Podle průzkumu ruské státní agentury VCIOM z minulého týdne je polovina Rusů přesvědčena, že i v tíživé situaci jsou výdaje na zbrojení prioritní, a brannou povinnost považuje za prospěšnou školu. A skoro ve stejnou dobu deník Izvěstija zveřejnil zprávu, že jakmile vypukne válka, budou gubernátoři a všechny orgány státní správy podřízeny velitelům vojenských okruhů. Z toho kolega Mitrofanov usuzuje, že Kreml připravuje Rusy na válku.

Při hledání odpovědi na to, proč tak činí, nám může pomoci kniha ruského novináře Michaila Zygara Všichni muži Kremlu, kterou přeložil redaktor této stanice Libor Dvořák. Text přináší výpovědi lidí blízkých prezidentu Putinovi, a čtenář má proto možnost si zpětně alespoň částečně představit, jaké události přiměly Rusko ke změně vztahů se Západem, proč v úterý došlo ke zrušení schůzky francouzského prezidenta Francoise Hollanda s Vladimirem Putinem v Paříži.

Obrat v Putinově myšlení kulminoval zřejmě někdy na začátku roku 2013 po jeho uzdravení, kdy začal být chorobně podezíravý. Tehdy došlo ke konfliktu mezi Putinem a Obamou kvůli vydání Snowdena a byla odvolána návštěva Obamy v Moskvě. Z té doby pocházejí i citáty z rozhovoru Putina s americkým viceprezidentem Bidenem, kterému řekl: „My nejsme vůbec takoví jako vy, my se vám jen podobáme. Ale v zásadě jsme docela jiní. Rusové se od Američanů nijak neliší pouze na první pohled. Vyznáváme úplně jiné hodnoty.“

A Angele Merkelové zase Putin sdělil: „Představte si, že sedíte v Kremlu a máte voliče, kteří žijí od Kaliningradu až po Petropavlovsk-Kamčatskij. A vy musíte těmto lidem sdělovat něco, co by je stmelovalo. Jedna vaše krajanka, velká krajanka, byla naší carevnou. Kateřina II. Ta chtěla ze všeho nejdříve zrušit nevolnictví. Pak ale prozkoumala, jak je Rusko utvářeno, a víte, co udělala? Posílila práva šlechty a úplně zrušila práva rolnictva. U nás to jinak nejde: stačí krok stranou a je po všem, o moc přijdete.“

V roce 2014 přišla anexe Krymu a v noci z 1. na 2. března se uskutečnil telefonát Putina s Obamou. Obama pohrozil, že na červnový summit G8 do Soči nepřijede a že Spojené státy připravují diplomatické kroky k izolaci Ruska. Putin rozhodně ustoupit nehodlal a sankcím nevěřil. Za největší odplatu považoval bojkot schůzky G8. Od té doby už konflikty jen eskalovaly: z Doněcka byl sestřelem Boening 777 s 283 cestujícími na palubě. 16. března proběhlo na Krymu referendum a téhož dne USA a EU zveřejnily první sankční seznamy. A podle Zygara ještě větší ranou pro Putina bylo, když londýnský soud nevyhověl jeho žádosti o vydání Zakajeva a Berezovského.

Putin nedokázal pochopit, že Blair nemůže ovlivnit rozhodnutí soudu. Následovaly spory kvůli Sýrii a vměšování Moskvy do amerických voleb. A protože začaly mít zároveň sankce a nízká cena ropy neblahý dopad na ruskou ekonomiku, potřeboval prezident Rusy sjednotit, což učinil tím, že ze Spojených států učinil největšího nepřítele. To je situace velmi nebezpečná, protože konflikt může eskalovat kdykoliv jen díky lidskému selhání.

(Psáno pro ČRo Plus)