Americký státní tajemník (ministr zahraničí) John Kerry při obhajobě své země v záležitosti hlasování (nevetování) rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2334 použil argumenty, které nemohou zůstat bez odezvy.

Dle webu České televize (ČT24) řekl toto:

Židovský a demokratický stát žijící v míru a bezpečí po boku svých sousedů? Ano, to je sen všech Izraelců a jeho přátel od roku 1948.

Jenomže ...

Jedním ze sousedů Izraele je Pásmo Gazy, v němž vládne teroristická organizace Hamas. Aniž bych znevažoval veškerou podporu, kterou kdy Spojené státy Izraeli poskytly (naopak: hluboce si jí vážím), musím se zeptat:

- Byly USA schopné zajistit, aby se Izrael cítil v sousedství Pásma Gazy, kde vládnou pouze Arabové Arabům, bezpečně? Odpověď: Nikoli. Mohly toliko přispět k jeho obraně.

- Jak chtějí Američané zajistit, v případě, že bude realizováno Kerrym preferované dvoustátní řešení ve stylu „Izrael zpět na linii příměří z roku 1949“, mírovou koexistenci a bezpečí pro židovský stát, když v arabském státě „Palestina“ zvítězí ve svobodných volbách teroristé (nejsou-li to schopné zajistit v případě Pásma Gazy)?

Dále: Kerry říká, že Izrael může být státem pouze židovským, nebo demokratickým, nikoli obojí. Co je to za nesmysl? Pan státní tajemník tímto vyjádřením dal za pravdu izraelskému premiérovi, který v reakci uvedl, že Kerry podstatě konfliktu vůbec nerozumí.

Izrael je totiž židovským (a samozřejmě demokratickým) státem především proto, že tak v roce 1947 rozhodla OSN – plánem na rozdělení mandátní Palestiny na židovský a arabský stát. Izraelci vyhlášením židovského státu v Palestině (který ovšem nenazvali nesmyslně Palestinou, jak se o to nyní snaží Arabové, ale Izraelem) neudělali nic jiného, než to, co se po nich chtělo (na rozdíl od Arabů, kteří v roce 1948 udělali to, co se po nich nechtělo: vyvolali válku).

Chce snad pan Kerry říci, že kdyby „Stát Palestina“ reálně vznikl, že by se nemohl nazývat státem arabským, má-li být současně demokratickým? Pochybuji, že s tím bude kdokoliv na arabské straně souhlasit, neboť Arabům už desetiletí nejde o nic jiného, než o zřízení arabského státního útvaru v Palestině.

Ptejme se: znamená celá ta slovní ekvilibristika, že Židé nemohou nazývat svůj stát státem židovským, zatímco Arabové arabským ano? A pokud „arabská“ Palestina, která je kde kým tak vehementně podporována, nemá být arabská, tak proč tolik vadí židovské osady v Předjordánsku?

A docela na závěr: právě proto, že Izrael je státem židovským a současně demokratickým, mohou v něm jako rovnoprávní občané žít i Arabové a další národnosti. Ano, primárně je Izrael státem a vlastí židovského národa. (Tak jako je ČR primárně státem a vlastí českého národa a třeba Polsko státem a vlastí polského národa.) V tom problém není; tkví v něčem jiném. Reprezentace palestinských Arabů v čele s Mahmúdem Abbásem odmítá obecně uznat Izrael jako židovský stát – bez ohledu na osady v Předjordánsku či hranice tohoto státu. Svět ovšem tuto klíčovou záležitost přezírá a stále řeší donekonečna „okupaci“ a „osady“. Nebo jste snad v českých mainstreamových médiích zaznamenali sérii debat na zásadní témata, jako je právě zmíněná záležitost uznání Izraele jako židovského státu (nebo adorování teroristů vraždících izraelské civilisty vedením Palestinské samosprávy)?