Minulý týden Vladimir Putin vystoupil před ruským diplomatickým sborem. Taková setkání se svými velvyslanci v cizině uskutečňuje ruský prezident pravidelně jednou za dva roky. Vzhledem k eskalujícímu rusko-ukrajinskému konfliktu Putinův projev byl tentokrát sledován americkým tiskem obzvláště bedlivě.

Marně se američtí komentátoři snažili nalézt v Putinově vystoupení jakékoli náznaky ohledně jeho dalšího postupu vůči Ukrajině. Místo toho v něm našli přemíru útoků na Západ obecně, ale především na Spojené státy, které údajně mohou za všechny ekonomické a politické nezdary Ruské federace.

Mnozí, tak jako profesor Michiganské univerzity Vladimír Shlapentokh, se domnívají, že Putinův projev svědčí jen o tom, že z ruského ministerstva zahraničí se stává přiznaný propagandistický nástroj.

„V minulosti se nezřídka stávalo,“ říká Slapentokh, „že Moskva uplácela vědce, jak to udělal Stalin ve 46. roce, když prudce zvýšil jejich platy. Nedávno byla demonstrativně navýšena odměna vojákům a spolupracovníkům FSB.

Avšak využití informačního setkání s diplomatickým sborem k veřejnému oznámení, že budou dramaticky zvýšeny platy zaměstnanců ministerstva zahraničí, to je věc bezprecedentní. Signalizuje, že jejich činnost nemá odteď povahu ryze zastupitelskou, nýbrž propagandistickou.

A přesně tak to bude pochopeno. Ruské zastupitelské úřady mohou nyní klidně měnit názory dle pokynů z Kremlu a nemusí se bát, že tím zesměšní v očích Západu sebe osobně a celou ruskou diplomatickou službu.“

Američtí komentátoři si již dávno všimli, s jakou bohorovnou nestydatostí popírají ruští představitelé dnes to, co sami tvrdili včera. Poukazují na prohlášení šéfa rezortu Sergeje Lavrova.

Minulý týden v ruské televizi hned třikrát měnil tón ve vztahu k oficiálnímu Kyjevu. Smířlivé noty v době příměří vystřídaly výhrůžky na adresu kyjevské junty, banderovců, nacistů. Tak neomaleně se ani ruská ani sovětská diplomacie nechovaly.

V sovětských dobách Kreml vždy kladl zvláštní důraz na to, jak vypadají jeho reprezentanti, jak je země vnímána ve světě. Dnes to nikoho Moskvě nezajímá a nikdo se nestará o to, zda a nakolik jsou oficiální prohlášení v souladu se známými fakty.

Americký tisk zdůrazňuje, že Putin opakovaně označuje svou politiku za mírumilovnou a namířenou na stabilizaci situace, leč nikdy nekomentuje fakta o ruském zasahování v regionu.

Na otázky o zasílání vyškolených záškodníků a těžkých zbraních na Ukrajinu Vladimir Putin nikdy neodpovídá a dělá, jako že Rusko s tím nemá nic společného. Tím, že odmítá v zásadě mluvit o rozhodujících otázkách současné politické situace, znemožňuje jakákoli věcná jednání Západu s Ruskem, činí veškeré potenciální dohody nevymahatelnými.

Názor profesora Shlapentokha: „Tím, že žádá po svých diplomatech prosazování propagandistických lží, ukazuje Vladimir Putin, jak hluboce pohrdá vlastní elitou. V Moskvě dnes není žádná politická instituce, která by mohla jakkoli ovlivnit jeho postoje.“