První potkala Německo v roce 1967 a oznamovala konec tzv. hospodářského zázraku, trvala jeden rok a vedla k masivním státním investicím. Druhá krize byla v roce 1975 a říká se jí první naftová krize, trvala rovněž asi jeden rok a vedla k řadě úsporných opatření: například jednu dobu se v neděli nesmělo jezdit auty. Druhá naftová krize zasáhla Německo v roce 1982 a byla vyvolána válkou mezi Íránem a Irákem. Trvala rovněž jeden rok a vedla k řadě dílčích opatření jako bylo třeba snížení daní pro podnikatele. Čtvrtou německou krizi způsobilo připojení bývalé Německé demokratické republiky ke Spolkové republice Německo. Trvala rovněž přibližně jeden kalendářní rok a vedla opět ke snížení daní pro podnikatele a k uvolnění pracovního práva. Pátou krizi vyvolal krach internetových firem a šok z teroristických útoků na Spojené státy dne 11.září 2001. Ta trvala skoro dva roky a vedla ke krácení sociálních dávek, daňovým změnám atd.

Šestou poválečnou krizi nastartoval krach hypotéčních bank ve Spojených státech a dodnes stál USA - přepočteno na dnešní kupní sílu - dvakrát tolik co druhá světová válka, do které Spojené státy investovaly 3,6 bilionu dolarů. A dle současných odhadů by mohla krize znamenat hospodářský pokles v Německu o 2,7 procenta a zvýšení nezaměstnanosti o tři čtvrti milionu lidí. Nejhůř na tom budou ale slabší státy, jako například Rusko, kde se má snížit růst hospodářství v letošním roce o 2,5 procenta a v roce 2010 dokonce o 4 procenta. Nejhůře na tom ale nejspíš dle odborníků bude Čína.

Otázka je, jak chce Německo - tahoun Evropy - tuto situaci řešit. Na počátku roku 2009 se zdá, že - kromě investic do záchrany bank - zvítězila myšlenka dalších obrovských, tedy miliardových státních investic, které by měly nastartovat konjunkturu.

Tyto investice by měly být především nasměrovány do nemocné infrastruktury jednotlivých měst a okrsků či komunit. Paní kancléřka Angela Merkelová chce, aby za tyto peníze jednotlivá města opravila školy, kanalizační sítě, ulice, městské tělocvičny atd. Odborníci ovšem považují tato opatření za nedostatečná, obávají se taky administrativních překážek, které to budou brzdit, a navrhují hlavně snížení daní, které by mohlo mít nejrychlejší efekt, protože by zvýšilo kupní sílu obyvatelstva.

V krizi je - jak známo - nejdůležitější psychologie, tedy víra v řešení, která vláda navrhuje, a proto musí politici co nejrychleji přesvědčit obyvatelstvo, že mají situaci pevně v rukou, že s nimi krize nesmýká. Podle posledních průzkumů se ale 64 procent Němců domnívá, že tuto krizi v příštím roce není schopno Německo vyřešit. Dlouhodobější a zásadní řešení proto bude muset Německo hledat společně se Spojenými státy a tady odborníci čekají velký problém hlavně ze strany francouzského prezidenta Sarkozyho, který podle některých odborníků při všech budoucích jednáních, a to nejen hospodářských, ale i nového rozdělení světa, bude chtít hrát hlavní roli. To samozřejmě může přinést značné problémy i České republice v době předsednictví Rady Evropské unie.

Vysíláno na ČRo 6, publikováno na www.rozhlas.cz/cro6

Autor je novinář a spisovatel