Velké části západních elit se nechce vyndat hlavu z písku! Slyšme cara! On sám oznámil, že ukrajinská kampaň je pouze fází války (speciální vojenskou operací, SVO), která má obnovit ruskou vládu či protektorát na východ od linie Malmö – Terst. Za cíl označil stav, kdy země na východ od této linie nebudou schopny plnit ani přijmout závazky plynoucí z jejich členství v NATO, zatímco Rusko bude oprávněno a schopno tato (i jakákoli další) omezení suverenity vymáhat hrozbou i silou. K dosažení tohoto cíle zahájil omezenou SVO (zatím) na Ukrajině! Třebas se (zatím) bojuje mimo území NATO, válka byla vyhlášena, jsme ve válce!

Jsem přesvědčen, že jediným trvalým řešením ruské hrozby je denacifikace Ruska podle německého a japonského mustru. Cestu neznám.

Jak to vypadá?

Jako ve Finsku 1939! Na Ukrajinu vtrhla armáda připravená a vybavená k anschlussu, nikoli k válce. Zdroje byly, aby vojáčci dojeli na místo určené k focení při žužlání osoleného chleba, ale zcela nedostatečné k vedení války. Ukrajina (jako Finsko) má strategickou hloubku a stejně jako ve Finsku skončily postupy osvobozovacích kolon v pastech.

Demoralizace ruské armády musí být obrovská! Tělo armády – masa záklaďáků šla (no budiž!) zachraňovat Rusy před „fašisty“. K ztrátě orientace bigoše pak stačí „děduška“, který mu rusky vysvětlí, že fašistu od druhé světové války neviděl a on sám nechť jde „na píp“ i s Putinem. Vyšší úroveň bojeschopnosti je zachována u těžkých zbraní – logicky, ti střílejí podle souřadnic, nevidí cíl ani tu hrůzu!

Do opotřebovávací války stupuje vojensky slabší Ukrajina s neomezenými zdroji Západu za zády, zatímco vojensky silnější Rusko nemá kde vzít zdroje na dlouhou válku a ruské ekonomice hrozí kolaps.

Zajímavou zprávou je, že západní analytici nejsou schopni identifikovat, kdo vlastně SVO velí. Zkusím napovědět – Šojgu a neocenitelnými radami mu přispívá Putin. Kdyby byl v Moskvě nad výsledkem SVO jakýkoli stín pochyb, nikdo by tuhle šílenost nezačal. Logicky tedy bylo dopředu dáno i rozdělení poct nejvyšších a tomu přizpůsobena struktura velení. Nepochybuji, že tento stav vyvolává v ruské generalitě frustraci.

Dohodněme mír!

Stranami konfliktu jsou Rusko a NATO, neboli USA (bez něj je NATO ničím). Pokud zvítězí appeasement, Ukrajina padne.

Deklarovaným cílem SVO je obnova SSSR včetně sféry vlivu v Evropě! Ruský „kompromis“, který by carovi zachoval tvář, je zapomenout na chvíli na Odru a okleštění Ukrajiny a trvat „pouze“ na omezení její suverenity, které mu poníženou a demoralizovanou zemi umožní kdykoli „dobrat“. Nazvěme to „denacifikace podle ruských not“.

Logickým požadavkem Ukrajiny je obnova její svrchovanosti v mezinárodních hranicích a takové záruky nezávislosti, které jí umožní svoje území nejen bránit, ale i ubránit. Přijatelným kompromisem je stažení Ruska na linii z 1.1.2022, následnými „jednáními“ o Donbasu a Krymu a zárukami NATO.

Z toho je zřejmé, že v tuto chvíli neexistuje jakýkoli průsečík možné mírové dohody. Existují pouze dvě možnosti, které by mírovou dohodu přiblížily, těmi jsou kolaps ukrajinské obrany (nepravděpodobné) nebo odstranění Putina a svedení „omylů“ na něj. V politice platí, že chyba je horší zločinu!

Je nutno připomenout, že v případě, kdy Rusko odejde se vztyčenou hlavou (vyhraje), bude SVO proti NATO dále pokračovat, na ráně bude Moldavsko a Gruzie. Slyšte cara!

Šílenou, ale dosti pravděpodobnou možností je změna opotřebovávací války v „zamrzlou“. Fronta se stabilizuje na nějaké logické čáře, na ní probíhají boje nízké intenzity (relativně). Takový konflikt svými hrůzami může dát zapomenout na hrdost na obou stranách a přiblížit mír v korejské podobě.

Závěrem – chceme-li mír, musí Rusko z ukrajinské SVO odejít poraženo. Všechno ostatní jsou Sudety na steroidech (dnes hanba, válka, až zítra). Největší překážkou míru je dnes Putin, největší šancí k pokroku je převrat v Rusku. Je mi to líto.

A ještě poznámka k jaderným zbraním:

Jadernými zbraněmi nelze válku vyhrát! Jde o zbraň odstrašení, v současné SVO o zbraň ruského strašení. Neexistuje na světě zločinec, který by chtěl svůj nakradený majetek užívat ve skafandru s Geiger-Müllerovým počítačem v ruce (ani ruský generál, či oligarcha). Rusové nejsou náboženští fanatici vzývající apokalypsu! V.V. Putin se osobně dopustil tolika fatálních chyb, že možná může být připraven obětovat svět, v této pozici však rozhodně nejsou ostatní úrovně ruské věrchušky a už vůbec ne Čína, dneska jediný (váhavý, leč velevýznamný) ruský spojenec.

I když samotné slovní harašení plutoniem je strašlivé, v kombinaci dvou nepopiratelných faktů – pudu sebezáchovy a neskutečného, už vím, nepořádku na ruské straně bych se já, vidlák z Vysočiny, vůbec nedivil, kdyby Putinovo tlačítko vedlo již dnes někam do virtuální reality.

Za osobní úspěch považuji, že jsem tento článek dokázal napsat s použitím jediného „píp“. Se sklony k sarkasmu jsem prohrál.