V roce 2003 vedl Mezinárodní soud pro lidská práva ve Štrasburku soudní jednání ve věci strany Refah a ostatní proti Turecku. V něm provedl hluboké přezkoumání vztahů mezi Listinou základních práv a svobod a rolí demokracie, politických stran a náboženství a došel k závěru:

Režim, založený na právu šaría, není kompatibilní s Listinou základních práv a svobod.

Oba systémy si zejména odporují v oblasti trestního práva, v oblasti právních postupů, v právním postavení žen a v tom, že náboženská pravidla zasahují do všech sfér soukromého i veřejného života.

Islámské právo šaría je souborem Alláhem zjevených pravidel, které musí zbožný muslim dodržovat, má-li náležitě plnit všechny své povinnosti. Šaría je manifestací vůle Všemohoucího, nezávisí na autoritě žádného pozemského zákonodárce nebo jednotlivce. Islámské právo je stejně jako korán chápáno jako věčné a nestvořené. Z výše uvedené charakteristiky vyplývá předně to, že islámské právo je v zásadě neměnné a nezměnitelné, jelikož jde o právo zjevené Bohem. Na rozdíl od našeho právního systému, kde za ideál považujeme úpravu stručnou, která řeší jen důležité a základní otázky a člověka zvláště v jeho soukromí zbytečně neobtěžuje, islámské právo naopak směřuje k normativní úpravě všech myslitelných oblastí lidského chování, a to často do nejmenších podrobností a místy až fantaskních detailů. O totalitní povaze takovéhoto právního systému nemůže být, viděno očima Evropana, pochyb.

V roce 1990 přijali státy Organizace islámské konference „Káhirskou deklaraci lidských práv v islámu“. Její poslední dva články hovoří jasně:

- Článek 24: Všechna práva a svobody stanovené v této deklaraci jsou podřízeny islámskému právu šaría.

- Článek 25: Islámská šaría je jediným referenčním zdrojem pro vysvětlení nebo objasnění některého z článků tohoto prohlášení.

V mapě světa jsou modrou barvou označeny státy, které ratifikovaly evropskou Listinu základních práv a svobod. Zeleně jsou označeny státy, které podepsaly Káhirskou deklaraci a fialově státy, které podepsaly obě.

Chceme-li si zachovat svobodu, braňme jakékoliv používání a zavádění tohoto totalitního práva u nás.

Právo šaría by nemělo být požíváno ani v uzavřených skupinách, protože obsahuje principy neslučitelné s evropskou Listinou základních práv a svobod. Nepřipusťme ani, aby mohlo být používáno paralelně s právem občanským, jak se tomu již v některých částech Evropy děje.

Zdroje:
https://en.wikipedia.org/wiki/Cairo_Declaration_on_Human_Rights_in_Islam
http://wikiislam.net/wiki/European_Court_of_Human_Rights_on_Shariah_Law
http://marthavanderpol.com/2015/01/29/islam-is-antithetical-to-fundamental-human-rights/
http://www.blisty.cz/art/38111.html