Je velmi obtížné vybrat ze zpravodajství informace, které si zaslouží toto označení. V podstatě nejzajímavějšími jsou zprávy o tom, jak se chovají lidé s mnohem vyšší mírou informovanosti, než je ta naše.

Nejdříve je nutno vyzvednout Bidenovo označení Putina jako osoby, která musí skončit. Překvapivé je jen, že to řekl na plnou. Ve skutečnosti je Putin tím pravým obětním kozlem, který může pomoci Rusku přistoupit k jednání a neztratit úplně tvář. Otázkou zůstává, do jaké míry tato možnost bublá mezi těmi, kdo to mohou zařídit.

Na frontě se Rusové zbavili iluze, že vezmou Ukrajinu z chodu. Zdá se, že nyní útoky raket směřují především na ukrajinské zásoby pohonných hmot, aby maximálně omezili mobilitu nepřítele. Psychologické dopady v tuto chvíli nejsou až tak strašné, agresor spíše spoléhá na hlodání pocitu bezmoci, který se projeví později. V pozemních bojích je zřetelná touha po zkrácení fronty a maximalizaci územního zisku na východě. Kyjev a Oděsa jsou nejspíš mimo dosah, jako logický cíl se jeví udržet a zpevnit pozemní propojení Donbasu a Krymu, včetně Krymského kanálu, který znamená dněperskou vodu pro žíznivý Krym. Jackpotem by byl ruskojazyčný Charkov, dneska vztyčený prostředník řečem o zachraňování ruskojazyčníků. Minimálním cílem je vylepšení pozice před tím, než začnou skutečně seriozní rozhovory.

Druhým důvodem pro změnu taktiky může být příprava ofenzivy, tentokrát s armádou připravenou k boji, nikoli na přehlídku. Otázkou je, zda Rusko má na další kolo.

Již V.I. Lenin věděl, že nejmocnější zbraní Ruska jsou užiteční idioti na druhé straně. Stále existuje dostatek lidí, kteří se domnívají, že o fyzikálních zákonech je možné hlasovat a že hlavní chybou evropské energetické politiky je skutečnost, že vedle větrníků a slunečníků se nepodařilo zapojit Měsíčníka a Večernici. Plynová krize 2009 Evropu nepoučila a likvidací uhelných a jaderných zdrojů svoji závislost na ruském plynu naopak posílila. Mimochodem, pro vyjádření ruské uhlovodíkové zbraně se používají špatná čísla. Podstatné není to, kolik toho z Ruska kupujeme, ale jakou část přepravních cest Rusko kontroluje! Nejbližší alternativní zdroje v Alžírsku a Libyi jsou dostupné pouze pro Iberii a Itálii (chybí trubky), otevírání zdrojů v Severním moři zablokovali užiteční idioti, pardon, uvědomělí ekologové. To ostatně platí i pro průzkum břidličného plynu ve Francii, Německu a Polsku. Nedávno se ukázalo, že pod celým východním Středomořím jsou obrovská plynová pole. Na západní Středomoří, které má nemlich ty samé podmínky, se nikdo nepodíval…

Asi nejrychleji mohou ruské zdroje nahradit arabské monarchie. Mírotvůrce Obama dovolil, aby se Sýrie stala ruským protektorátem s Íránem za zády, a zablokoval tak nejpřímější cestu zdejších uhlovodíků do Evropy. Postobamovská administrativa J. Bidena zmírnila tlak na Írán a způsobila, že šejkové nejdříve chtějí řešit íránskou hrozbu a teprve potom jsou ochotni tahat z ohně kaštany za evropské přiblblíky.

Opět je nutno souhlasit se soudruhem Uljanovem! Není zločinu, kterého by se kapitalista nedopustil, když mu nabídnete 1000 % zisku! Putinovské Rusko to dotáhlo k dokonalosti. Ty tisíce procent platíme oteplovačům z vlastní kapsy!

Bidenova návštěva v Evropě byla zcela jistě zásadní a přinesla několik věcí k zamyšlení. Spor nejspíše nebyl o míře finanční podpory Ukrajině ani nad existujícími dodávkami zbraní. Změna charakteru konfliktu, především ostřelování raketami prakticky celé Ukrajiny, logicky zve k dodávkám efektivních protizbraní. Zajímavým momentem je fakt, že s výsledným řešením jsou i Poláci natolik spokojení, že přestali mluvit o „mírové misi“, spokojen je i Petr Fiala.

Jako optimální se na počátku zdálo předat Ukrajině postsovětské relikvie z arzenálů východoevropských armád a spojit to s urychleným přezbrojením. V praxi to nejspíš narazilo na stav této techniky, když si vzpomenu na adventuru s výpravou několika BVP bránit v Praze Svobodnou Evropu. Nepojízdného šrotu je na Ukrajině i tak přebytek! Nejspíš se něco vytřídí.

Vidlácký tip: Na cestě jsou západní zbraňové systémy, pro které budou vycvičeny ukrajinské obsluhy.

Tip číslo 2: Výcvik už pár týdnů běží a efektivní nasazení je blíže, než si kdo myslí!

Předloni si Putin zdánlivě zajistil jižní hranici, když dovolil Turkům (Azerům) úspěšně zaútočit na Arménii. Arménská tragédie 20. století je strašlivá a od jejího pokračování ji dosud dělily ruské zájmy. Jestliže Erdogan dává najevo, že Rusko již není schopno brzdit jeho vlhké sny o Velkém Turanu, je to dobrou zprávou pro všechny, kromě nebohých Arménů.

Nutný pád Ruska z piedestalu velmoci vytvoří na jeho jižní hranici mocenské vakuum, které bude potřeba řešit. To je na další článek, tenhle už je dlouhý dost.