9.5.2024 | Svátek má Ctibor


SVĚT: Obamova nukleární strategie

7.4.2010

Prezident Obama v pondělním projevu k nadcházejícímu ceremoniálnímu podpisu smlouvy s Ruskem o omezení nukleárních zbraní prohlásil, že přehodnocuje strategii použití nukleárních zbraní a výrazně ji omezuje. Vysloužil si tím pochválné mručení ze strany nenapravitelných liberálních snílků. Podle nové strategie nepoužijí Spojené státy nukleární odvetu ani v případě, že budou napadeny chemickými a biologickými zbraněmi nebo devastujícím kybernetickým útokem na svou infrastrukturu. Podle Obamy je to první krok v širším úsilí odsunout nukleární zbraně do arsenálu zastaralých a nepotřebných koncepcí, jímž chce přesvědčit státy usilující o získání nukleárních zbraní, aby se těchto ambicí vzdaly. Nová presidentova strategie ruší veškerý vývoj nových nukleárních zbraní právě ve chvíli, kdy Rusko oznamuje modernizace, a to přes protesty ministra obrany Gatese. Je pravdou, že většinu dnešních hrozeb jsou Spojené státy schopny odvrátit použitím konvenčních zbraní, ale omezovat předem odvetu je politická naivita. Theodor Roosevelt před sto lety řekl zcela jasně: "Mluv vlídně, ale drž velký klacek." Těžko dokážu rozlišit, kde se naivita prolíná s čirou blbostí. Ač je Obama přesvědčen, že vlídností (a ukecaností) vyhraje, mluví pouze hloupě, ke škodě Spojených států a západní civilizace vůbec.

Iránští ajatoláhové si nemohou v této chvíli přát nic lepšího. Obama tak podtrhává stoličku nejen Izraeli, ale i antiklerikální opozici Íránu. Z jeho pondělních poznámek k novinářům vyplývá, že se v podstatě smířil s ideou nukleárně vyzbrojeného Íránu. Výzvy k hospodářským sankcím OSN jsou jalovou výmluvou, neboť musí vědět, že ani Rusko, ani Čína nepřistoupí na sankce, které by měly skutečně devastující účinek na íránskou ekonomiku, jako například embargo na dovoz benzinu, a které by mohly výrobu vojenského nukleárního materiálu aspoň zpomalit.

Nová Obamova strategie je údajně výsledkem 150 schůzek a návrhů konsolidovaných Národní bezpečnostní radou (bezpečnostní orgán Bílého domu), které nakonec údajně Obama sám přepsal. V roce 2002 podepsal prezident Bush podobný dokument - a z hlediska redukce počtu nukleárních zbraní byl Bush daleko úspěšnější, než jsou dnes Obamovy návrhy - s Rusy dohodl snížení počtu hlavic ze 6000 na 2500, zatímco Obama zřejmě ohlásí stažení zbývajících 200 amerických nukleárních zbraní z Evropy. Krokem ke konečné "denuklearizaci" Evropy a posléze světa by měla být washingtonská konference za účasti čtyřiceti předních světových státníků s cílem docílení celosvětové kontroly nad šířením vojenského nukleárního materiálu. Írán a Severní Korea jsou přesvědčivým důkazem, jak jsou takové konference účinné.

Prezident Obama - dobrý rétor, ale slabý žák historie - je na nejlepší cestě stát se Neville Chamberlainem tohoto století.