Na začátku dvacátého století očekávali všichni nástup osvíceného rozumu, konec tmářství a šílených ideologií. Měl to být věk racionality a pokroku. Málokdy se intelektuálové a státníci mýlili více než tehdy.
Dvacáté století bylo stoletím šílených ideologií, kdy obluzené masy likvidovaly celé společenské třídy a celé národy. Velká většina dnešních intelektuálů ale i běžných občanů je přesvědčena, že po milionech mrtvých a po porážce nacismu a komunismu, dvou rodných sester protidemokratické ideologie, se lidstvo již poučilo. A masmedia, politici i novináři nás všechny v tomto přesvědčení potvrzují.
Myslím, že se opět strašlivě mýlí. Přestože se svět změnil, zůstal tady další zárodek obrovského problému a nebezpečné ideologie a tím je přesvědčení o nesmazatelné vině bílé civilizace na ubohých "nerozvinutých" státech a národech, které jsou, včetně svých občanů, vždy a za všech okolností "čisté a nevinné" .
Zapomíná se, že zatímco po nacismu a komunismu se svět přeci jenom vzpamatovává, zůstaly zde obludné pozůstatky ideologických experimentů, a těmi jsou situace v Africe, kde pod heslem dekolonizace ideologičtí fanatici, naivní idealisté a místní prospěcháři vypěstovali systém, díky kterému je obrovská Afrika kontinentem nezměrné bídy a násilí, států, které nejsou vlastně státy, ale kde vládne jen anarchie, bída, hlad, vraždy a ukrutnosti.
Dnešní intelektuální špičky, zvláště evropské, s úspěchem předstírají, že to, co se děje v Africe, není ani náhodou jejich vinou. Stačí si přitom přečíst světový tisk z doby před padesáti lety, abychom byli zahrnuti úvahami o tom, jak "osvobozená Afrika" jedině pod vlivem toho pravého - rozuměj levicového - myšlení se stane, jakmile odejdou hnusní kolonizátoři, rájem.
Pravdou je to, že doba otrokářství byla pro většinu obyvatel Afriky idylkou proti dnešku, kdy jedenáctiletí vojáci vraždí těhotné ženy, lidé jedí hlínu a různé skupiny obyvatel pod vlajkou té či oné ideologie vyvražďují statisíce svých spoluobčanů. V černé Africe i v Alžíru.
Stejní lidé, myslím se stejným myšlením, kteří jásali nad nástupem Stalina a obdivovali se dokonalé nacistické organizaci, dnes po tom, co se ukázalo, jaké šílené režimy to byly, propagují tu "zelenou ideologii", tu "osvobozený feminismus" a hlavně, což je nejnebezpečnější, politickou korektnost.
Kdo je vzdělaný, slušný, pracovitý a - nedej Bože - bílý občan, je skoro vždy vinen. I když se třeba jedná o to, že napadený důchodce praští násilníka klackem a způsobí mu "bebí", za což je popotahován u soudu, zatím co o násilníka se stará celá armáda státních úředníků a všelijakých morálních aktivistů, anebo o celé národy.
Jste-li slušný, zákona dbalý a naneštěstí pro vás bílý občan ČR a ozvete se, že vaši sousedé s temnější kůží vám dělají ze života peklo, a pokusíte-li se to nějak, velice mírumilovně řešit pouhým postavením zdi kolem centra špíny, zápachu, smradu a neutichajícího řevu, jako tomu bylo v Matiční, sjedou se televizní štáby z celého světa a tisk se bude zalykat údajnou českou xenofobií a rasismem. Jste-li obyvatel pařížského předměstí, již dlouho se bojíte násilnických gangů, které vás kdykoliv zbijí na ulici, vykradou byt anebo znásilní vaši dceru, ale protože policie ví, co je "politicky korektní", nikdo vám nepomůže. Takzvaně ubližovaní potomci některých skupin přistěhovalců nejsou nikdy označeni za rasisty, přestože jimi zcela bezpochyby jsou. Jsou v převažující většině protibělošskými rasisty a protikřesťanskými fanatiky a hlavně zuřivými nepřáteli demokratického systému. Bezbřehá tolerance se týká o ovšem jen některých. Budete-li Rus, Čech, Číňan, nemuslimský Indonésan či někdo podobný, ruka zákona na vás tvrdě dopadne všude na světě. Bez milosti a hned. Jste-li ovšem zařazen do té druhé skupiny, k čemuž stačí jen se přihlásit k Alláhovi, nic se vám nestane. A tak hoří Paříž.
