Smrt vyslance Stevense a Obamova volba

U nás se o tom moc nemluvilo, ale zavraždění amerického vyslance Stevense v Libyi se stalo hlavní kauzou prezidentských voleb v USA. Aspoň do té doby, než udeřil hurikán Sandy. Americká média a republikánští politici snesli důkazy o tom, že útoku šlo předejít, protože se vědělo, že se "něco chystá". Dále se snaží dokázat, že během útoku selhal prezident, protože nedal pokyn k záchranné akci, ačkoli k tomu měl možnost. Pro kauzu se vžilo označení Benghazí-Gate, v narážce na aféru Watergate. Pro přehlednost shrnu fakta v chronologickém sledu.

Vědělo se o útoku?

Ano, vědělo se, že se něco chystá. Vyslanec Stevens měl přijet na konzulát do Benghází 11. září jen na návštěvu, nesídlil tam trvale. Na konzulátu věděli, že něco hrozí. Šlo to zjistit dokonce z ohořelých dokumentů, které se válely v troskách budovy ještě měsíc po útoku, jak zjistili novináři serveru Foreign Policy, když místo navštívili 26. října. Vedle osobních věcí zabitého diplomata se válely výtisky služebních emailů a tajných dokumentů, které nikdo neodstranil.

Mezi nimi dopis z rána 11. září, adresovaný pobočce libyjského ministerstva zahraničí v Benghází, kde vyslanec píše: "Konečně dnes ráno v 6.43 učinil jeden z našich strážců znepokojující objev. Poblíž naší hlavní brány viděl jednoho z policistů, jak si z horního patra protější budovy fotí vnitřek našeho komplexu. Navíc tento člověk byl členem jednotky, která má naši misi chránit. Policejní auto, které stálo u místa, kde k tomu došlo, mělo číslo 322." Tato zpráva je v souladu se vzkazem Seana Smithe, jednoho z Američanů zabitých při útoku. Tentýž den napsal: "Doufám, že dnes večer nezemřeme. Viděli jsme dnes jednoho za našich "policistů", jak si fotí náš komplex budov."

Další dokumenty z jiných zdrojů sdělují, že konzulát žádal libyjské úřady o zostření bezpečnostních opatření už 9. září, vpředvečer Stevensovy návštěvy. Důvodem k obavám nebyly jen tyto události, ale i hrozby, které předcházely. Brigády Ansar al-Sharia hrozily už před tím, že se pomstí za zabití jednoho ze svých nejvyšších představitelů. Navíc se blížilo symbolické datum 11. září a očekávalo se, že budou protesty. Bezpečnostní situace v Libyi obecně nebyla dobrá.

Selhal Obama?

Všechny tyto dokumenty však byly adresovány libyjským úřadům, ne Obamovi. Nejrůznější dohady amerických médií se nakonec soustředily na jednu otázku: Odepřel jim pomoci? Romney obvinil Obamu ze selhání okamžitě po zprávě o útoku, začátkem října se objevil výraz Benghazi-Gate a 25. října se stanice CBS a Fox ptaly otevřeně Obamy, zda odmítl obleženým diplomatům pomoci. Dostali jen vyhýbavou odpověď.

Jaká jsou fakta? Ze všeho nejdřív byla v srpnu odvolaná americká námořní pěchota, která se starala o Stevensovu bezpečnost. Místo toho byl jeho osud svěřen do rukou libyjské policie a ačkoli Stevens před 11. zářím žádal o návrat americké stráže, bylo to odmítnuto.

Asi v 1 hodinu odpoledne americké času dostává Bílý dům výše zmíněné zprávy, že kdosi sleduje konzulát. Ve 4 hod amerického času přišla zpráva o prvním útoku. V Libyi bylo 22 hod v noci. Podle zpráv FBI a Counterterrorism Center pro kongres zachytily americké služby důvěrné emaily bojovníků Al-Kajdy, ve kterých oslavovali zdařilý útok. Do Benghází však bylo vysláno jen bezpilotní letadlo, aby útok natáčelo na video. Další záběry poskytly kamery v konzulátu, ale Obama prý odmítl jít do "situation room" v Bílém domě, aby se na záběry podíval. Stejně tak nereagoval na vysílané žádosti o pomoc.

