Lidé v Evropě ztrácejí podle této studie víru v brzký konec krize. Němcům se sice zatím ještě daří, budoucnost svých dětí vidí už ale chmurně.

Pro to, co se na Evropany valí, je přirovnání Ivana Bascleho téměř ještě snad až idylické: "Znáte to, když jste za překrásného, slunečného dne na pláži, ale vynoří se první obláčky a vy víte: bude škaredě. Právě v takové situaci se teď cítí být evropští konzumenti," říká tento expert poradenské společnosti Boston Consulting Group.

Jako už před téměř deseti lety, i nyní se BCG dotazovala spotřebitelů všude na světě na jejich budoucí očekávání. Tak negativní jako teď ale dosud odpovědi nikdy nebyly.

Tváří v tvář měnové a dluhové krizi visí sice nad Evropou a USA těžké mraky, přinejmenším na německém nebi se prozatím ještě bělají jen drobné obláčky. Přesto ale jen každý desátý Němec věří, že se jeho děti jednou budou mít lépe než on. Generace hospodářského zázraku je na vymření. Příslušnou studii pro Německo má Welt Online k dispozici.

"Po krachu Lehman Brothers a jeho důsledcích sáhly vlády k rozsáhlým konjunkturálním programům. To už ale za současné krize nelze jen tak zopakovat, protože už tu nejsou žádné peníze. Spotřebitelé cítí, že prostředky už teď chybí," říká Bascle. A to hospodářskou atmosféru kalí.

Občané dávají vinu svým vládám

"Evropští spotřebitelé mají strach z budoucnosti," říká expert na konzum. Podle ankety vlastně žádná evropská vláda nedokázala vzbudit u svých občanů dojem, že je s to aktuální krizi čelit. Že dává krizi za vinu svojí vládě 93 procent Řeků, to jistě není žádný div. Ale i v Německu je 53 občanů toho názoru, že zodpovědnost za situaci nese vláda. "Výsledky průzkumu se oproti předchozím létům ve všech zemích výrazně zhoršily," tvrdí Bascle.

To se též odráží ve zjištěných údajích o nezaměstnanosti: 25 procent dotázaných Němců jsou si nejistí nebo dokonce velmi nejistí, budou-li mít svoji práci i v příštím roce. V Itálii a Španělsku se o své místo třese každý třetí – v zemi boomu Číně je to naopak jen každý desátý dotázaný.

Velký strach o zaměstnání v evropských zemích by mohl mít mimo jiné souvislost s tím, že mnohé firmy už svůj prach na obranu proti krizi vystřílely. Bude-li ještě hůř, sotva zůstane jiná alternativa, než snižovat náklady propouštěním.

"Někdy ale už víc šetřit nelze," míní expert. "Tahle páka už potom nezabírá." Opatření k vyšší efektivitě pomohla prý nicméně některým německým podnikům k posílení jejich pozice na trhu a víceméně beze škod a bez velkého omezování pracovních míst se s krizí vyrovnat.

Němci jsou optimisté mezi pesimisty

"Nevěřím, že se hospodářská situace zlepší, a v příštích letech už vůbec ne," podepsalo by nyní 39 procent Němců – a jsou tím optimisty mezi pesimisty v Evropě. Neboť že to s ekonomikou v příštích letech právě tak bude, se obává 52% Francouzů, 51% Španělů a 46% Italů. Zdá se ovšem, že s eurem nemá tento pesimismus nic společného, neboť Němce tu překonávají Britové (52%), Japonci (48%) i Američané (43%). Etalonem spokojenosti je naopak Čína, kde jen 13% spotřebitelů v další růst nevěří.

Napříč generacemi to vypadá podobně. 83% dotázaných Číňanů očekává, že se jednou jejich děti budou mít lépe než oni. Ve Španělsku a Velké Británii si to naopak myslí sotva každý třetí – v Německu je jich dokonce jen 13%. Což může ovšem být i tím, že většině Němců se v současnosti právě špatně nedaří.

Neuniknou ani země bez eura

I oni jsou si nicméně jisti, že se dluhová krize dotkne i jich osobně. "Alespoň to v každé zemi říká nejméně každý druhý," vysvětluje Bascle. V rámci evropského průměru se ohroženými cítí být 58% dotázaných – rozmezí leží mezi 53% v Německu a 93% v Řecku.

Ani ten, kdo eurem neplatí, důsledkům dluhové krize neunikne: Britové, kteří si svoji libru ponechali, se v této odpovědi nacházejí přesně na průměru zemí s eurem. "Tak velké rozdíly jsme mezi evropskými zeměmi v naší anketě dosud nezaznamenali. Před deseti lety byly výsledky ještě ve všech zemích podobné," říká Bascle. "Tato dramatická změna v první velké eurokrizi jasně vypovídá o tom, že k hospodářské jednotě, jak jsme si ji naplánovali v Maastrichtu, máme ještě daleko," míní Ivan Bascle.

Že to s pocitem evropské vzájemnosti za dluhové krize opravdu příliš slavné není, to ukazují zejména odpovědi na jednu otázku: experti chtěli vědět, zdali by spotřebitelé při stejné ceně a kvalitě upřednostňovali výrobky z vlastní země. Odpověď: více než 80% dotázaných by se tak chovalo.

Z deníku Welt Online

Přeložil Milan Dřevojánek (Per-hand-preklady.cz)