Dnes máme hezkou řadu témat přívětivých, tak začněme od nich. Jen ještě předznamenejme, že jsou to témata přívětivá pro dělný lid, míň už pro vládnoucí elity. V politice jsou to průzkumy preferencí francouzské prezidentské kampaně, kde v jedné z nejnovějších sondáží součet preferencí Érica Zemmoura a Marine Le Penové přesahuje 50 %. Což by mohlo znamenat vítězství jednoho nebo druhého v prvním kole, kdyby oba své hlasy dali pod jednu střechu?

Zatím vedou kampaně každý zvlášť, mají každý svou politickou stranu, jeden druhého necitují. Aby porazili Macrona, musel by aspoň jeden z nich potlačit své ego a narcismus, jaké jsou každému politikovi vrozené, a dát svoje hlasy tomu druhému. Jestli se to jednomu z nich podaří, mohli bychom brzy zažívat zastavení Velkého resetu, Velké výměny obyvatel, Green Dealu, a dokonce uklidnění konfliktu s Ruskem a přechod k nějaké spolupráci s ním.

Zatím v sondáži agentury Ifop nad ním stále vede Le Penová, ale Zemmourova kampaň je tak inteligentní a impozantní, že by se to mohlo ještě změnit. Sleduji Zemmourovy televizní rozhovory a baví mě, jak novináři, kteří mu kladou otázky „na tělo“, jsou jeho informovanými, klidnými, bezkonfliktními a vstřícnými odpověďmi pacifikováni k menší agresivitě, než jakou jsme viděli do nedávna. Vytříbil si obdivuhodnou techniku diskuse. Na otázky míněné konfliktně odpovídá zprvu souhlasně, a pak naváže opačným výrokem stylem ne konfliktním, nýbrž doplňujícím. Každou chvilku novináře chválí za jejich znalosti a přitakává jim „to jste řekla správně“, nebo „velmi důležitá otázka“, a podobně. A stále s úsměvem a s úctou k tazatelům. Nikdy nespadne do sarkasmu ani agresivity. Daří se mu myslím rozptýlit image „extremisty“, kterým ho onálepkovala média.

Jak byste tedy shrnul jeho prezidentskou politiku?

Obrana vlastní země na vlastním území především. Co možná nejmíň vojenských zásahů v zemích, kde probíhají konflikty. Žádné svrhávání zahraničních diktátorů, jež pak nahrazují vlády teroristů nebo anarchie. Návrat průmyslové výroby domů ze zemí jako Čína a podobných. Posílení ozbrojených sil, početně i technicky, rozšíření domácího zbrojního průmyslu – snížit závislost na USA. Energetická nezávislost jaderná. Neúčast Francie na vojenských zásazích NATO v cizině rádoby v zájmu „lidských práv“, nemoralizovat nad politikou jiných států a vnímat, jaké mají alternativy. Konkrétně uvádí Sýrii, kde svržením krutovlády Asadovy by zvítězil Islámský stát.

Totální zastavení afro-islámské imigrace, která se teď drží na (podle jeho údajů) mezi 300 000 – 400 000 ročně. Repatriace imigrantů páchajících trestné činy. Posílení tradičního francouzského vzdělávání. Pomoc rozvojovým zemím „inteligentně“, tedy vždy s nastavením určitých podmínek, neboť bezpodmínečná pomoc tam jen posiluje korupci. Postupné smiřování s Ruskem (zvlášť když na něm Evropa buduje energetickou závislost). Uznání oprávněných obav Ruska z obklíčení, a tím potřeby bezpečnostního neutrálního koridoru – konkrétně zmínil nezasahování do Ukrajiny nebo Gruzie.

Jenže nejnovější zprávy potvrzují, že předvoje ruské armády již jsou na ukrajinském území a dalších 100 tisíc je jich na hranicích, evropští členové NATO tam spěšně převážejí zbraně, lodě a letadla. Američané připravují přílet 8 tisíc vojáků do přilehlých zemí NATO, jako Polsko a Pobaltí. Chystáme se vážně na válku s Ruskem?

