Ve velkém množství emailů mi tu nedávno zazářila podivnost obdržená z rodné země - v podobě cédéčka. Hudba, chorál, hlásky dětí většinou ještě předškolního věku. Lahodné zvuky v české řeči děkující Stvořiteli za všechno, co poskytuje. Jím ale není nějaký křesťanský pánbíček, ale ALLÁH, stvořitel náš všech, za vše mu dlužíme - pohodu, prosperitu, slunce, lahodné lány, to vše nám Alláh poskytl. Výtečně profesionálně to v Praze pořízená nahrávka.

Helemese, to je teda pokrok v národě se svou zaslouženě převážně nenáboženskou tradicí, na rozdíl od okolního sousedství, rozhodně si tyto české spíš neznabohy nelze splést se sousedními Slováky.

Pokud možno, každý rok v květnu přiletím do Prahy a při té příležitosti zamířím do veletržního paláce v Holešovicích navštívit každoroční knižní veletrh. Stánků nakladatelství tam jsou veletucty, vystavují zejména své nové výtvory, poznávám známé tváře tvůrců, pár slov prohodíme. U některých stánků nacpáno, u jiných ani noha.

Též jsem zamířil a setrval v prostoru s mohamedánským zbožím. Za tamějším

pultem jednak seděla značně zabalená žena nejspíš arabského vzhledu, jednak zřetelně český, neislámsky oděný mladík. A před nimi přehled gratis nabízené, ideologicky správně orientované literatury. Té se dotýkám, listuji a aspoň s tuctem tamějšího tištěného vábení odcházím. Většinu nabytého materiálu jsem všelijakým zájemcům rozdal a přes oceán si přivezl výtvorů pět, s nimiž jsem se posléze aspoň poněkud seznamoval.

Zde je teď představuji: Autor dr. Suhaib Hasan, text s názvem PROČ SE MODLÍME? vyšlo v nakladatelství Ústředních muslimských obcí, rok 2013, stran 31. Připravila a vydala Muslimská obec v Praze, Blatská 1491, Praha 9. Obálka spíš hnědá, poněkud do červena.

Táž Muslimská obec o rok později (2013) vydala zásadního průvodce s názvem KDO JE ALLÁH, stvořil autor Samer Shehadeh, pouhých 18 stran, ale s detailním seznamem existujících užitečných publikací, s dalšími podrobnostmi o islámu. Informační centrum a modlitebna v Praze, ulici Politických vězňů, Jazyková škola a nadace v Brně, muslimská obec v Teplicích a Hradci Králové, kdežto prozatím nic takového v mé rodně Plzni. Následují čtyři internetové adresy. Text začíná Ve jménu Alláha, Milostivého, Smilovného, Chápání Boha v islámu je naprosto jiné, než je tomu u všech ostatních nábožestvích. V islámu Boha nelze s nikým a ničím srovnávat. Je zakázáno Ho zobrazovat či jakkoliv připodobňovat k jakémukoliv stvoření. Je povýšen nad každý nedostatek a nad každou lidskou neúplnou a špatnou vlastnost. Je jedinečný a dokonalý naprosto ve všem. Nebyl nikým zplozen, nemá žádného potomka, společníka či společnici.

A nikde ani slovo o několika tuctech panen k mání.

V modrém balení se vyskytuje publikace o 50 stranách s názvem DŽIHÁD, s datem vydání 2006, ale bez uvedení jména autora. O vypuzování zrádců se dozvídám:

V Koránu Alláh přikazuje muslimům: Jestliže se obáváte zrady ze strany některého lidu, vraťte jim úmluvu nazpátek stejným způsobem, neboť Alláh věru nemiluje zrádce.

Prorok Muhammad podnikl několik ozbrojených výprav, aby zbavil zrádce moci a vypudil je pryč. Uzavřel smlouvu s několika židovskými kmeny, některé z nich je však porušily a útočily proti muslimům. Prorok prori nim vytáhl s armádou, porazil je a vyhnal z Mediny a okolí.

Víc než stostránková publikace s množstvím ilustrací má název KLÍČ K POCHOPENÍ ISLÁMU, vydáno vládním úřadem v Saúdské Arábii a jako autor je uveden dr. Abd Ar-Rahman bin Abd Al-Karim Ash-Sheha

Zamířil jsem k informaci „Jak se stát muslimem“. V islámu má člověk přímý vztah se svým Pánem bez jakýchkoliv prostředníků. Stačí jen uvěřit a prohlásit, že je jen jediný Bůh a že Muhammad je Jeho služebníkem a poslem. Tím se člověk stane muslimem. Když tato slova pronese upřímně, všechny hříchy v jeho dosavadním životě jsou odpuštěny.

Povzbudivé to lákání. Nikde jsem ale nevyčenichal opačnou záruku, jak se muslimem nestát, jak jím přestat být, již absolutně nebýt. Pokud taková možnost existuje, nikde jsem se o nínedozvěděl. Z Koránu přece vyplývá, že takový zájemce musí být smrtí potrestán.

Tato sličná publikace obsahuje tři stránky (39-41) s podrobnostmi o právech žen, jakož i „islámský pohled na sexuální vztahy“. Tvrzení typu Ženy jsou rovny mužům ve své individualitě. Ženy jsou rovny mužům s ohledem na odměnu a trest na tomto i onom světě. Ženy jsou rovny mužům v tom, že se islám snaží o zachování a posílení jejich cti a počestnosti.

Poslední publikace sem do Ameriky přivezená v blankytně modrém provedení má 43 stran, s názvem LIDSKÁ PRÁVA V ISLÁMU, autor neuveden, jakož ani datum vydání. Na straně 10 se seznamujeme s odstavcem s názvem ÚCTA K ŽENÁM. Ta se nalezne v islámské legislativě, že cudnost ženy musí být respektována a ochraňována za všech okolností, ať už patří k naší nebo jiné společnosti, ať je muslimka nebo nemuslimka. Muslim se za žádných okolností nesmí dopustit násilí na ženě.“

Ani v této či v předchozí publikaci není zmínka o věku, v němž z holčiček se dělají nevěsty, že „islám považuje sex za základní lidskou potřebu, kterou není třeba potlačovat, ale uspokojovat vhodným způsobem.“

Ovšem jiný kraj, jiný mrav. Preventivním opatřením docílit utlumení chtíče a předmanželskou nedotknutelností se zejména vyznamenávají severoafrické muslimské společnosti. Barbarská procedura ohleduplně pojmenovaná jako „ženská obřízka“

(female circumcision) není však nic jiného než mrzačení pohlavních orgánů pokládaných za něco zásadně špinavého. Dívkám ve věku od pouhého jednoho měsíce života až po pubertu, nejčastěji ve věku kolem sedm až osmi let, je uříznut poštěváček a něco stydkých pysků k tomu. Účelem operace je dosažení zániku pohlavního instinktu, udělat z oběti mrtvý předmět k potřebě majitele. Proceduru bez sebemenšího umrtvení provádějí stařeny ostrým nástrojem, žiletkou nebo jen střepem skla a krvácející rány zalepují pavučinami či blátem. Leckterá kandidátka manželského štěstí se tudíž nedožije. Zmrzačením dcery ale její otec zvýší její finanční hodnotu při odprodeji za pár velbloudů.

V islámském povědomí je představa manželského páru jako unie dvou rovnocených partnerů pramálo pochopitelná. Však proto nic ze shora zmíněných hororů se nevyskytuje v těch rozkošných dětských popěvcích, jimiž tento text započal.

KONEC