Ten plán musela vymyslet hlava velice vychytralá: posílat do Gazy lodě se zbraněmi ve stylu „Karin A“ je hloupost, to nás před celým světem odhaluje jako teroristy. Pošleme tam neozbrojenou flotilu plnou „mírových aktivistů“ a „humanitárního materiálu“ a celý svět odsoudí Izrael jako teroristický stát! Protože Izrael principiálně prolomení námořní blokády nepřátelského území, odkud je permanentně ostřelován, nesmí připustit a taky nepřipustí, vyprovokujeme srážku, my budeme mít mučedníky a Izrael mezinárodní ostudu. Židovské vojáky umlátíme židlemi a naházíme do moře. To by v tom byl čert, aby se nezačali bránit a aspoň pár nás nezabili.

Je to geniálně prosté. O dobrovolníky pro mučednickou smrt není na arabské straně nouze. O novináře z celého světa, kteří to ochotně nafilmují, zrovna tak. Však se jich té bohulibé mise zúčastnilo požehnaně. Takové záběry se totiž skvěle prodávají. Holé ruce nebo nanejvýš pár mizerných praků a hrstka kamení proti těžkooděncům a bitevním helikoptérám - kdo by si nevzpomněl na Davida proti Goliášovi a kdo by nefandil tomu prvnímu? Tak či onak, tahle „mírová akce“ nemůže prohrát, prohrát může jen Izrael. No řekněte, není to geniální?

Však ta pečlivě vykalkulovaná provokace také vyšla na sto procent. Záběry pořízené izraelskou armádou, kde se „míroví aktivisté“ vrhají na výsadkáře jak mouchy na lejno a mlátí je hlava nehlava, byly armádou zpočátku utajeny, neboť pro elitní jednotky nevyznívají moc lichotivě - v mírový charakter mise uvěřilo vojenské velení až příliš ochotně a vojáci narazili na odpor, s nímž se zřejmě nepočítalo. Zato záběry kameramanů al-Džazíry šly rovnou do éteru - s několikahodinovým náskokem, který stačil k tomu, aby zvedl ve světě bouři nevole a protestů. A přesně o to organizátorům celé akce šlo: pranýřovat Izrael jako agresora a sebe prezentovat jako bezbranné, mírumilovné mučedníky. A svět jim, jako obvykle, opět zbaštil návnadu i s navijákem.

Kdyby bylo organizátorům flotily vskutku šlo o materiální pomoc zbědovaným Palestincům v Gaze, mohli využít nabídky vyložit materiál v Ašdodu a přepravit jej do Gazy po zemi. Tu ovšem odmítli, protože oni nutně potřebovali násilnou konfrontaci, která poškodí mezinárodní image Izraele. Té se jim, bohužel, dostalo v takové míře, že si teď mohou spokojeně mnout ruce a horlivě chystat pokračování. Izraelský ministr obrany se už nechal slyšet, že když tedy chtějí válku, budou mít válku. Při dalším pokusu o průlom blokády zasáhne armáda mnohem tvrději. A můžete se vsadit, že na lodích bude tentokrát i spousta dětí, aby zásah armády vyzněl tím odporněji. Nastrkovat před sebe proti izraelským vojákům ženy a děti, v tom mají jejich protivníci už dlouholetou osvědčenou tradici.

Jak se v takové situaci izraelská armáda zachová? Těžko odhadnout. Ale přijde-li při tom opět někdo z takzvaných mírových (přesnější by bylo sebevražedných) aktivistů o život, budou to buď zase jen nastrčené loutky, manipulované svými vůdci z bezpečného zákulisí v Damašku či Teheránu, nebo fanatici, kteří si svůj mučednický úděl sami dobrovolně vybrali. Těch prvních můžeme jen litovat, těm druhým ho přejme.