Když americký prezident Obama oznámil minulý týden zavedení tvrdších sankcí proti bankovnímu, energetickému a obrannému sektoru Ruska, první otázka novinářů byla: „Znamená to vyhlášení nové studené války, pane prezidente?“

„V žádném případě to není studená válka,“ ujistil Obama. „Je to určitý problém spojený s neochotou Ruska uznat právo Ukrajiny na vlastní politickou orientaci. A jakmile Rusko uzná, že jen dobré sousedské vztahy mohou zachovat jeho vliv na Ukrajině, problém bude vyřešen.“

Američtí komentátoři ovšem vidí konfrontaci mezi Západem a Moskvou v širším kontextu, než jak se ji snaží prezentovat prezident. Deník Wall Street Journal kupříkladu píše, že při vypracování nových sankcí vládní experti hodně přihlíželi ke zkušenostem nátlakových opatření proti Íránu a Severní Koreji. Sankční kampaň, aby začala doopravdy bolet Kreml a ruské obyvatelstvo, musí být plánována na období ještě delší než v případě Íránu.

Noviny Washington Post odmítají Obamovo tvrzení, že Západ a Rusko řeší nyní jen drobný specifický problém, a píší: „Sankcemi způsobené ekonomické ztráty spolu s možnou porážkou vzbouřenců vážně ohrožují Putinovu moc. Jak ukrajinští, tak západní politici nechtějí zatlačit ruského prezidenta do kouta, kdy se stane nevyzpytatelným, a nabízejí mu možnost čestného vycouvání z krize.

Jenže mnohem reálnější je předpoklad, že pan Putin zvolí spíše další vyostření konfrontace než usmíření s Ukrajinou. Západ musí být připraven na hrozící přímou vojenskou intervenci Moskvy. A to znamená znásobení pomoci ukrajinské armádě.“

Expert Hooverova institutu v Kalifornii profesor Bernshtam má za to, že při schvalování sankcí je nejdůležitější přesně vědět, zda a jak zapůsobí na jejich objekt. A domnívá se, že dopad na ruské hospodářství bude zdrcující.

Ruská ekonomika je kriticky závislá na cenách surovin, na světovém finančním systému, na dovozu všeho možného. Obyvatelstvo, ač nadšeně zvolává „Krym je náš!“, aktivně převádí rublové úspory do nemovitostí nebo cizí měny.

Jen za první čtvrtletí letošního roku Rusové nakoupili 20 miliard dolarů v hotovosti – nejvíce od roku 2008. Horečnaté utrácení roztáčí spirálu inflace, která již nyní přesáhla 8 procent, a dále snižuje hodnotu rublu. Jsou přítomny všechny známky ekonomické krize: nulový růst, záporná dynamika investic, bezhlavý útěk kapitálu do ciziny.

Na obzoru vyvstává problém refinancování ruských dluhů. Celkové úspory obyvatelstva spolu s podniky činí 23 trilionů rublů, což je dle dnešního kurzu 650 miliard dolarů. Zahraniční dluh ruských bank a podniků činí 651 miliard dolarů a to znamená, že ruská ekonomika je zpoloviny financována z vnějších zdrojů. Pokud ty začnou vysychat, současnou recesi vystřídá hluboká deprese.

Podle agentury Bloomberg již v nejbližších měsících musí ruské korporace refinancovat 265 miliard dolarů dluhů. Technicky vzato, nové sankce neútočí na staré dluhy, ale omezují možnosti refinancování ruských podniků. Nebudou již moci umístit na západních trzích své dluhopisy a získat nové úvěry.

Závislost ruského hospodářství na západních finančních trzích je tak hluboká, že dopad sankcí pocítí již v krátkodobém horizontu, míní profesor Bernshtam.