Dvouleté vojenské angažmá v zemi splnilo pro Rusko svůj účel

Jsou to dva roky, co se Rusko začalo vojensky angažovat v syrské krizi a zatím to vypadá, že se prezidentu Putinovi podařilo naplnit cíle, s kterými do konfliktu vstupoval.

Rusko intervencí v Sýrii sledovalo několik cílů. Předně se potřebovalo vymanit z mezinárodní izolace, do které se dostalo kvůli Ukrajině, chtělo posílit svůj vliv v blízkovýchodním regionu a pak také chtělo udržet u moci spřátelený režim Bašára Asada, ale ne nezbytně za každou cenu.

Vladimiru Putinovi se celkem výrazně podařilo etablovat se v roli mírotvorce tím, že přenesl mírová jednání o Sýrii do kazašské Astany, tedy co nejblíže konfliktu samému, a přizval k jednání další regionální hráče, Turecko a Írán. Těm se podařilo dohodnout vytvoření čtyř bezpečnostních zón v Sýrii a společně se podílet na dodržování klidu zbraní. I když Rusko a Írán podporují Asadův režim a Turecko stojí na straně protivládních povstalců, podařilo se Moskvě v poslední době do jisté míry ovlivnit Ankaru v nazírání na Bašára Asada. Teď už zase přátelé Putin a Erdogan se nedávno sešli v Ankaře, aby probrali společný postup při politickém řešení situace v Sýrii. Vzhledem ke geopolitické situaci se začíná rýsovat i strategická spolupráce s Íránem, což v mezinárodním kontextu bude mít vliv i na politiku USA v regionu a vztah všech zúčastněných.

Putin si připsal další body začátkem července v Hamburku, kdy po schůzce s Donaldem Trumpem mohl ohlásit americko-rusko-jordánskou dohodu o příměří v jihozápadní Sýrii, a mohl tak předvést americko-ruskou spolupráci v regionu.

Rusku se momentálně daří udržet u moci režim Bašára Asada, který si nyní stojí nejlépe od propuknutí nepokojů v roce 2011. Navíc se Putinovi podařilo v Sýrii neuvíznout, již loni stáhl většinu leteckých sil, Rusové se pevně usadili na strategicky významné letecké základně v Latákii a jako přidanou hodnotu měli možnost si v syrských bojích otestovat svoji nejmodernější vojenskou techniku. Moskva ostatně dávala od počátku najevo, že nehodlá Asadův režim zachránit za každou cenu a i v boji proti tzv. Islámskému státu jen s využitím leteckých sil dokázala maximum možného.

Celou situaci v Sýrii navíc problematizuje nedávné rozhodnutí prezidenta Trumpa ukončit program CIA, prostřednictvím kterého byly poskytovány zbraně a výcvik protiasadovským silám, což by mohlo být interpretováno jako tichý souhlas Spojených států, že ruský a íránský chráněnec Asad zůstane prozatím u moci.

Putinovi se tak za krátkou dobu a celkem bezbolestně podařilo upevnit vliv Moskvy v jedné ze strategicky nejdůležitějších zemí na Blízkém východě. Z hlediska dlouhodobé stability a rovnováhy se ale řešení konfliktu v regionu neobejde bez aktivní spoluúčasti Spojených států.