Viděl už někdo člověka, který se chtěl stát diktátorem a za tím účelem studoval oční lékařství? Já ne. Bašár Asad měl smůlu, že se jeho starší bratr Basil zabil v autě a že jeho otec, Hafiz Asad, neměl vládu komu předat. V islámském světě se otcům neodporuje.

Klan Asadů je alávitského vyznání, které není v islámském světě právě to nejoblíbenější. V Sýrii je Alávitů zhruba 12 % obyvatelstva, další relevantní skupina žije v Turecku. Hafiz Asad byl jeden z mála syrských vládců, který zemřel sešlostí věkem. Dlouhých třicet let vlády se mu dařilo být nezavražděn a chránit své alávitské soukmenovce před sunnitskou a šíitskou přesilou. Že k tomu neužíval právě nejhumánnější prostředky, je jistě mnohým jasné. Bašár Asad zdědil tajné služby a přízeň armády.

Pro Západ byl syrský režim dlouhá léta ne sice spřáteleným, ale spolehlivým partnerem. Až Obamův režim v USA vyhlásil Asada blízkovýchodním zloduchem číslo jedna. Asad stojí zády ke zdi. Nemá na vybranou než za sebe a svou alávitskou komunitu bojovat.

Asad je diktátor a má smůlu. Dříve se v rámci humanity dával vládcům jeho typu azyl. Vládce zmizel, vraždění přestalo. To bylo rozhodující a také často lacinější než bojovat dál. Tak zmizel z Haiti diktátor Baby Doc (Jean-Claude Duvalier) do Francie.

Od sladké Francie dostal asyl i diktátor, císař a lidožrout ze Středoafrické republiky, Jean-Bédel Bokassa, známý svými přátelskými vztahy s francouzským prezidentem Giscardem d’Estaingem. Ten se opět přátelil s německým kancléřem Helmutem Schmidtem a této dvojici se přisuzovala původní myšlenka jednotné evropské měny, eura. To se časem změnilo a dnes, po pronikavém úspěchu nových peněz, má euro tisíc jiných stvořitelů. Znát souvislosti nikdy neškodí.

Íránský šách Rezá Pahlaví dostal azyl v Egyptě a později i v USA, kam se v minulém století uchýlil nejeden politický výtečník a kleptokrat - viz Marcos a jeho žena Imelda a mnoho dalších.

Muslimští diktátoři prchali před svými domácími pronásledovateli, kteří často nebyli lepší než pronásledovaní, do Saúdské Arábie. Tak v klidu a pohodlí zemřel v Riádu mnohonásobný vrah a ugandský prezident, údajný lidožrout, Idi Amin Dada. Arabským jarem smetený autokratický tunisský prezident Zine el-Abidine Ben Ali žije poklidný život v saúdskoarabské Džiddě.

Asada - už pro jeho náboženství - nikdo nechce, a tak má jen dvě možnosti. Buď se udrží u moci, anebo bude i s celou alávitskou menšinou zmasakrován budoucími vítězi. Leda že by měl chuť požádat o azyl v Sovětském svazu, eh, v Putinově Rusku. Zbývající Alávity bude mít na krku Turecko.