25.9.2021 | Svátek má Zlata


SVĚT: Pronásledování ex-gayů

24.1.2014

USA a Británie vyhlásily válku terapeutům homosexuality

Koncem uplynulého roku rozvířilo britskou politickou scénu projednávání zdánlivě obskurního zákona. Předloha Gerainta Davise z Labouristické strany (podaná koordinovaně spolu s kolegy od liberálních demokratů i konzervativců) totiž navrhuje zakázat poskytování terapií majících za cíl redukovat či uzdravit homosexualitu. Úřady tak neučinily z politické rozmařilosti, ale vyhodnotily téma jako vážné. Podle studie University College London z roku 2010 totiž přibližně šestina britských psychoterapeutů přistupuje v rámci své praxe k podobným intervencím.

Téma restrikce reparativní terapie homosexuality není ojedinělým výstřelkem soudobého politického establishmentu, jak by mohl jeden předpokládat. Je součástí něčeho většího. V uplynulém roce stačily zakázat terapii homosexuality dva státy unie: Kalifornie a New Jersey. O podobném návrhu jednal parlament Brazílie. Politici se přitom opírají o údajný konsensus vědecké obce k tomuto tématu: homosexualita je prý stav neměnný, podle Světové zdravotnické organizace jsou jakékoliv pokusy o změnu sexuální orientace (či genderové identity osobnosti, řečeno jazykem soudobého antropologického konstruktivismu) škodlivé. Menšinové hlasy jsou marginalizovány (kdo zaznamenal, že kupříkladu bývalý prezident Americké psychologické asociace APA Nicholas Cummings se v létě rozpovídal v listu USA Today o četných případech psychicky podmíněné homosexuality takto), o politických tlacích na zrovnoprávnění dalších sexuálních menšin (mj. pedofilie či zoofilie), v uplynulém roce také občas psalo. A nechyběla ani aférka s nešikovným pokusem překvalifikovat pedofilii z deviace na orientaci, a to v režii již zmíněné ctihodné APA. Důsledků pro liberální politické zřízení našich amerických bratří je však více. V amerických církvích v roce 2013 zaznamenali rostoucí obavy, že budou nuceny zajistit rovný přístup ke svatbám jak heterosexuálním, tak homosexuálním párům. Část analytiků sice strach z konspirace gay revolucionářů brzdí a například vlivný předák evangelické Gay Christian Network Justin Lee (sám praktikující gay) prohlásil: "Zdá se, že církve se obávají mocného hnutí, které má za cíl zničit jejich ceremonie a jejich svobodu vyznání. Pokud se však někdo pokusí přinutit církve k tomu, aby prováděly ceremonie proti své vůli, budu já první, kdo se postaví za jejich obranu." Konkrétní doklady ostrakizace, ba i kriminalizace, jsou však hlášeny víceméně pravidelně. V srpnu zatkli pastora, který manifestoval s hesly "Kristus může uzdravit - dobrá zpráva pro gaye" či "Ježíš Kristus - spasitel, kterého všichni potřebujeme". V témže měsíci na poslední chvíli zatrhli účast gospelovému zpěvákovi Donniemu McClurkinovi, bývalému gayi, na prestižním podniku k výročí zavraždění Martina Luthera Kinga ve Washingtonu. Nebylo prý vhodné, aby McClurkin zpíval na akci organizované státem, kde hlavním řečníkem byl sám Barack Obama. V prosinci pak radikální aktivisté z gay uskupení GLAAD varovali komika Boba Newharta před účastí na konferenci Katolického magazínu, který uzdravení z homosexuality otevřeně hájí (Newhart nakonec účast skutečně zrušil).

Otázka zní, kam tento turbulentní vývoj dospěje. Je zřejmé, že druhou stranou mince je paradoxně homofobie, spočívající ve vraždění homosexuálů, a to nejen v USA (které hlásí každý rok desítky homofobních vražd) či zmiňované Brazílii (která podle posledního dostupného hlášení z roku 2012 uvádí dokonce hrozivé číslo 338 zavražděných). Státní homofobie posílá na oprátku gaye v sedmi státech světa (jen v Íránu bylo podle některých odhadů vyvražděno od času Chomejního revoluce několik tisíc (!) gayů).

Polarizace Západu charakterizovaná konstruováním "kryptototalitních" hranic na straně jedné a popíráním hranic přirozených a tradičních na straně druhé, vede k mnoha nejednoznačným prognózám. Obávám se, že causa homosexuality může v tomto pnutí sehrát roli jakého "multiplikátoru," který rozhodne o dalším vývoji. Tedy zda zvítězí příznivci umírněného liberalismu a vzájemného respektu tradic a odlišností či apokalyptičtí sýčkové. Mnoho indicií nasvědčuje tomu, že nakonec převáží ta druhá možnost.

Prameny na poušti








 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.