V amerických sdělovacích prostředcích se živě diskutuje o osudu minských dohod. Deník New York Times za jejich velký nedostatek pokládá neurčitost doby stažení cizích vojsk z ukrajinského území. A také to, že obnovení ukrajinské kontroly nad vlastní hranicí je odsunuto do vzdálené budoucnosti a podmíněno obtížnou ústavní reformou. Rusko si tak zajišťuje možnost neomezeně zasahovat do vnitřních záležitostí svého souseda, ovlivňovat místní volby a dále vyzbrojovat vzbouřence.

Agentura Associated Press vyjadřuje názor, že k rozhodování v otázce dodávek zbraní Ukrajině se Obamova vláda nejspíš nevrátí až do doby, než zmizí poslední zbytky naděje na dodržování základních bodů dohody Ruskem. Pro informační službu Bloomberg celý minský dokument je „bombou zpomaleného účinku, kterou Rusko může odpálit, kdykoli se mu to bude hodit“.

Moskva již naznačila svým partnerům, kdo může být použit jako detonátor – jsou to vůdcové samozvaných lidových republik. Žádný z nich se vypracování dohod nezúčastnil, ačkoli byli v přítomni v Minsku. Ještě těsně před zveřejněním dokumentu prohlásili, že s ním nesouhlasí a uznávají ho jen pod nátlakem.

Že volby v „jednotlivých pásmech“ se mají konat v souladu s ukrajinskými zákony, nic neznamená, neboť kontrolovat je budou nadále ozbrojené oddíly separatistů, zdůrazňuje komentátor agentury Bloomberg. Pozice deníku The Wall Street je poznamenána hlubokým pesimismem. „Rusko a jeho loutky na Ukrajině důsledně a úspěšně sabotovaly loňský protokol uzavřený v Minsku,“ píše se v redakčním úvodníku. „Proč by nyní neměly souhlasit s uzavřením nového příměří, když jim to umožňuje zajistit si územní zisk, přinutit Kyjev k dodatečným politickým ústupkům, a odročit tak další západní sankce? A tím poskytnout Baracku Obamovi záminku, aby nemusel rozhodnout o dodávkách zbraní ukrajinské armádě špatně vyzbrojené a sklíčené z postoje Západu?“

Deník oroduje za co nejrychlejší vyzbrojení Ukrajiny a také za rozmístění sil rychlého nasazení NATO v pobaltských státech, pokud nové dohody stihne stejný osud jako ty loňské.

Opačný názor vyjádřil v interview v televizi CNBC Roger Altman, který kdysi v Clintonově vládě odpovídal za ekonomické vztahy s Ruskem: „Pokud Kreml poruší to, co sám v Minsku podepsal, vidím větší smysl v prohloubení sankcí než v dodávkách zbraní Ukrajině. Rusko má co postavit proti našim zbraním, ale nemá co postavit proti ekonomickému tlaku. Američané špatně chápou, jak zdrcující efekt měly ekonomické sankce v tak krátké době,“ pokračuje Roger Altman. „Světové kapitálové trhy se k Rusku obrátily zády. Rubl ztratil polovinu své hodnoty vůči dolaru, útěk kapitálu z Ruska přesahuje 150 miliard dolarů za rok. HDP je v střemhlavém pádu, roste inflace a nezaměstnanost. Při současných cenách ropy se udržování těžebních kapacit samo o sobě stává ztrátovým. Na tomto pozadí hrozba prohloubení sankcí nemůže nezapůsobit.“

Tisk cituje ředitelku Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeovou, která oznámila, že Ukrajina dostane 40 miliard dolarů v rámci programu mnohostranné pomoci, jež předpokládá přestavbu energetického sektoru, komplexní boj s korupcí, krácení rozpočtových výdajů a státního aparátu. „Najde-li Ukrajina v sobě sílu tento ambiciózní program realizovat, bude to bod obratu v jejím rozvoji,“ citují deníky Christine Lagardeovou.