Teprve před týdnem potvrdil Výkonný výbor UNESCO letos už druhou rezoluci, která zpochybňuje nároky Izraele na Jeruzalém – ignoruje historické a náboženské vazby Židů na Chrámovou horu, představuje ji jako výhradně islámské svaté místo zvané Harám aš-Šaríf, říká Zdi nářků Buráqova zeď podle koně proroka Muhammada a nezmiňuje se ani o významu hory pro křesťanství.

Přestože se však dokument dočkal kritiky řady zemí a osobností, včetně generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna a generální ředitelky UNESCO Iriny Bokovové, členské státy její organizace se ještě historických a náboženských omylů nenabažili. Ve středu schválila Komise pro světové kulturní dědictví další rezoluci s názvem „Staré Město v Jeruzalémě a jeho hradby“, která tvrdí, že Chrámová hora (v dokumentu opět Harám aš-Šaríf) je v ohrožení, a obviňuje Izrael z nejrůznějších přestupků a údajných „provokací“, jichž se nikdy nedopustil. Převážnou většinu členů Komise pro světové kulturní dědictví tvoří státy, které nejsou Izraeli nakloněny, hlavně arabské a muslimské. Evropa v ní má jen čtyři zástupce: Chorvatsko, Portugalsko, Finsko a Polsko. Izrael po přijetí rezoluce odvolal z UNESCO velvyslance.

Rozhořčení nad tou předchozí alespoň přimělo arabské předkladatele ke zmírnění jazyka středečního dokumentu. Pronikla do něj i Zeď nářků se svým hebrejským názvem Západní zeď, dokonce bez uvozovek. A diplomatické úsilí Izraele vedlo k tomu, že členové komise vyslovili svůj názor jednotlivě v tajném hlasování a nepřijali rezoluci jednotně jako celek, jak navrhovali Arabové. Pro se vyslovilo deset zemí, osm se zdrželo a proti byly dvě. Rezoluce sice už nenazývá Izrael „okupační silou“ jako ta předcházející, ale tvrdí, že ohrožuje, či dokonce poškozuje islámská svatá místa na Chrámové hoře. I když nemá žádný větší význam, vytvořila absurdní situaci, kdy může být izraelský archeologický výzkum označen za ničení muslimských svatyní.

Co na tom, že to není pravda a Izrael islám respektuje a muslimské i křesťanské památky chrání. Po šestidenní válce v roce 1967 dokonce přenechal správu Chrámové hory islámské náboženské nadaci Waqf, jejíž představitele jmenuje jordánské ministerstvo pro náboženské záležitosti. Židé se na Chrámové hoře ani nesmějí modlit.

Navzdory postoji své generální ředitelky funguje UNESCO tak, že „jeho členové by klidně přijali i rezoluci, která tvrdí, že svět je placatý“, jak poznamenal izraelský premiér Binjamin Netanjahu. A vyjádřil podiv nad tím, že UNESCO nechává bez většího povšimnutí ničení mešit a kostelů islámskými extremisty a ustavičně odsuzuje jedinou zemi v regionu, která je chrání a respektuje svobodu vyznání. Když se izraelská televize minulý týden zeptala předsedy Výkonné rady UNESCO Michaela Worbse, jestli jeho organizace přijme také rezoluci, která popírá vazby křesťanů k Vatikánu a muslimů k Mekce, překvapeně odpověděl, že „to rozhodně ne“.

Palestinci s Jordánskem před středečním hlasováním dokonce členům komise vyhrožovali. Všem napsali, že jestli rezoluce neprojde, „zvolí strategii, která muslimské nároky na Chrámovou horu ještě posílí“. A palestinská samospráva se svou diplomatickou válkou proti Izraeli zdaleka neskončila – v pondělí oznámila zahájení rok trvající kampaně proti Balfourově deklaraci, která v roce 1917 slíbila Židům národní domovinu v dnešním Izraeli.

Delegitimizace židovského státu, ale i domácí politika samosprávy jsou nanejvýš znepokojivé. Místo aby její vedení jednalo s Izraelem o míru, prosazuje mezinárodní rezoluce, které ve svém důsledku podněcují Palestince k násilí a mají na svědomí lidské životy. Škoda, že si to evropské státy neuvědomují, když se zdržují hlasování, místo aby lživé dokumenty rezolutně odmítly.

Samosprávě neustále klesá popularita, a tak hraje na nejsnadnější strunu – podněcuje k nesnášenlivosti a násilnostem. Před několika dny dala zatknout čtyři Palestince, kteří zašli na sousedskou návštěvu k izraelským osadníkům o židovském svátku Sukot. Věznila a vyslýchala je čtyři dny kvůli údajné „kolaboraci s nepřítelem“. Přátelské posezení u kávy je podle samosprávy zločin. Potíže a kritiku zaznamenal i palestinský deník Al-Quds, který v pondělí zveřejnil rozhovor s izraelským ministrem obrany Avigdorem Libermanem jako vůbec první interview s izraelským politikem. Tento počin dokonce odsoudil i Syndikát palestinských novinářů jako „porušení bojkotu Izraele a pokus o normalizaci vztahů“.

Místo jednání o vzniku samostatné Palestiny s Izraelem samospráva ničí sebemenší náznaky a poslední zbytky mírového soužití mezi oběma národy.