Ten, kdo si v lednu v předtuše věcí budoucích nakoupil akcie nenápadné australské společnosti Paladin Resource, vydělal na své investici za pouhé tři měsíce 162%.
Čím se liší tato společnost od ostatních? Těží v Austrálii uranovou rudu.

Když prezident George Bush po zmatcích při svém příletu do Dillí nakonec přece jenom podepsal rozporuplnou jadernou smlouvu s Indií netušil, že mezi prvními, kdo budou z této smlouvy těžit, nebude jeho země.
Odstartoval však nové energetické dostihy, které se nyní nebudou týkat ropy či zemního plynu, ale uranové rudy. Dostihy, které ukáží, jak silná je vlastně pozice americké administrativy v současném světě.

Nemá smysl hodnotit, jak vážně byl podpis této smlouvy myšlen, to ostatně ukáží schvalovací procesy nejen v americkém Kongresu, ale také v několika mezinárodních organizacích.
Podstatné je, že prezident USA podepsal smlouvu o dodávkách nejmodernějších jaderných technologií se zemí, která není signatářem dohody o nešíření jaderných zbraní.
Se zemí, jejíž vědci se spolu s pákistánskými zřejmě podíleli na úniku citlivých informací do zemí, jakými jsou Severní Korea či Írán.
To vše pouze na základu slibu vlády Indie, že oddělí mírový a jaderný program. Slibu menšinové vlády, která stojí ve stále rozpolcenější Indii na podpoře několika desítek komunistických poslanců. Slibu vlády země, ve které je na prodej prakticky vše, na co se člověk podívá.

Podpisu dohody, která by měla do Indie přinést za miliardy dolarů nejmodernější jaderné technologie Spojených států, předcházely roční námluvy, které mají z nejlidnatější země
jižní Asie udělat nového strategického spojence USA.

Američané nemají v tomto regionu příliš na vybranou. Pákistán, ve kterém stále větší díl ekonomiky polyká prostřednictvím bohatých penzijních fondů pro veterány místní armáda, nemá zájem dále plnit roli otloukánka. Armáda, která ovládá od pekáren přes lukrativní sítě hotelů i část průmyslu, chce bohatnout, a to v neklidné zemi příliš nejde.

Japonsko zmítané vnitřními problémy pomalu ztrácí na vlivu a hledá spíše kde ušetřit .
Jižní Korea bojující o levnou pracovní sílu severního souseda, který se pod americkým tlakem pomalu, ale jistě mění v jednu z čínských provincií, již také není partnerem z nejvěrnějších.
Středoasijské republiky si po zpackané oranžové revoluci v Uzbekistánu uvědomily, kde je jejich místo a poslušně se prostřednictvím tzv. Šanghajské iniciativy vrátily do lůna Ruska, kterému zde sekunduje Peking. Čína na rozdíl od USA za místní nerostné zdroje zaplatí a Rusko pochopilo, že mnohem více práce udělá schopný diplomat s nataženou pravicí nebo vhodně položená trubka, kterou proudí tu ropa, tam zemní plyn. To navíc přijde mnohem levněji než kolony tanků ve večerním zpravodajství světových médií.

Indie se netají ambicí stát se četníkem Indického oceánu, staví první letadlovou loď a zahájila zbrojní program, který nemá v novodobých dějinách obdoby. Byla ochotna zaplatit nejen desítky miliard dolarů za americké zbraně, ale také pozicí ve strategickém trojúhelníku s Ruskem a Čínou či zemním plynem z Iránu. Plánovaný plynovod přes Pákistán a dobré vztahy s Íránem se na dlouhou dobu rozplynuly v podpoře sankcí proti této zemi.

Do Indie míří americké zbraně za miliardy dolarů, jedná se o dodávkách systému Patriot a kompletním přezbrojení letectva americkými stroji. Snad jenom demokrat John Kerry, který se nedávno vrátil z Indie, může věřit, že nejmodernější jaderné technologie zůstanou na čestné indické striktně odděleny od vojenského programu.

Podpis dohody o strategickém partnerství a smlouva o dodávkách jaderných technologií však paradoxně odstartovaly procesy, které směřují proti zájmům Spojených států a které zřejmě ovlivní zásadním směrem budoucí strategické postavení velmocí ve světě.

Týden po podpisu dohody totiž do Indie dorazila první zásilka 25 tun obohaceného uranu z Ruska. Za mohutných protestů Washingtonu Moskva oznámila, že v nejbližší době dodá Indii dalších 45 tun.

Rusko a Čína zablokovaly sankce proti Íránu s logickým odůvodněním: O co je z pohledu mezinárodních dohod Írán horší než Indie?

Zatímco na okamžitou indickou poptávku po uranové rudě odpověděla Austrálie negativně, ta samá Austrálie v pondělí podepsala dlouho odkládanou lukrativní smlouvu na dodávky uranu Číně. Čína na rozdíl od Indie splňuje podmínku australských zákonů, které umožňují dodávat uran pouze do zemí, které jsou schopny oddělit mírový a vojenský jaderný program
a jsou signatáři dohody o nešíření jaderných zbraní.

S výmluvou na americko-indickou smlouvu nemusí ani Canberra hledět na protesty USA.
Na tučné dividendy a růst akcií se tak mohou mimo akcionářů Paladin Resource těšit
i podílníci BHP Billiton či Rio Tinto.

Zdá se, že mimo Austrálii, Kazachstán a Kanadu, ovládající většinu světově dostupného uranu, vydělá na podpisu dohody zejména Čína, které se tak otevírají dveře k této strategické surovině dokořán. O středoasijský uran se podělí s Ruskem, australský má pondělní smlouvou zajištěn a Kanada již v loňském roce oznámila, že uran dodá výměnou za podíl na stavbě čínských jaderných elektráren.

Těch se má stavět několik desítek a od příštího roku chce čínská vláda zahájit stavbu nejméně dvou jaderných elektráren ročně. Některé možná i na ruském území, pokud využije velkorysé nabídky prezidenta Putina. Moskva se netají tím, že se chce stát v rámci tohoto programu významným dodavatelem jaderných technologií

Velkolepý program jaderných elektráren plánuje i Indie. Ta však nyní sice z nejmodernějších jaderných technologií možná postaví ještě obludnější raketu, bez uranu však jaderné elektrárny pracovat nebudou. Pár tun z Ruska či Francie navíc s bídou stačí pro nutný provoz těch stávajících.

Zdá se tedy, že současný spojenec USA bude muset - podobně jako v loňském roce v případě ropy a zemního plynu - pokorně zamířit do Pekingu, aby zde vyjednal podmínky, které jej mimo zemní plyn a ropu pustí také k části světových zásob uranu.

Ukazuje se, že Indie bude sice mít moderně vyzbrojenou armádu a možná i stejně moderní jaderné elektrárny. Tím, kdo však bude držet palec na tepnách indické ekonomiky, nebudou Spojené státy, ale s největší pravděpodobností Čína a Rusko.