Obama popsal svou reakci na zprávu o útoku následovně: "...So as soon as we found out that the Benghazi consulate was being overrun, I was on the phone with my national security team, and I gave them three instructions. Number one, beef up our security and - and - and procedures not just in Libya but every embassy and consulate in the region." (Marně tu hledám ten třetí bod.)

V 5 hodin se Obama setkal v Oválné pracovně s poradcem Tomem Donillonem, viceprezidentem Bidenem, a ministrem obrany Panettou. Tím prý jeho účast skončila, protože odjel do Las Vegas na sponzorskou akci.

Je třeba dodat, že ke druhému útoku došlo asi 1 hod 20 minut po prvním. Bílý dům byl před rádiové spojení průběžně v kontaktu s obránci konzulátu, odkud Tyron Woods žádal o pomoc. Dle toho, co víme, byl Stevens v té době buď po smrti, nebo ho umírajícího vláčel dav ulicemi v okolí konzulátu.

Rozkaz k zásahu nepřišel. USA měly k dispozici leteckou základnu na Sicílii, tj. jednu hodinu cesty, a prý tam byly i připravené speciální jednotky. Vinu za rozhodnutí nezasahovat vzal na sebe před veřejností ministr obrany Panetta, ale komentátoři se shodují na tom, že takto důležité rozhodnutí nemohl učinit bez vědomí prezidenta. Vrchní velitel AFRICOM generál Carter F. Ham potvrdil, že nikdy nedostal rozkaz k zásahu. Přestože boj trval od 22 hod do 2 hod ráno (libyjského času).

Novinářka Karin McQuillan se domnívá, že Obama jednal podle instrukce, která platí i pro US vojska v Afghánistánu: Odepřít leteckou pomoc i v krajním ohrožení, pokud by zásah znamenal ohrožení životů civilistů.

Zametání a popírání: "Syn volal o pomoc"

To se špatně vysvětluje pozůstalým zabitých. "Můj syn volal o pomoc na číslo 911 a oni odmítli," říká otec Seana Smithe, jednoho ze zabitých Američanů. Vedle něj se ozývá taky Charles Woods, otec Tyrona Woodse, bývalého mariňáka, jenž byl rovněž zabitý při útoku.

Jak atentát a své chování vysvětloval Obama po útoku? Tělo zabitého vyslance uviděli Američané prý až v 7 hod 12. září. Až do té doby nebylo jasné, co se s ním děje. Dodávám, že na intenretu jsou k dispozici záběry, které ukazují jeho tělo veřejnosti v márnici (!). Ještě týž den se k přepadení konzulátu veřejně vyjádřila Hillary Clinton i jiní američtí politici.

Předseda bezpečnostního výboru kongresu republikán Mike Rogers otevřeně řekl, že to byl připravený útok. "This was a well-armed, well-coordinated event," řekl stanici MSNBC. Zmínil, že šlo o ozbrojenou skupinu, že při útoku byly použity i rakety a miny. Že šlo o cílený útok malé skupiny, potvrdila i Hillary Clinton, která v projevu týž den prohlásila, že útok provedla "small and savage group". Zároveň odsoudila protisilámský film a vyslovila politování nad tím, že se uráží náboženství.

Opatrná rétorika jejího projevu už naznačila, že prioritou Obamovy administrativy je neobviňovat libyjskou veřejnost, nevzbudit podezření, že jakýmkoli způsobem viní muslimy nebo organizované teroristické skupiny. Už 16. září totiž Obamova administrativa náhle obrátila. Vyslankyně USA Susan Rice v ten den prohlásila, že počkají na výsledky vyšetřování a že vůbec není jisté, jestli šlo o připravovaný útok ozbrojené skupiny.