Doufejme, že si to Putin ještě rozmyslí, ale jestli vypukne ozbrojený konflikt, asi by to Zemmourově volební kampani pomohlo. Francouzi mají dost svých starostí doma a určitě nemají náladu bojovat za Ukrajinu. Navíc vždy vůči Rusku, spíš než Ukrajině, cítili sympatie, od ruské literatury a hudby po přijímání velkých počtů ruských emigrantů po bolševické revoluci, ruský balet se skladatelem Stravinským usazený v Paříži. Vzpomeňme si, jak ještě Gilbert Bécaud láskyplně pěl o své cestě do Moskvy a o tamní krásce průvodkyni Natalii – která nejspíš byla na něho nasazená agentka KGB. Zemmour sám přiznává, že má ruskou kulturu rád, připomíná, že komunismus tam skončil. Nezapomněl však dodat, že Putina zrovna moc nemusí, ale že o míru by se s ním byl ochoten domlouvat. A nezaváděl by proti Rusku ekonomické sankce, které poškozují spíš francouzské výrobce než Rusy.

Vše sesumírováno, Zemmourovi leží na srdci na prvním místě osud Francie a ostatní země by nechal jejich vlastnímu rozhodování. Už ho několik komentátorů přirovnalo k Trumpovi a on se dal slyšet, že mu to přirovnání docela sedí.

Několik pozitivních novinek nám vyvstalo v souvislosti s koronavirem, konkrétně s léky. Další léky povoleny?

Americká agentura pro potravu a léky FDA schválila remdesivir pro léčení covidových pacientů mimo nemocniční prostory.

To je ten lék, o němž se psalo, že svižně vyléčil Trumpa?

Přesně. FDA přijala výsledky studie jeho účinků, která prokázala, že remdesivir o 87 % snížil včasným podáním počet pozitivně testovaných tak, že nemuseli být hospitalizováni. V pokročilém stadiu hospitalizace je na něj zřejmě už pozdě a nepomáhá. Studie byla sice provedena před výskytem omikronu, ale FDA ujišťuje, že remdesivir by měl účinkovat i na něj. Přibyl tak k už schválenému lysinu a sotrovimabu.

Zato se objevují další otázky o bezpečnosti anticovidových vakcín, už i v British Medical Journal, který žádá zveřejnění všech údajů týkajících se vakcín. Má nějaké nové informace o případné jejich škodlivosti?

Asi má nějaké to typicky anglické „oprávněné podezření“, jinak by to nežádal. Zatím to formuloval jako výzvu ke „kompletnímu a okamžitému zveřejnění ve veřejném zájmu“. Zaznamenal, že ani po globálním rozsahu užívání vakcín na covid údaje z anonymizovaných testů dosud „nejsou dostupné lékařům, výzkumným pracovníkům a veřejnosti“. A že je to „morálně neobhájitelné u všech testů, ale obzvlášť u takových, které silně zasahují do veřejného zdraví“. A dodal, že „regulátoři tu nejsou na to, aby tančili na popěvky bohatých globálních korporací a ještě víc je obohacovali, nýbrž na to, aby chránili veřejné zdraví“.

„Covidoskeptici“ a kritici Velkého resetu, Green Dealu a podobných globalistických projektů, vnímaných mnohými jako útoky na svobodu a demokracii, budou mít novou celosvětovou organizaci. Zakládají ji dostatečně informované a odborně kované osobnosti. Nazvali ji Bastille 2022. Bastille, připomeňme si z historie, bylo vězení, jehož osvobození odstartovalo francouzskou revoluci. Co tím chtějí zakladatelé symbolizovat?

Určitě ne další krvavou revoluci, jde jim jen o návrat a ochranu svobod a práv ztracených v covidové epidemii a lockdownech. Vyslovují obavy z ideového, informačního, politického a ekonomického trendu k nastolení globálního totalitního systému. Usilují „nejen o obnovu základních práv, ale i o zvrácení a zneschopnění kriminální agendy COVID-19, která v posledních dvou letech způsobila ekonomický, sociální a politický chaos celosvětově, provázený bankroty, nezaměstnaností, zbídačením populace a zoufalstvím“.

Vyjmenovávají škody spáchané na kultuře, školství, společenském životě a podnikání. Upozorňují na zadlužení států, korupci veřejných činitelů a na posílení moci „velkých financí, velkých farmaceutů, IT konglomerátů, velkých bezpečnostních aparátů, energetických koncernů, zbrojních komplexů a korporačních médií“.