A když dohoří tisíce automobilů, školy i obchody, krasoduchové a politicky korektní intoši i politici hledají všechny možné důvody, jak tyto mladé rasisty a muslimské nacisty omlouvat.
A hlavně se jich nijak nedotknout. Když vypukne údajná "výtržnost" v Sydney, nikdo se neodváží říci - aby nebyl napaden za to, že je rasista - jak to vlastně bylo. Že oni mladíci, kteří zaútočili na takzvané Libanonce, tedy vlastně muslimy, se jen poněkud zoufale a neorganizovaně bránili již dlouhá léta trvajícímu rasistickému násilí muslimských přistěhovalců. Jistěže ne všech muslimských přistěhovalců. Tak, jako nebyli všichni Němci nacisté a všichni Rusové bolševičtí kati, nejsou oněmi mladými barevnými zločinci všichni muslimové. Bohužel však, ve všech třech případech agresivní menšina ovládla strachem pasivní většinu a strhla ji na svou stranu. Původně slušní a civilizovaní Němci se za Hitlera změnili v národ, kde mučit, vraždit, plynovat a spalovat lidi a vypalovat celé vesnice a národy bylo politicky i lidsky přijatelné.
I Rusové, ty dumavé duše, milovníci krásné literatury a básní, se změnili pod bolševiky v zemi, kde děti udávaly rodiče a rodiče děti, kde lidé v lágrech mrzli po statisících a lidé hlady jedli svoje děti a "revolucionářům" to připadalo "normální".
Také dnešní mladí muslimové, kteří stojí za útokem z 11. září, ti, co vraždí v Alžíru i Afghanistanu, ti, kteří zabíjejí Židy, Australany, obyvatele Londýna i Iráku bombami, jsou předvojem šílené ideologie, jejímž cílem jsme my.
Z tohoto hlediska je vystoupení mladých Australanů vítanou změnou. Jsou druzí po Američanech, kteří mají už dost toho, aby se nechali beztrestně terorizovat, napadat a utlačovat rasistickými a muslimsko-nacistickými bandami.
Pro dnešní svět je jen typické, že o každém "barevném", kterého se někdo dotkne, ať je vinen či nevinen, křičí celý svět. O tom, že bandy rasistických a muslimsko-nacistických grázlů terorizují už celá léta Paříž, Marseille, Lyon a, jak se ukazuje, i Sydney, o tom se nesmí říci ani slovo. Bylo by to nekorektní.
Jendo je však jisté. Čím více bude demokratický svět a k němu je nutno počítat i takové státy jako je muslimský Egypt či asijské státy se smíšeným náboženstvím, ustupovat, tím více bomb bude vybuchovat a tím více se slušní občané budou bát ve svém vlastním světě.
Odezvu je také možno očekávat. Někdo se jednou do čela ponižovaných a urážených a dodnes prakticky beztrestně vražděných nemuslimských obyvatel Evropy, Ameriky i třeba Indonésie a Filipín postaví a vypukne celosvětová rasová válka.
A tito politicky korektní novináři, politici, ty duchovní děti šílených evropských ideologií budou předstírat, že oni ne, že oni ne.
Buď najde dnešní moderní civilizace dost sil a společně - od Evropy přes Ameriku po Japonsko - se tomu postaví, anebo má jen další možnost. Čekat na dlouhou, strašlivou, nemilosrdnou občansko-rasovou válku.
To, že prvními oběťmi fanatických muslimů i křižáckých fanatiků budou až na vyjímky dnešní politicky korektní intoši, mne nenaplňuje žádnou radostí. Protože pak poteče krev hlavně nevinných.
Je potřeba zbavit se užitečných idiotů, kteří klestí cestu muslimskému nacismu k vítězství. A kdákat, že ti obyčejní, slušní a přátelští muslimové si to nějak vyřeší sami, je stejná pitomost, jako když si ve dvacátém století krasoduchové mysleli, že vzdělaní a civilizovaní Němci se zbaví Hitlera sami a že demokraté v Rusku vyhrají nad Leninem.