uvedl ve své obhajobě.

Je možno se domnívat, že tento, asi ne příliš inteligentní, americký voják nejspíš nedomyslel, co vlastně udělal.

Následně se materiály dostaly k panu Julianovi Assangovi. muži, který byl v mládí členem skupiny počítačových hackerů a za některé prohřešky byl i vyšetřován a zaplatil pokutu. V mládí studoval fyziku a matematiku, zajímaly ho počítače, později se živil také jako programátor. Kromě jiného se rovněž podílel na tvorbě souborového systému Rubberhose s prvky popíratelného šifrovaní pro Linux, které mělo ochránit uložená data i v případě mučení majitele a mělo pomoci politicky pronásledovaným disidentům chránit data po jejich zadržení a vyšetřování. Již v roce 2006 se Assange stal spoluzakladatelem zmiňovaného kontroverzního webového serveru WikiLeaks a od té doby fungoval v dozorčí radě tohoto projektu. Od svého spuštění se server stal známý tím, že zveřejnil různé tajné dokumenty, zejména Spojených států amerických. Tyto dokumenty se týkaly války v Afghánistánu, války v Iráku či diplomatických úřadů Spojených států ve světě. Během svého života žil Assange v různých zemích a tehdy uvedl, že je téměř neustále v pohybu. Nepravidelně veřejně vystupoval s tématy jako svoboda tisku, cenzura a také investigativní žurnalistika. Také obdržel za svoji práci s WikiLeaks několik novinářských ocenění, např. cenu UK Media Awards od Amnesty International. V červenci 2010 ho The New York Times označil za „nejvýznamnějšího světového novináře“. Jeho práce ale vyvolává logicky i mnohé negativní reakce.

Jak to všechno vlastně začalo?

V noci na 28. listopad 2010 zprostředkoval server Wikileaks předním světovým médiím v Londýně, New Yorku, Berlíně, Madridu a Paříži přístup k prvním 251 287 z údajných tří milionů diplomatických dokumentů, nejčastěji amerických depeší. Jednalo se o kabelogramy pocházejícíí z února 2010, většina byla z období posledních cca tří let. Kolem 11 tisíc z nich bylo označeno nálepkou „tajné“ a 9 tisíc jako „delikátní“ a nevhodné pro sdílení ostatními vládami, mnoho dalších tisíc s nálepkou „chránit“. Zmíněné materiály mimo jiné obsahovaly následující informace, v té době zřejmě nanejvýš aktuální.

- Američtí diplomaté měli provádět špionáž proti vedení OSN
- USA využívají svá velvyslanectví pro globální špionážní síť
- Změna vztahů mezi Čínou a Korejskou lidově demokratickou republikou – předjednávání scénáře, podle kterého KLDR hospodářsky zkolabuje, diskuze o spojené Koreji
- Soukromé naléhání čelných arabských politiků na Spojené státy, aby letecky zaútočily na Írán
- Znepokojení USA z toho, že Sýrie dodává zbraně Hizballáhu
- Rostoucí nestabilita v Pákistánu, konkrétně Washington a Londýn se obává bezpečnosti tamního jaderného programu
- Podrobnosti tajné americké snahy zvítězit nad al-Káidou v Jemenu
- Vazby mezi ruskou vládou a organizovaným zločinem
- Čínští hackeři vedli útok proti firmě Google a pronikli do počítačů NATO
- USA se chtěly pomstít Evropské unii za její odpor vůči GMO
- Drtivá kritika britské vojenské operace v Afghánistánu
- Nevhodné chování příslušníka britské královské rodiny
- Soukromé názory a hodnocení předních světových politiků včetně hlav států

Média vesměs tuto událost popisují jako začátek „diplomatické krize“. Bývalá kandidátka na americký prezidentský úřad, protikandidátka pana Obamy Sarah Palinová pronesla na adresu zakladatele a šéfredaktora WikiLeaks Juliana Assange, aby byl pronásledován jako teroristé z Al-Káidy. Následně byly vyzvány všechny společnosti, které pomáhají webu WikiLeaks, aby své vztahy s ním okamžitě ukončily. Některé to učiniky ale zdaleka ne všechny.

