V roce 2050 bude největší ekonomikou světa Čína, Indie jí bude šlapat na paty a nejrychleji porostou Filipíny

Základem diskusí na nedávném Světovém ekonomickém fóru v Davosu se stala zpráva Globální rizika – 2012 shrnující názory pěti stovek expertů ze všech koutů světa. Senzační zprávě nadobro schází optimistický náboj tradiční pro obdobné dokumenty. Její základní smysl dobře vystihují slova jednoho z autorů: "Poprvé za mnoho generací lidé spíše nevěří, že jejich děti budou žít lépe než oni sami." Rizika hrozící lidstvu již dnes nebo v nejbližší budoucnosti jsou rozdělena do několika skupin: technogenní katastrofy, klimatické anomálie, dezorganizace všedního života v důsledku kyberútoků a globálních výpadků internetu. Ze všech apokalyptických výjevů autoři zprávy na první místo bezvýhradně dávají klubko ekonomických a sociálních problémů, jež jsou schopny, řečeno jejich slovy, učinit ze světa hotovou antiutopii, a to již v příštích deseti letech.

Rozpočtové deficity, dluhové krize a zhroucení finančních systémů v kombinaci s nespokojeností obyvatelstva s různými aspekty svého bytí (s nezaměstnaností, příjmovými rozdíly, závislostí na vládních podporách, rostoucím podílem důchodců atd.) zpochybňují zaběhnuté společenské smlouvy mezi státy a jejich občany a mají za následek úpadek světové ekonomiky, jenž je dodatečně prohlubován rapidním vzestupem protekcionismu, nacionalismu a populismu. Toť zprůměrovaný názor stovek na slovo vzatých znalců.

Není však třeba upadat do trudnomyslnosti a hledat, jak radí Stephen Hawkins, jiné planety, kam by šťastnější část lidstva mohla utéct z hrozícího pekla. I na naší modré, nikoli zelené zemičce se najdou krajiny, kde se dají v příštích desetiletích v klidu a blahobytu vychovávat děti. Nebudou to však země skupiny BRIC (ani BRIIC nebo BRICS), jak předpověděl autor zkratky Jim O‘Neal z investiční banky Goldman Sachs. Ten sám už svůj názor poopravil. Zhruba v době vydání zprávy o globálních rizikách skupina analytiků z banky HSBC v čele s hlavní ekonomkou Karen Wardovou přišla s prognózou vývoje sta největších světových ekonomik do roku 2050. Je to de facto varianta alternativní ke koncepci BRIC. Podle ní z klubu nejrychleji rostoucích ekonomik záhy vypadnou Brazílie a Rusko, jejichž růst v příštích letech nepřekročí tři až pět procent. Podle ukazatele přírůstků HDP v čele pomyslného pelotonu států pojedou Filipíny, Chile, Peru a Ukrajina. Zárukou vysokého tempa v těchto zemích bude efekt nízké výchozí základny, dobrá demografie a dobré zákonodárství. Prognóza je údajně postavena na extrapolaci demografických a sociálních trendů: porodnosti, stavu zdravotnictví a vzdělanosti obyvatelstva. Bylo přihlédnuto také k investiční atraktivitě založené na ochraně vlastnických práv, vlivu státu na hospodářství, úrovni demokracie a monetární politice vlád.

Rusko sice poroste rychleji než státy prvního světa a Brazílie, avšak pomaleji než "nejnovější tygři", k nimž znalci HSBC překvapivě přiřadili Ukrajinu. Jak přišli na to, že uvedeným kritériím odpovídá zrovna tato krizemi zmítaná země, jejíž obyvatelstvo se za dobu prognózy má snížit o 25 procent, ví jen bůh.

V roce 2050, věští znalci z HSBC, bude největší ekonomikou světa Čína, Indie jí bude šlapat na paty, Spojené státy se propadnou hluboko do středu pelotonu, nejrychleji rostoucí ekonomikou světa budou Filipíny, jež dohoní a předhoní Japonsko. V Latinské Americe bude nejvyšší růst vykazovat Peru – v dlouhodobém průměru 5,5 procenta ročně. Ve třicítce největších ekonomik světa bude 19 zemí, které jsou dnes pokládány za rozvojové.

Skutečnost, že prognostici si troufají na tak dlouhodobé předpovědi, se dá vysvětlit jen tím, že za jejich pravdivost osobní odpovědnost nenesou. Kněžna Libuše věštila mnohem exaktněji. Osud pomyslných seskupení bude nepochybně stejný jako osud BRIC. Autor termínu Jim O‘Neal ve své knize Mapa růstu uvádí nepříliš potěšující skutečnosti. V roce 2011 z fondů investujících do akcií BRIC byly vyvedeny miliardy dolarů a index těchto akcií spadl o 23 procent. Burzy dotyčných zemí se propadly v rozpětí od 17 procent (brazilská Bovespa) do 23 procent (Shanghai Composite Index). V letošním roce se očekává propad indexu BRIC zhruba o dalších 20 procent.

V uvedených prognózách není třeba vidět přesné vyobrazení toho, co nás čeká a nemine. Neexistují přístroje umožňující nafotit budoucnost. Nejsou to tedy vědecké popisy, nýbrž jakýsi seznam předpokládaných svízelí, artikulace obav, které nás tíží. Prvním krokem k jejich překonání je pochopení toho, že existují objektivně a nikomu se nepodaří je jednoduše ignorovat. Bylo by však pošetilé řídit se podobnými zprávami ve svých investičních plánech. Leda tak krátkodobě.

Autor je publicista