Bývalý německý prezident Joachim Gauck dnes mluví o migraci a migrantech zcela odlišně než v době, kdy byl v úřadě. Jak se to stalo a existuje něco podobného i u nás?

„Temné a jasné Německo“

V roce 2015 požadoval tehdejší německý prezident Joachim Gauck od svých spoluobčanů, aby se rozloučili „s představou národa, který je homogenní, v němž je skoro pro všechny německý jazyk mateřštinou, jsou převážně křesťanští a bílí“. V té době Gauck hovořil také o „temném Německu“ a kritizoval tím to, že v bývalé NDR vznikl rychleji než v západním Německu odpor proti politice otevřených hranic.

Nedávno se mi dostal do ruky text Gauckovy přednášky, kterou pronesl letos v lednu na univerzitě Düsseldorfu. Přednášel na téma „Domov a cizina“ a tentokrát mluvil úplně jiný Joachim Gauck. Řekl třeba toto:

„Považuji za ostudné, když někteří zavírají oči před utlačováním žen u nás a v mnoha islámských zemích, před vynucenými svatbami, svatbami mladistvých a zákazem plaveckého výcviku pro dívky. Když se ignoruje antisemitismus lidí z arabských států anebo se s odkazem na izraelskou politiku prohlásí za pochopitelný. Nebo když kritika islámu je okamžitě podezřívána z rasismu a z nenávisti vůči muslimům. Mám to chápat tak, že je ohled na cizí kultury důležitější než ochrana základních a lidských práv?“

A ještě jedna pasáž z jeho přednášky:

„Velký vliv na integrační politiku měla dlouho koncepce multikulturalismu: Pro ni byla různorodost hodnotou samou o sobě, ať se již za jednotlivými kulturami skrývalo cokoliv. Podle ní měly rozdílné kultury existovat rovnoprávně vedle sebe a všeobecná závaznost liberálních západních hodnot byla odmítnuta. Chápu, že na první pohled může působit tolerantně a liberálně, když je různorodost akceptována a oceňována. Ale to, kam takový multikulturalismus vedl, mě vyděsilo.“

Něco tu nehraje

Letos v lednu tedy hovořil Gauck na univerzitě Düsseldorfu. A ejhle. Byl analyticky a rétoricky tak na výši, jako než se v roce 2012 stal prezidentem. Do fáze jeho prezidentství patří v úvodu citovaná sdělení Němcům, že jejich národ patří minulosti. A když v březnu 2017 Gauck v prezidentské funkci skončil, zase je tu onen zdatný analytik a rétor z minulosti.

To je trochu divný vývoj, nemyslíte? Politik přece potřebuje bystrý intelekt a schopnost vidět a pojmenovat věci realisticky, právě když je ve funkci. Na politickém výminku se pak klidně může zahalit do závoje nezávazného řečnění.

Gauckovi vytanuly správné poznatky, až když ztratil moc. Jak je to vlastně u našich politiků? Znám některé, kteří se se závojem nevědomosti již narodili a nikdy se ho nezbaví. Ale jsou i jiní. Osobně se moc těším na to, až na politický výminek odejde Miroslav Kalousek. Když už nebude muset držet TOP 09 nad pěti procenty, tak bude konečně moci říci, co si o EU opravdu myslí. Podle mě je totiž vyloučeno, aby člověk ekonomicky vzdělaný a analyticky zdatný jako on opravdu věřil tomu, že evropská integrace je úspěšný a pro naši zemi prospěšný projekt.

Co na to naši moralizátoři?

Ale jedna věc by mě zajímala ještě víc. Co říkají názorovému posunu německého prezidenta naši apoštolové zjevené pravdy. Ti, kteří normální Čechy označují za primitivní xenofoby jenom proto, že mají (byť i ne tak stylisticky vybroušený) stejný názor jako bývalý německý prezident.

Joachim Gauck mluvil v lednu 2018 na univerzitě v Düsseldorfu nejenom ke studentům. Mluvil i za ty, kteří v Německu anebo u nás a jinde neumí tak elegantně formulovat jako on. Ale všichni společně nechtějí ve své zemi ty, kteří přijdou s prosíkem a zároveň se odmítají podřídit zvyklostem společnosti, kterou žádají o pomoc.

Převzato z blogu autora s jeho svolením

Autor je nezávislý poradce pro strategické otázky, Hamburk