To ale paradoxně nebylo korektní vůči Libyi, protože taková formulace otevírala možnost, že pachateli útoku byli skutečně Libyjci v davu, který 11. září odpoledne demonstroval před konzulátem proti filmu Innocence of Muslims. Libyjská vláda ale zastávala názor, že šlo o útok organizované teroristické skupiny ze zahraničí. Prý to byli ozbrojenci z Alžírska a Egypta. V přímém rozporu s Susan Rice trval libyjský ministr vnitra na tomto stanovisku, které zastával i nadále. Konečně dodejme, že veřejnost v Begnhází se ten víkend vyslovila jasně proti pachatelům útoku. K činu se přihlásila Ansar al-Sharia. Ať už ho skutečně provedli nebo ho jen schvalovali, zaútočil 21. září neozbrojený dav na jejich sídlo v Benghází a vyhnal je z města. Někteří komentátoři za to navrhovali Libyjce na Nobelu cenu míru, ale dostala ji Evropská unie.

Dalším zvláštním rysem je zdržování pitvy zesnulého Stevense. Výmluvné projevy Obamovy administrativy se od pátku zaměřily na tvrzení, že pravdu ukáže až soudní pitva, která určí skutečnou příčinu Stevensovy smrti. Zároveň začala levice podporovat tvrzení, že Stevens zemřel na "udušení kouřem", což u nás v ČT ztvárnil reportér Petr Zavadil dokonce do reportáže, ve které to vypadalo, jako kdyby Stevens zemřel bez cizího zavinění. Tělo vyslance bylo převezeno do USA a od té doby o něm ani o pitvě nikdo nic neslyšel.

Duel Romney – Obama

V třetím duelu Romney – Obama pak sehrála klíčovou roli otázka, kdy označil Obama atentát za teroristický čin. Romney kritizoval Obamu za jeho postoj od začátku a ukázalo se, že mu to sbírá body. Zároveň je třeba přiznat, že republikáni to také "pokazili". Předseda dohlížecího výboru republikán Darrell Issa se svém úsilí rozdmýchat debatu, vypustil hned po útoku na veřejnost citlivé dokumenty. Složka o 166 stranách obsahovala i jména Libyjců, kteří pracovali pro USA, čímž uvedl do nebezpečí jejich životy a ohrozil i strategické zájmy i důvěryhodnost USA. Na to se teď zapomnělo.

V třetím duelu prezidentských kandidátů chystal Romney Benghází jako trumf na závěr debaty. "It took the president 14 days before he called the attack in Benghazi an act of terror," vypálil. Jenže trumf mu vyrazila z ruky moderátorka, která řekla: "Jenom 48 hodin." Jelikož byl už závěr debaty, bylo to konečné slovo a Romney vypadal jako hlupák. Musím říci, že jsem velmi podrobně procházel mediální zprávy o incidentu až do konce září a takové vyjádření jsem prezidenta Obamy jsem nikde nenašel. Možná jsem to přehlédl, ale tak jednoznačné vyjádření by nebylo v souladu s výše zmíněným vývojem. Něco takového Obama řekl, ale posuďte sami. V komentáři CNN k debatě jsou uvedené všechny výroky, kde si to lze zkontrolovat, cituju to tady pod článkem. Po 14. září se Bílý dům takovým pojmům vyhýbal.

Otázka Benghází-Gate dominovala debatě ještě v pátek, ale teď o víkendu se pozornost postupně přesouvá na bouři Sandy a výsledky prvních voleb. V USA už totiž odvolilo asi několik milionů voličů. Sandy nejspíš pomáhá Obamovi, který může vystupovat před médii jako vůdce a napravit reputaci tam, kde ho předchozí selhání poškodilo.

DODATEK:

Benghazi-Gate: výraz poprvé použit asi 12.10., zde článek z Executive Intelligence Review, zpopularizovala stanice Fox News 24.10., pak se to rozšířilo.

Citáty a fakta: Obama řekl v projevu 12.9.: "No acts of terror will ever shake the resolve of this great nation (...) we will not waver in our commitment to see that justice is done for this terrible act." V projevu 13.9. ze už "acts of terror" staly "acts of violence". Takže doslovně nevyslovil větu, že by útok v Benghází byl teroristickým činem, ale jeho první výrok se tak dal chápat.

Zdroj CNN: http://edition.cnn.com/2012/10/17/politics/fact-check-terror/index.html

Převzato z blogu autora s jeho souhlasem