Obyvatelé poloostrova Chalkidiki bojují proti těžbě zlata v turisticky oblíbeném regionu. Už dlouho, jenže 27procentní nezaměstnanost dělá své.

Už Alexandr Veliký hojně využíval stříbrné doly v krajině, jež svým tvarem připomíná napřaženou ruku s třemi prsty. A to je bezmála půltřetího tisíce let zpátky. Poloostrov Chalkidiki však dodnes patří k nejbohatším nalezištím vzácných kovů na starém kontinentu.

Své o tom ví kanadská firma Eldorado Gold, jedna z největších těžařských společností na světě. Už před dvěma lety Kanaďané získali práva na Skouries, jeden z dolů v hornaté oblasti severovýchodně od Soluně, a pomalu zahájili těžbu. Práce rozšiřují, jak ukázali v nedávné zprávě citované agenturou Bloomberg, a chtějí ještě mnohem víc.

Zlatá éra bez zlata

Těžba v místních zlatých a stříbrných dolech přitom ustala před více než dekádou. Řekové doly uzavřeli v roce 2003 na základě soudního rozhodnutí kvůli možnému ohrožení životního prostředí. Příjemné Chalkidiki čím dál víc lákalo turisty, jak ty řecké, tak cizince včetně těch z Česka.

Navíc to bylo začátkem třetího tisíciletí, rok před slavnou olympiádou v Aténách, kdy pojem „krize“ – byť pochází z řečtiny – v Řecku rozhodně nerezonoval.

Zvrat nastal o čtyři roky později. Řecko upadlo do mohutné krize a před státním bankrotem zemi později zachránily až mohutné finanční injekce takzvané trojky (Evropské komise, Mezinárodního měnového fondu a Evropské centrální banky).

Půjčky však byly vykoupeny tvrdými škrty, úspornými opatřeními a s tím související vysokou nezaměstnaností. Od začátku roku řecká vláda hlásí mírné zlepšení situace, byť minulý týden se premiér Antonis Samaras nedohodl s inspektory trojky na konečné revizi finanční pomoci. Zkrátka žádná sláva a tíživý zůstává i problém vysoké nezaměstnanosti. Čtvrtina Řeků je bez práce a na Chalkidiki jich je ještě víc: 27 procent. Není proto divu, že některým by nevadilo vrátit se do dolů, byť ještě loni kvůli obnovení těžby tisíce místních vyšlo na protest do ulic.

Ostatně Kanaďané zaměstnávají už skoro dva tisíce Řeků a plán mají mnohem ambicióznější. Společnost slibuje do zchudlého řeckého severu investovat miliardu dolarů a vytvořit až pět tisíc pracovních míst. Nyní těží na více než 195 kilometrech čtverečních poloostrova, jehož rozloha je zhruba čtrnáctkrát větší. A Kanaďané plánují těžbu zlata, stříbra, ale i zinku a mědi výrazně rozšířit. „Až dosáhneme plné produkce v našich oblastech na Chalkidiki a v Thrákii, Řecko se stane jedním z předním dodavatelů zlata v Evropě,“ uvedl viceprezident společnosti a zástupce pro Řecko Eduardo Moura.

Plány společnosti však straší místní rybáře, farmáře a ty, kteří pracují v cestovním ruchu. Bojí se, že těžba zničí krajinu. A přírodovědci jim dávají za pravdu. Podle výzkumníků z Aristotelovy univerzity v Soluni rozšíření těžby „radikálně změní charakter regionu, s jedinečnou faunou a flórou, archeologickými nalezišti a velkým potenciálem pro rozvoj v zemědělských a turistických sektorech“.

Těžba může zamořit místní pitnou vodu a zdevastovat krajinu, třeba mohutným kácením. Mnozí místní jsou proto proti a hodlají protestovat. Vadí jim přístup řecké vlády, která s těžbou, jež přinese Řecku peníze, souhlasí. Nevěří, že stát ohlídá, aby nedošlo k ekologické katastrofě.

LN, 2.12.2014