Hodlají „konfrontovat mocné aktéry stojící za tímto zločinným projektem, který doslova ničí životy lidí a působí rozkol ve společnosti“. Chtějí obnovovat svobody a práva odhalováním korupce a propagandy, intenzivní informovaností veřejnosti o nebezpečných trendech, konkrétních plánech a činech, a kde to bude možné, i soudním stíháním pachatelů na nejvyšších místech.

Jedním ze zakladatelů je kanadský profesor ekonomie Michel Chossudovsky, který také založil a řídí Centre for Research on Globalisation, a šéfredaktor Global Research. A na něhož se můžeme spolehnout, že ví, o čem mluví.

Pozitivní zprávou je i nejnovější vývoj ve vztazích Izraele s Arabskými emiráty, takzvaných Abrahámských dohodách, jak je zahájil Trump. Ti se prý teď spolu chystají na Měsíc?

„Limitem už nejsou ani nebesa,“ vtipkují si komentátoři parafrází známého amerického přísloví. Izrael a Emiráty plánují tři lety na Měsíc bez lidských posádek. Dvě sondy tam mají přistát, jedna bude obíhat na orbitě. První start má být v roce 2024 a bude vylepšením nepodařeného izraelského pokusu z roku 2019. Projekt je nazván Berešit 2, to jméno je převzato od prvního slova Bible, kde znamená na počátku.

Pro remcaly, jimž nevoní, jak o světě informují veřejné televize, bude asi dobrou zprávou návrh britské vlády zrušit povinné licenční poplatky BBC?

Britové už s BBC ztratili trpělivost. Jednak za její levicovou politickou zkreslenost v podávání zpráv, jednak za prostřihávání starých komediálních seriálů vypouštění scének a vtipů dnes braných „co kdyby náhodou někoho urazily“. Nejkřiklavějším nedávným skandálem překrucování informací byla její reportáž o napadení židovských školáků muslimskými výrostky. BBC v ní tvrdila, že židovští školáci nejprve pokřikovali na muslimy něco urážlivého. Při několikerém přehrávání záznamu několika institucemi byl slyšet jen jediný výkřik, a to „zavolejte někoho na pomoc“ – v hebrejštině. BBC své tvrzení neodvolala ani po řadě protestů, a to nejen židovských. Licence se zruší v roce 2028, aby BBC měla čas vymyslet alternativní financování.

Máme taky nějaké dobré zprávy pro vládnoucí elity?

Jasně. Vrchní americký zdravotník dr. Fauci na covidové krizi vydělal 1,8 milionu dolarů. Kolik vydělaly „Big Pharma“, se nikdo nedopočítá. Ale zato se dozvídáme, že Bidenův syn Hunter, v době kdy byl Biden viceprezidentem, své rodině od čínských komunistů vydělal 31 milionů.

Konec dobrých zpráv, teď už jen špatné?

Není jich moc a jsou z míst vzdálených. Rok 2021 byl zaznamenán jako rok největší perzekuce křesťanů v dějinách. Spočítala to organizace World Watch List a zveřejnil server Open Doors. Perzekuci a diskriminaci zažívá 360 milionů křesťanů. Téměř 6 tisíc bylo za svou víru zavražděno, dalších 6 tisíc vězněno bez soudu, téměř 4 tisíce byly uneseny. Oproti předchozímu roku to byl nárůst o 24 %. Kromě toho bylo poškozeno nebo znesvěceno přes 5 tisíc kostelů. Z deseti nejvíc perzekvujících zemí je osm islámských. Ty druhé dvě jsou Severní Korea a Čína. Pákistán vedle křesťanů prezekvuje i hinduisty a v posledních několika letech se tam zaznamenává rozsáhlé ničení hinduistických památek. Z někdejších 2500 chrámů – z doby, kdy nynější Pákistán byl součástí nábožensky tolerantní britské Indie – jich podle informací z indických zdrojů zbývá sotva 500 a jejich ničení pokračuje.

A komedie týdne?

Ve Wisconsinu v prezidentských volbách 2020 odevzdalo hlasy 115 tisíc registrovaných voličů starších než 124 roky. Byli to voliči registrovaní v roce 1918 a nějak se zapomnělo je ze seznamu odstranit. Zajistili Bidenovi vítězství o 20 tisíc hlasů. 

Ptal se Jaroslav Polanský, 27.1.2022

Knížky Benjamina Kurase jsou k mání ZDE