Každá z osmi předchozích schůzek izraelského premiéra Binjamina Netanjahua s americkým prezidentem Barackem Obamou poutala značnou pozornost, ale jejich deváté setkání ve Washingtonu tento týden očekávali Izraelci s mimořádným napětím.

Po vlně spekulací o blížícím se izraelském útoku na íránská jaderná zařízení a řadě amerických pokusů Izrael od úderu odradit byl hlavním tématem setkání právě Írán a vojenské řešení jeho jaderných ambicí. Netanjahu jel do Washingtonu pro americkou podporu izraelského útoku.

Tentokrát nedošlo k žádným neshodám jako v minulosti. Oba politikové spolu jednali tři hodiny, uspořádali i brífink a ve všem si notovali. Oba také jako každý rok vystoupili s projevem na výročním zasedání vlivné americké proizraelské lobby AIPAC, kde prozradili obsah jednání v Bílém domě.

Obama ujistil Izrael, že se může vždycky spolehnout na podporu a pomoc Spojených států a že vzájemné vztahy jsou pevné. Zopakoval, že nedovolí, aby Írán získal jadernou zbraň, a potvrdil právo Izraele na sebeobranu. Zdůraznil, že stále platí všechny způsoby řešení íránského jaderného postupu, včetně vojenského, a výslovně prohlásil, že bude-li třeba, Spojené státy na Írán zaútočí. Domnívá se však, že ještě nebyly vyčerpány všechny diplomatické možnosti, a varoval před "předčasným útokem", za který by Izrael i Amerika draze zaplatily.

Netanjahu připomněl, že Izrael čeká už šest let, až sankce přimějí Írán k zastavení jaderného programu, ale nevedou nikam. Přirovnal režim ajatolláhů k nacistickému Německu, jeho jaderné továrny k táborům smrti a svou současnou návštěvu Washingtonu k naléhání amerických Židů na prezidenta Franklina Roosevelta ve 40. letech, aby bombardoval Osvětim. Roosevelt tehdy odmítl s argumenty, které se podle Netanjahua podobají dnešním výmluvám odpůrců útoku na Írán. Netanjahu prohlásil, že jako premiér nedovolí, aby Izrael žil pod hrozbou vyhlazení. Názor na výsledek případného úderu sdělil účastníkům konference AIPACu prezident Šimon Peres: "Izrael byl za posledních 60 let nucen bojovat v šesti válkách a žádnou neprohrál, protože si to nemůže dovolit."

Izraelci přirovnávají současnou situaci k mezinárodní atmosféře v roce 1939 a připomínají, že Západ i tehdy raději obětoval Československo v naději, že se vyhne válce. Dnes jsou jedním z důvodů záměru Obamy pokračovat v diplomatickém jednání obavy z růstu cen ropy. I ministryně zahraničí Evropské unie Catherine Ashtonová tento týden souhlasila s íránskou nabídkou dalších, jistě opět marných rozhovorů, které Teheránu jen poskytnou další čas k výrobě atomové zbraně.

Izrael i Spojené státy připustily, že mají na řešení jaderného Íránu nadále rozdílný názor. Obama Izraelce nepřesvědčil – považují jeho ujišťování za předvolební rétoriku, která mu má jen udržet židovské voliče, a jsou přesvědčeni, že do prezidentských voleb v listopadu se pro útok určitě nerozhodne – pokud vůbec někdy. Prezident ničím nepřekvapil a rozdíly v názorech se nezmenšily, i když Obama údajně přijal izraelský postoj "s pochopením". Izrael varuje, že mnoho času k útoku už nezbývá, zatímco Američané soudí, že ještě je. Jako by si neuvědomovali, co všechno riskují. Až Írán bude mít jadernou zbraň, budou v nebezpečí i oni a jejich – a nejen jejich – cíle kdekoli na světě. V jaderném ohrožení bude i americké loďstvo v Perském zálivu odhodlané nepřipustit íránskou blokádu Hormuzského průlivu, kterou Teherán vyhrožuje.

Írán, který popírá holokaust, hrozí Izraeli vymazáním z mapy, podporuje terorismus a dodává Sýrii zbraně k vraždění civilistů, od listopadu ztrojnásobil produkci uranu obohaceného na 20%.

Netanjahu ve Washingtonu neslevil z postoje, že "Izrael je pánem vlastního osudu". Obama mu dal zase jasně najevo, že se nenechá přimět k žádnému konkrétnějšímu příslibu, než že "všechny možnosti jsou stále otevřené". Nejpozitivnějším výsledkem washingtonské schůzky je Obamův souhlas s prodejem americké vojenské techniky, kterou Izrael k útoku potřebuje – letounů, které doplňují palivo za letu, a bomb do podzemních bunkrů.

Izraelci usoudili, že se na Ameriku spolehnout nemohou. Summit vyjasnil pozice obou stran a výsledek zní, že Izrael je na útok proti Íránu sám. Netanjahu řekl, že íránský režim přijal oficiální rozhodnutí židovský stát zničit. Podle něj Izraelci spíše přežijí odvetné balistické střely než atomovou bombu. Zdůraznil, že čas k útoku se krátí a Izrael si nemůže dovolit čekat příliš dlouho. Podle zpravodajských zdrojů nebude čekat ani do amerických prezidentských voleb letos v listopadu.