Server WikiLeaks řádí stále

Mimo jiné např. v červenci 2016 uveřejnil na 300 tisíc emailů pocházejících z domény turecké vládní Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP). Zveřejněné e-maily pocházejí z rozmezí let 2010 až počátku července 2016. WikiLeaks dokumenty uveřejnil v reakci na rozsáhlé čistky v armádě, justici a školství, ke kterým turecká vláda přistoupila po zmařeném pokusu o vojenský převrat. Dále - dokumenty publikované v března 2017 odhalují dokumentaci a zdrojové kódy k hackovacím nástrojům CIA. Zveřejnný software obsahuje dosud neodhalené chyby v televizích, autech, internetových prohlížečích a operačních systémech počítačů a chytrých telefonů. Mezi další publikace z téže série patří frameworky Marble a Grasshopper. Tyto nástroje pomáhají CIA zahladit stopy ve zdrojovém kódu malware nebo změnit jazyk a původ malware, aby zmátl vyšetřovatele a nedal se vystopovat ke správnému zdroji. Takto by se dalo asi pokračovat.

Co na to USA?

Američtí studenti byli ůdajně varováni, aby na dokumenty zveřejněné WikiLeaks neodkazovali na sociálních sítích či je nešířili, protože jejich případné budoucí zaměstnání ve státní správě vyžaduje průchod tzv. background checks, tedy prověřením minulosti, a v případě zájmu o WikiLeaks touto kontrolou určitě neprojdou. Obamova administrativa měla zakázat zaměstnancům americké federální státní správy číst WikiLeaks, pokud nemají dostatečné bezpečnostní oprávnění. Zákaz potvrdila i knihovna amerického Kongresu, americké ministerstvo školství, americké ministerstvo obchodu a další vládní instituce. Firma Apple odstranila ze svého e-shopu aplikaci pro přístup k WikiLeaks.

Naopak studenti diplomacie v indickém Foreign Service Institute jsou údajně vyzýváni, aby čistě pro studijní účely sledovali styl, stručnost, preciznost a pregnantnost vyjadřování v amerických diplomatických depeších.

Jeden ze zakladatelů Wikipedie, Larry Sanger, ostře vystoupil proti zveřejnění serveru WikiLeaks na Twitteru a označil WikiLeaks za nepřítele vlády a celých Spojených států.

Právníci zastupující Juliana Assange konstatují, že jsou pod dohledem tajných služeb. Assangeho postoj k serveru Wikileaks a jeho úloze v dnešní společnosti lze v širším kontextu vyčíst z jeho eseje State and Terrorist Conspiracies, Státní a teroristická spiknutí, ve které Wikileaks vidí jako jakýsi prostředek informační války proti stávajícímu počínání vlád a neokorporativistického chování, proti kterému má, podle jeho názoru, smysl bojovat. Na Facebooku vznikla skupina pro zproštění Assangeova obvinění, a to i v případě jeho kontroverzního stíhání ve Švédsku za podezření ze znásilnění, sexuálního zneužití a nátlaku.

Někteří, nejenom američtí, politici však neustále otevřeně vyzývají k jeho dopadení, souzení nebo dokonce popravě. Další chtějí, aby na něj byl spáchán letecký atentát, s tím, že si zaslouží smrt.

Jenom doufejme, že nový prezident USA bude v této záležitosti vše zvažovat. Pokud chce mluvit s „lišákem“ Kim Čong-unem, mohl by se pobavit i s panem Julianem Paulem Assangem a ukázat, že je politikem nejenom bezpochyby vlivným, ale i velkorysým. Jen tak mimochodem, větší velkorysost by podle mého názoru prospěla i ostatním vlivným, a to nejenom v případě pana Assange.



Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.