Angela Merkelová oznámila svou kandidaturu na šéfku CDU a na kancléřku Spolkové republiky Německo. Stalo se tak těsně po návštěvě Baracka Obamy v Německu.

Oznámení o kandidatuře bylo současně doprovázeno tím, že ji podporuje 55 % německých voličů. To je poměrně slušný výsledek, i když i u nás se podpora současného prezidenta pohybuje na podobných hodnotách. Přesto, a zde lze nalézt velkou analogii, působí Merkelová na některé své politické odpůrce zejména z Alternativy pro Německo jako Zeman na „pražskou kavárnu“.

Problém německé politiky je podobný oroblémům v dalších evropských zemích. Partaje si během uplynulých let relativního klidu a míru vychovaly politiky, kteří jsou v zajetí partajních zvyklostí a často nemají vůbec žádnou zkušenost z reálného života. Scházejí se mezi sebou, diskutují mezi sebou a nikoho, kdo se nepřizpůsobí, mezi sebe nevezmou. Proto není překvapivé, když se s novými tématy hlásí nové strany a hnutí.

Merkelové vážně uškodil průběh loňské migrační vlny, která umožnila několik měsíců dlouhý průnik statisíců imigrantů do Německa. Kancléřka pak řekla něco, co bylo široce - i naším prezidentem Milošem Zemanem - interpretováno jako „pozvánka do Evropy“, když slíbila, že lidé z válkou postižené Sýrie vždycky naleznou v Německu podporu a bezpečí. Problém nastal v tom, že se ze „Syřanů“ nakonec často „vyklubaly“ zcela jiné národy a národnosti a až do uzavření balkánské trasy se tak do Německa dostaly statisíce „Syřanů“. Nyní má spolková vláda hodně starostí s tím, jak vyhošťovat ty, kterým nebylo přiznáno právo na azyl tak, aby to mohla „prodat“ v domácí politice.

Nicméně, německé ekonomice se daří a většina Němců tak skutečně může být s vládou v čele s Merkelovou velmi spokojená. Volby do Spolkového sněmu proběhnou až po inauguraci nového amerického prezidenta a bude záležet na nové americké administrativě, jak k Německu přistoupí. Neočekává se ale žádný dramatický vývoj, jediným „mráčkem“ bude pravděpodobně odložení zóny volného obchodu mezi EU a USA nebo její výrazné přepracování podle not nové americké administrativy.

Jedinou neznámou zůstává, zda se podaří evropským tajným službám podchytit teroristickou aktivitu islamistů v Evropě poté, co se je podaří vojensky porazit v Iráku. Právě nové teroristické útoky na německé cíle by mohly vážně zkomplikovat cestu Merkelové za vítězstvím ve volbách. Alternativa pro Německo se zatím příliš koncentrovala na islamistickou hrozbu a její ekonomický program - odklon od eura a konec eurozóny - většina Němců považuje za příliš radikální. Pokud se ekonomice daří, voliči neradi mění své vůdce.Odhad volebních výsledků podle https://bundestagswahl-2017.com/prognose/

Odhad volebních výsledků voleb do Spolkového sněmu

Očekávané zisky a ztráty stran

CDU/CSU si tak sice stále udržuje náskok, proti minulým volbám však musí počítat se ztrátou asi 8 %, SPD se rovněž musí smířit se ztrátou kolem 3 %, na migrační krizi profituje AfD se ziskem asi 7,5 % proti minulým volbám.

Merkelová tedy uspět může, zda ale budou volební zisky CSU/CDU stačit na vytvoření vládní koalice, se ukáže samozřejmě až po volbách.