Jsou dvě možnosti, jak absolvovat prestižní americkou univerzitu. Buď chodíte několik let na přednášky, poctivě studujete a absolvujete všechny zkoušky. Anebo ze školy odejdete, založíte jednu z nejúspěšnějších firem světa a po třiceti letech získáte čestný doktorát. Ten druhý způsob je zdlouhavější, ale zajímavější. Zhruba toto poselství měl Bill Gates loni k absolventům Harvardu, kam si také on přijel opožděně pro svůj akademický titul.

Se stejnou nadsázkou lze říct, že jsou i dva způsoby, jak se snažit zachránit svět. Ten první je pustit se do toho ve dvaceti, kdy má člověk nejvíc energie a odhodlání. Bojovat proti systému, ve kterém se úspěch měří množstvím peněz a v němž se prohlubují rozdíly mezi bohatými a chudými. Takových idealistů jsou spousty, ale většina z nich dřív nebo později „dostane rozum“ a stane se součástí stejného systému.

Anebo je druhý způsob. Tu počáteční energii vložit do budování úspěchu a hromadění peněz. Tak jako Bill Gates. Coby zakladatel a mnohaletý šéf Microsoftu získal pověst nejen počítačového vizionáře, ale také bezskrupolózního byznysmena, uzurpátora trhu a nemilovaného monopolisty. Minulý týden definitivně opustil Microsoft a chce se na plný úvazek věnovat záchraně světa. Samozřejmě ho nezachrání, ale máme několik desítek miliard dobrých důvodů věřit tomu, že i na tomto poli vykoná kus práce. Jak rovněž v posledních dnech oznámil, ze svého současného jmění ve výši 58 miliard dolarů odkáže svým potomkům jen nepatrnou část.

Média jsou plná byznysmenských „nekrologů“ muže, který je nejen už téměř dvě desítky let jedním z nejbohatších lidí světa, ale také ikonou proměny, které tomuto světu přinesly osobní počítače a později internet. Shodují se v tom, že byť ji Bill Gates žádným zásadním objevem ani konkrétním činem neodstartoval, tak ji nepochybně zásadně formoval. Pozitivně i negativně.

Připomínají také to, že z Microsoftu odchází jeho zakladatel v momentě, kdy tato firma pozvolna ztrácí svou dominanci a vliv. Určitě nezanikne a bude i nadále silnou úspěšnou firmou. Ale tak jako revolucionáři obvykle nepřežívají příliš dlouho své revoluce, střídá nyní éru Microsoftu éra Googlu. A je symbolické, že Bill Gates u toho už nechce být.

Pro nás, uživatele pécéček, zároveň odchází muž, kterého bylo krásné a pohodlné nenávidět. Kdykoliv nám „zmrznul“ počítač, něco nefungovalo (a nemuselo to být ani vinou Microsoftu) nebo nám moderní technologie nějak komplikovaly život, měli jsme proti komu obrátit svůj hněv. Bill Gates se stal hrdinou mnoha vtipů, na veřejnosti čelil několikrát útoku šlehačkových dortů a my ostatní jsme ho různými způsoby mohli „likvidovat“ aspoň v počítačových hrách. Stal se součástí populární kultury i v tom smyslu, že byl hrdinou řady filmů, knih i jiných děl. Jeho image nebyla bezproblémová a často spíš negativní.

Bez ohledu na tohle všechno je zřejmé, že je nositelem úžasného příběhu a že byl až doposud ve své kariéře doslova po všech stránkách neuvěřitelně úspěšný. Navzdory mínění mladých idealistů také bezpečně prokázal, že lze konat dobro vyděláváním peněz a službou systému, který často kritizujeme pro jeho údajnou nelidskost. Ale je to jen prázdné klišé. Historie si Billa Gatese bude pamatovat možná jako nejvýznamnější osobnost doby, ve které žijeme.

A to ještě ani nezačal zachraňovat svět.

(Psáno pro E15)

Převzato z blogu Extra se svolením autora.