Začátkem září zveřejnily Spojené státy nový seznam ruských občanů a podnikatelských subjektů, na něž se vztahují americké sankce hned ze dvou důvodů: kvůli jejich podílu na zasahování do záležitostí Ukrajiny a kvůli poskytnutí vojenských technologií Íránu, Severní Koreji a Sýrii. Na sankční seznam se poprvé dostaly také vývozní koncern Rosoboronexport a výrobce slavných stíhaček řady MIG.

Jak se dalo očekávat, ruské ministerstvo zahraničí reagovalo na tento krok mimořádně podrážděně. Ve svém prohlášení nazývá americkou politiku pošetilou a mimořádně škodlivou pro mezinárodní stabilitu a varuje Spojené státy před odvetnými opatřeními Ruska, která budou mít na Ameriku zdrcující účinek. Předsedkyně Rady federace ruského parlamentu Valentina Matvijenková vmetla do tváře Američanům celý vějíř nadávek. Američani prý porušují mezinárodní zákony, podkopávají základy demokracie a parlamentarismu. Soustavně prý podrobují poslance jiných zemí politickému pronásledování. Dosvědčuje to prý její vlastní příklad. Washington ji pronásleduje tím, že v souvislosti se zasedáním Valného shromáždění OSN jí vydal vstupní vízum, jež omezuje její volný pohyb na americké půdě.

Valentina Matvijenková chtěla navštívit New York a zúčastnit se různých mezinárodních setkání nesouvisejících se Spojenými národy, jenže vystavené vízum to neumožňuje. Vysoká ústavní činitelka Ruské federace, která se stala terčem amerických sankcí za hlasitou podporu agrese proti Ukrajině, to pokládá za zjevný případ politických represálií. Nikoli ukrajinský režisér Oleg Sencov, odsouzený nedávno ke 20 letům tuhého žaláře, nýbrž ona, Valentina Matvijenková, je pravou obětí politického pronásledování.

Hrozby a prokletí z úst moskevských oficiálů nestály Washingtonu za znepokojení, ani za odpověď. Hned po záboru Krymu americká vláda varovala Kreml, že za své agresivní kroky bude platit stále vyšší cenu. Od té doby Bílý dům tu cenu soustavně zvyšuje. Američtí pozorovatelé poukazují na to, že ve své reakci Moskva poněkud volně nakládá s fakty a jejich kauzalitou, pokouší se o vytvoření paralelní skutečnosti. Tak vnímá absurdní stížnost Matvijenkové na nesnesitelný útlak Spojených států bývalý zástupce amerického ministra zahraničí David Kramer, který prohlásil:

„Je to velice prosté. Nikdo Matvijenkovou nepronásleduje. Doma může dělat, co se jí zlíbí, ale v naší zemi je nežádoucí osobou. Tím, že jí bylo poskytnuto vízum umožňující zúčastnit se akci OSN, splnily Spojené státy své závazky coby země, na jejímž území se nachází sídlo této organizace.“

„Tak jako jiní horliví obhájci anexe cizího území, stoupenci vojenské agrese a pošlapání mezinárodních norem, sklízí Matvijenková ovoce svých vlastních činů. To Moskva svým chováním porušila veškeré povinnosti vyplývající ze členství v Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, pošlapala Pařížské dohody a Budapešťské memorandum.“

„Páni v Kremlu moc dobře vědí, jaká je skutečnost. Proto tyto stížnosti a rozhořčená prohlášení pokládám za pouhé víření vzduchu,“ říká David Kramer.